Flirtování přítele s naší kamarádkou

normální to rozhodně není.. Nerozdejchala bych to - natož s kamarádkou! Přítele pošli co nejdřív do pr..

Tak je to potom jasný... Copak se chceš trápit? A taková parta, která by se s tebou přestala kvůli tomu bavit, nejsou přeci opravdoví kamarádi.... Je dobře, že jsi odjela pryč.... Uvědom si, co je důležité pro tebe, jestli takhle chceš dál žít.. Já na tvém místě bych si sním promluvila, řekla mu jak to je, že ti to vadí a pokud to bude nadále dělat, tak že s ním být nechceš..... Já jsem se taky minulý týden rozešla s přítelem, se kterým jsem byla přes 4 roky, protože jsem se taky trápila, sice kvůli něčemu jinému, ale rozhodla jsem se být radši sama než s ním.... není mi sice nejlíp ale beru to z té lepší stránky - ten praví teprve přijde... a pamatuj si že žádný takový kluk si tvoje slzy nezaslouží.... A taky se zastávám názoru, že pravé kamarádství mezi mužem a ženou nemůže dlouho fungovat... taky to tak bohužel je i v praxi....

To krásné sis třeba jen namlouvala. Je možné, že takto flirtoval už i s jinými a nebo zkouší, co si u tebe může dovolit a nebo by bral, kdybys byla ty ta, která to ukončí. Pokud s ním zůstaneš třeba kvůli nějakému přátelství, tak tě předem lituji. Vem nohy na ramena a uteč!

Řekla bych, že on o tebe už zájem nemá.

Přečetla jsem si celý Tvůj příběh, a i příspěvky a názory jiných ... já sama nevím, co bych dělala, ale dokáži se vžít do Tebe.... proto bych ráda věděla, jak to dopadlo? Probírala si to již s přítelem?

A co on ti na to řekl? Že to je jen taková sranda? No, tak já osobně bych si s ním promluvila, že mi to vadí a ať si s ní už nepíše. Pokud máte pěkný vztah a záleží mu na tobě, tak si to uvědomí a přestane to dělat.

A myslím, že spolu nic neměli. To by si nepsali tohle.

ano, některá má přátelství vydržela hodně - buď jsem byla v zahraničí já nebo kamarádka/kamarád, a přesto pak po nějaké době je to pořád super. Měla bych to asi zaťukat..
Já tu pracuju; studium (vš) jsem si odbyla v ČR (a ráda, byli tam fajn lidi, se kterými mně pojí přátelství dodnes). I když člověk se vzdělává tak nějak celý život - pořád je potřeba se učit něco nového... tomu se skoro nikdo nevyhne.

ztráta času asi ne... naučila ses žít v páru, myslet na druhého, dělat kompromisy (i když teda všeho s mírou ohledně kompromisů!).... já v tvém věku byla ještě tele a partnerství na mne teprve čekalo.
Pokud se rozejdete, doporučuji pauzu a užít si život bez chlapa. Taky to má své kouzlo. ))

ps: pokud se naučíš takovéhle situace řešit teď, máš velké plus do budoucna. Žádné tiché opuštění bojiště (a dusit to v sobě), ale hezky si to s přítelem vyjasnit. I za cenu rozchodu, si osobně myslím.

Dej pak vědět.

já si taky myslím, že spolu nemuseli vůbec nic mít. Ono někdy plná huba řečí, psaní a skutek utek (hlavně u takových mlaďasů). Ale netolerovala bych ani tohle psaní.

V tom případě to nejsou žádné kamarádky a raději se poohlídni po jiných. Přeci nebudeš kvůli partě, která stejně zřejmě nestojí za nic, zůstávat s klukem, který píše jiné holce lásko. Kdo ví, kolika takovým slečnám toto píše. Jdi od něj pryč, nestojí ti to za to, já bych mu po tomto nevěřila ani náhodou.

Ahojky, tak abych Vás nenechala bez konce.
Když jsem se příteli po týdnu ozvala, vysvětlil mi to, bylo to opravdu nedorozumění. Dokonce tomu i věřím.
A z té "kamarádky" vypadlo, že ho prostě chtěla pro sebe.
Přítel se moc snažil atd..
I přesto všechno jsem se s ním včera rozešla. "Bouchli" mi nervy a řekla jsem mu i to co jsem nechtěla.
Byl to můj první přítel, po těch letech to bolí.
Takže teď sedím doma, mám pocit, že už si nikdy nenajdu nikoho s kým bych si takhle rozuměla. Pořád brečím - asi je to normální. A mé "kamarádky" to ani nezajímá, takže v tom jsem se taky nemílila. Nejhorší je, že nemám nikoho komu bych to řekla nebo s kým šla ven.
Normálně se strašně těším do školy .
Teď se jen modlím, aby to už přešlo... Vůbec nwm, co dál, přijdu si hrozně sama..

Děkuji Vám za vaše názory a reakce

Reaguji na agatka: Je mi to veľmi ľúto, určite si musela vynaložiť poriadne veľa odvahy. Viem, v také obdobie ti asi žiadne slová nebudú útechou, takže asi bude zbytočné písať, ako si kľudne aj zajtra nájdeš niekoho, kto si ťa omnoho viac zaslúži ako bývalý a podobne. Na to prídeš aj sama, ale asi to chvíľu potrvá. Skús sa čo najviac zamestnať, urobiť niečo pre seba, ísť na výlet, ozvať sa starých kamarátom, ktorým si sa doteraz nevenovala a podobne. Uvidíš že to bude každý deň len lepšie

Děkuji, každá slova mi pomáhají, jsem opravdu ráda za jakékoliv povzbuzení.
Je to normální, jen to bolí [cry].
Kamarádka, která bydlí přes 300 km ode mě, mi slíbila, že příští víkend za mnou přijede, abych tu nebyla sama. Pomohla jsem ji na VŠ a prý mi to chce vrátit. Už aby to bylo.
Zkusím se teď víc zabývat učením. Dostala jsem se na školu, která byla můj sen už od 8 třídy základní školy.

Tak to mi je líto, že jste se rozešli :-/ Moji přátelé mi vždy říkali, že vždycky musí něco skončit, aby mohlo začít něco jinýho, a lepšího Držím pěsti, ať vše zvládáš

Děkuji
Naštěstí mě podrželi kamarádi ze školy, akorát škoda, že v jiném městě. Ty 3 dny, na které jezdím domu, je to horší. Ale doufám, že bude lépe.