Nesnesitelná tchyně

Problém je v tom, že jí to netoužím "nandat". Chci to vyřešit slušně a jasně. Nechat to vyšumět mi přijde nezdvořilé, ale vzhledem k vašim názorům zde asi jiná cesta vážně není. Takže se ze mě musí stát neupřímná lhářka, která si bude neustále vymýšlet důvody, proč ji zrovna nemohu přijet navštívit. Podle vašich příspěvků vám to asi přijde přirozené, ale mě se takováto cesta nelíbí. Nejlepší bude asi cesta mého přítele, který jí nikdy neřekl křivého slova, ale vždy si stojí za svým a je vždy upřímný. Nakonec to tak hnusné chování, jak jsem psala, nebude. Jen nezbytná sebeobrana člověka, který není přecitlivělý, jako já.

Tak to jsi snad byla celou dobu, co ji znaš, ne? Tiše trpět není upřímné. To si jen namlouváš.

Prostě se chceš za každou cenu pohádat. Tak se pohádej. Co my tady s tím.

To je pěkné, že ty chceš. Ale buď zapomínáš, že k tomu budeš mít protistranu a ta se ti na to vydlábne, kor jestli se umí ozvat, když se jí něco nelíbí. Anebo jsi prostě natvrdlá a pořád ti nedošlo, že ty nejsi ta, která by měla tchyni vychovávat.

Reaguji na Johannka:
Hádat se evidentně potřebuješ hlavně ty, když urážíš.Já ne, proto zde žádám o radu.
Mezi lhaními a tolerancí ze slušnosti (ať ti to působí sebevětší "utrpení") je velký rozdíl. Svou protistranu znám a vím, že se mi na to nevydlábne, jelikož mě má ráda. Proto jí nechci ublížit a sdělit jí svůj názor co nejšetrněji. Já ji měla ráda také, pořád i mám, ovšem nedokážu tolerovat její určité chování a proto bych ji na něj ráda upozornila. To mi totiž mou lásku a úctu k ní docela kazí. Vychovávat nikoho nemíním, pouze slušně požádat,aby se ke mě nechoval tak, jak se mi to příčí. Stejné chování, jaké aplikuje na nás s přítelem, vehementně odsuzuje u tchyně své příbuzné. U druhých to vidí, jen u sebe ne. Pokud budeš mít tip, jak jí jemně upozornit, budu ráda. Pokud chceš urážet a hádat se, budeš ignorována a jdi se vyžít do jiné diskuze

Řešila jsem podobný problém. Když jsme k tchyni přijeli, chovala se jak magor: přes samý šišlání jí ani nebylo pořádně rozumět.Cítila jsem se jak tříletý dítě. Můj tehdejší přítel byl narozdíl toho tvýho šílenej mamánek, kterýmu její chování vyhovovalo a nikdy se neozval. Spíš si to užíval, takže jsem se jako jedinej dospělej člověk cítila já. V té době jsem kvůli svým tehdejším zdravotním problémům navštěvovala psycholožku, které jsem se o tchyni také zmínila. Poradila mi, že pokud mi tchynino chování vadí, mám jí to prostě na rovinu říct. Já z toho byla celá pryč, pač sem v tý době byla asi jako ty ( dříví na mě mohli štípat, jen abych někoho neurazila..), ale ona mě ujistila, že nikdo nemá právo cokoliv trpět. Když někomu řekneš kritiku slušným způsobem a on se urazí, je chyba na jeho straně. Sama říkáš, že tvoje tchyně se sama nebojí ozvat, když se někdo chová tak, jak jí se nelíbí. Zachovej se prostě jako ona - mysli pro jednou více na sebe, než na druhé. Tvůj partner se tomu po životě s takovouhle matkou naučil, když píšeš, že jí nikdy křivého slova neřekl, ale umí si stát za svým. A ty tuto úžasnou vlastnost pokládáš- stejně jako spousta jiných- za hrubé či sprosté chování. Vystupuješ zde zdvořile, je vidět, že dbáš na city své tchyně, takže se neboj, že jí to řekneš nějak ošklivě. Pokud se na tebe naštve, je to jenom její problém, když neumí přijmout kritiku

cituji GlossyFlake:Věc se má tak- nemám ráda svou tchyni.

cituji GlossyFlake:Můj přítel je na ní docela hnusnej, jedná s ní docela sprostě.

Tak jo.

