Vztahy, kde vás partner přestal fyzicky přitahovat

Reaguji na mikkýsek: to není kec, ale statistika - obecně se frekvence snižuje s věkem a s délkou vztahu. Přeju ti každopádně, že u tebe to tak není Myslím, že ten průzkum dělal Weiss, kdyby tě zajímal.

Reaguji na Chudobka: to je pak snadný na psychologa "nevěřit", když si myslíš, že vysvětluje klientům, jak se maj chovat a jak žít ) Ty samozřejmě víš, co cítíš a víš, ale někteří lidi to neví a potřebují pomoct, aby si sami uměli pomoct

Máš asi pravdu, že to ale přeháním, chlap, co "není hodný", ještě asi nemusí ženskou mlátit. Ale co je teda ideální chlap? Fakt by mě to zajímalo. Když vidím po městě ty kluky s vytahanýma kalhotama až ke kolenům, kšiltovkou, mamánky a baby...tak si říkám, jestli to, co dřív bývalo chlapem, už nevymřelo. Co je to taky moc "hodnej" chlap?

A nepromítají se do těch statistik právě vztahy, ve kterých se lidé už na začátku spokojí s málem, kdy touhu a vášeň řadí na méně významné místo? Já bych řekla, že určitě.
Jo, jaký si to uděláš, takový to máš.

Mě taky.

Jo jo, pak si člověk někdy uvědomí a je rád, že má, co má

Reaguji na True: Je to statistika, takže se tam logicky promítá prakticky každý občan Asi budeš muset udělat svůj experiment

s tím souhlasím, dnešní mladé generaci holt asi chybí ty dva roky na vojně ...

To se nedá říct tak obecně, protože to, co jednu odpuzuje, to druhou může přitahovat - ať je to cokoliv, třeba i to koště v jedné ruce a vařečka v druhé . Vidím, že jste se toho všechny chytly a vytvořily černobílé schéma toho hodného a toho, co ženu mlátí, ale tak jednoduché to nebude
Ještě mne napadá, jestli se třeba chlap nezměnil - nepřibral, nezačal být na ni moc navázaný na úkor svých koníčků, to je taky docela nepříjemná situace ... snad zakladatelka napíše trochu víc.

Moc hodný chlap se téměř vždy = neschopný imponovat. A to bych řekla, že je i problém ve vztahu zakladatelky. S tím se těžko něco udělá.

Reaguji na dadabus: podle mě moc hodnej chlap - bačkora, kterýmu o nic nejde, jen o svoje pohodlíčko. Za ničím nesměřuje. Nemá tu jiskru. Dělá ze sebe ženskou - hadrama, chováním.

A pak je děsný, když se chlap nepostaví za partnerku a je mamánek. Hlavně nasadit pohodlnej nezúčastněnej výraz, ony si to ty "hysterky" vyřeší

Ne, fakt jestli znám pět chlapů, kteří takový nejsou, tak je to moc.

Všem co zatím přispěly děkuju, vážím si toho, že mi chcete poradit. V psycholožky jsme už byli: poradila nám, že máme trávit víc času společně, chodit ven a určit si datum, kdy se, pokud se zase nezamiluju, rozejít.
Antikoncepci neberu, brala jsem v průběhu vztahu asi tři roky, pak mě začaly bolet žíly na nohou, tak jsem vysadila. Přítel se nijak nezměnil, spíš se stal docela úspěšným. Závislý na mě asi trochu je, protože když nám někdy špatnou náladu, docela ho to odrovná.
Někdo tu psal, že jsem s ním jenom z vypočítavosti. Mám pocit, že ta psycholožka si to taky trochu myslela, i když to neřekla nahlas. Já to cítím spíš jako strach udělat takovu životní změnu. Jemu jsem řekla, že už ho nemiluju, že ho mám "jen" ráda, řekl, že to ví a že doufá, že když vytrvá, tak se to změní. Ach ta postel mi teda komplikuje život

A ještě mě docela překvapilo, že tu píšete, že vás vaši partneři pořád hodně přitahují, to je jenom dobře, jenom jsem myslela, že takových vztahů z rozumu tu bude aspoň půlka.

to jsem byla já

Ale ono se to nezmění , bohužel.

ty to neznáš , kde nefunguje sex nefunguje vztah. Je to blbý , ale je to tak . On pořád někdo tvrdí, že pro vztah jsou důležitý jiný priority a sex a vzájemná přitažlivost je někde v pozadí. Ale já si to nemyslím a nějak si neumím představit ,že bych stavěla na první místo to, že si hlavně rozumíme jako kamarádi Když hledáš chlapa pro život , pro založení rodiny tak je evidentní , že vzájemná fyzická přitažlivost je předpoklad ,aby jste nějak mohli fungovat a množit se .

Ani když ho nehledáš Prostě, vzájemná přitažlivost není potřeba možná tak v hospodě u piva, tam stačí, že se vám spolu dobře kecá .... ale pokud spolu sdílíte jednu postel, tak tam prostě musí něco mezi vámi být, já si to nedovedu ani představit, vlézt na někoho, kdo mne nepřitahuje, brr ...

"Poslední rok nemám ale chuť téměř vůbec, vadí mi i, jak často mě pusinkuje atd. Myslím, že už ho nemiluji, ale mám ho ráda"

To znám z mého předchozího vztahu .. byla jsem se svým přítelem přes 4 roky a měla jsem přesně tyhle stavy.... jednou jsem ho milovala, byla jsem za něj šťastná, ale pak jsem si říkala proč s ním vůbec jsem ?? Nepřitahoval mě, bylo mi bez něj líp ... a ten druhý stav jaksi převládal .... prostě už se mezi náma vytratila jiskra a já věděla, že je na čase jít dál ... Ty by si měla udělat to samé, protože se takhle budeš jen trápit... já vím, 6 let je 6 let, ale sama víš, že to takhle být nemá ....

Nebojíš se jen, že budeš sama ? Já se toho hrozně bála, i to byl důvod toho "prodlužování" ... pak jsem se ze dne na den rozhodla, stála si za tím, byla jsem chvilinku sama a znovu jsem se zamilovala a musím říct, že je to 10000 a 1 .. nemůžu to ani srovnávat, když se na to dívám zpětně tak sama sebe nechápu, proč mi to tak trvalo ....

Opravdu se s ním rozejdi, musíš být šťastná ty i on, a nejsi a on také nebude .... Hodně štěstí

Taky si myslím. Žijeme jen jednou tak proč se dobrovolně trápit? Za pár roků si budeš říkat - bože, proč jsem to neudělala dřív (rozchod), škoda tech neprožitých, pouze přežitých, let