No, věci se mají tak, že jsem po prázdninách začátkem září úspěšně dodělala bakaláře a přemýšlela, co dál budu dělat. Na magistra mě nepřijali, ale mám v plánu to dál zkoušet. No a tak jsem přemýšlela, jak naložit se svým životem. Měla jsem plány s přítelem, ale ten se se mnou o prázdninách dost nečekaně rozešel. A tak jsem se rozhodla, že se odstěhuju do velkého města, kde jsem nikdy předtím nestudovala ani nebydlela, ale mám tu hodně známých (i když nejlepšího kamaráda mám daleko).Takže jsem se přestěhovala do takového zahradního domku s dobrou kamarádkou a jejími čtyřmi známými. našla jsem si práci, ve které nejspíš zůstanu a začala jsem nový život. Ale prostě moje první pocity jsou takový, že si tu připadám spíš tak nějak sama, ten náš zahradní domek je docela takový nepraktický, což si začínám uvědomovat až teď. Kamarádčini známí si k nám do domu neustále tahají nějaký svoje kámoše a věčně jsou roztažení v kuchyni a v obyváku a mně to asi trochu vadí. Zřejmě bych chtěla víc klid, víc si tu připadat jako doma. Je to všechno pro mě nové, i práce na 8 hodin od pondělí do pátku, přijde mi, že nebudu stíhat nic jiného než chodit tam a spát.. Zkrátka nějak nepřevažují pocity spokojenosti a nadšení. No a tak, nevím, co s tím :/