Reaguji na Johannka:
Zakladatelko, máš v tom trochu zmatek, potom se tedy nediv, že tu většina reaguje tak, jak reaguje

Nikdo tady "tuto úžasnou vlastnost" nepokládá za sprosté chování , pouze reagujeme na to, co zakladatelka napsala v úvodu. Být hrubý a sprostý - a slušně, ale jasně vysvětlit, co se mi nelíbí jsou podle mne dvě velice rozdílné věci ...

Jasně, omlouvám se. Jsem se do toho zamotala. Ráda ji mám, protože vím, že zlá není, a vlastně ji mít ráda i chci- je to přece partnerova matka, ale když se chová tak, jak mi vadí, tak jí mám vážně plné zuby a náš vztah tím hodně trpí. Co se přítele týče, pro mě je jeho chování k ní často hrubé až sprosté- byla jsem vychována spíše si vše nechat líbit, ale on byl vychován hodně liberálně a svobodomyslně, takže je zvyklý se více prosadit. Není to tak, že by své matce třeba nadával. Stejně nechápu, proč vás nejvíce zajímá, a řešíte jeho vztah k ní. Má otázka byla snad, i přes pár předchozích zamotání, na která jste reagovali, jasná. Každopádně dnes se s ní neplánovaně uvidím, má u nás ve městě jakési školení, takže si s ní plánuji vše vyjasnit.

Reaguji na Nomoredrama18:
Děkuju, jsem ráda, že alespoň ty jsi pochopila, o čem je řeč

No, tak nějak.
Pořád nechápu, oč vlastně jde. Nechceš k ní jezdit a chceš jí říct důvod.
Tak jí prostě řekni, že je trapná a užvaněná a z toho důvodu se s ní nebudeš dál stýkat, když už trváš na tom, že to musí vědět. Jestli jí to chceš sdělit tak, aby to pochopila, neurazila se, uznala svoje chyby a měla tě pořád ráda, tak to fakt nevím, jak by se to dalo udělat..
Každý člověk má totiž tendenci koukat na věci dost subjektivně (ze svého pohledu), čili ona nejspíš považuje svoje chování za normální a ty se jí zdáš divná.. Takže od ní rozhodně nečekej vděk za to, že ji upozorníš, že je nesnesitelná..
Počítej tedy s tím, že když to na ní všechno vybalíš, dostanete se nejspíš do otevřeného konfliktu. Pokud ti to nevadí, tak směle do toho

Rádo se stalo a nedej se! A nezapomeň- jsme v Čechách, navíc anonymně na internetu, takže urejpanejch a zvědavejch slípek potkáš hojně.

To sis mohla odpustit, nemáš ani deset příspěvků, ale víš nejlíp, jak to tu chodí, že?
Nikdo přece zakladatelku neuráží, jen říkáme svoje názory a navíc se ten její náhled během diskuze dost mění a my nejsme jasnovidci..
Prostě si myslím, že pokud máš potřebu jí říct, co ti na ní vadí, tak to udělej, ale počítej s ním, že to možná vaše vztahy spíš zhorší než zlepší.. Jestli je opravdu taková zabedněná jak říkáš, tak se určitě za nos nechytne..

To se v poslední době objevuje často nesouhlas=rýpání. Taky mě to štve!

Reaguji na GlossyFlake: Bavila ses o tom s přítelem? Ten by totiž mohl asi nejlépe odhadnout, jaké bude mít tvé vyjádření "škody" na tvém vztahu s tchyní. Jak jsem psala již výše, každý reaguje jinak. Já bych si na takovéhle "vyříkávání" natvrdo netroufla, spíš bych to řekla nějak nenuceně mezi běžnou konverzací.

Chápu, teď to doháníš ...rady paní psycholožky je holt potřeba brát vážně. Ale lepší by to bylo face-to-face a ne anonymně rýpat na internetu, což ?

Ještě ti poradím jednu věc: já už hodně dlouho dělám s lidmi a někteří jsou fakt nesnesitelní. A zjistila jsem, že někdy je mnohem lepší ty lidi vychovávat vlastním příkladem, než s nimi válčit. Mívala jsem tak protivné klienty, že jenom vlezli do dveří, ještě ani nepozdravili a už měli nějaký problém. Já jsem schválně ignorovala jejich protivné a arogantní vystupování a chovala jsem se pořád mile a trpělivě. Časem jsem je naočkovala tak, že úplně změnili svůj přístup ke mně a konečně se s nimi dalo hovořit a na něčem rozumném se domluvit.. Nevýhodou bylo, že pak už nechtěli mluvit s nikým jiným z celé kanceláře, jenom se mnou
Zkrátka je třeba zvážit, jestli nám některé války vůbec stojí za to a jestli není někdy lepší se nade vše povznést..