Inspirující knihy - změnily vám život?

Četla jsem před několika lety Tajemství, tehdy mě to nadchlo. A ano, něco málo do sebe to má, ale dnes už mi to přijde lehce naivní. Momentálně dávám přednost spíše jiným knihám, výborná je třeba od Coveyho 7 návyků skutečně efektivních lidí

Nebo ještě můžu doporučit knihu Franka Bettgera Škola úspěchu, ta je ale spíše pro lidi zajímající se o prodej.

Také jsem pár takových knížek přečetla, tajemství ne, to jsem videla jen jako dokument. Sice to trvá asi hodinu a půl a často se to opakuje, někdy se mi to co říkají zdá i nereálné, ale u mě to funguje. Vždy, když opravdu něco chci, tak se soustředím a předtavuju si ten okamžik=ten pocit, který bych zrovna prožívala.Ne že bych si o tom snila, ale opravdu se soustředím na to, jaké by to bylo kdybych toho dosáha, jak bych se právě cítila. Vždy mi vyšlo to, co jsem si z celého srdce přála. Podle mě to funguje...a nebo mám nějakého anděla

Mě Tajemství někdy v 17,18 nadchlo, ale teď už se mi nelíbí, je příliš zjednodušené a takhle jednoduše to prostě nefunguje - např. jsou věci, které by člověk neměl dělat za každou cenu, nabádá to moc k extrémům - jít i přes mrtvoly za svými sny... Jsou rozhodně i lepší knihy, 4 dohody jsou super - i jejich pokračování, ty mi hodně pomohly, hlavně se fakt zamyslet nad tím, kolik věcí si zbytečně beru osobně... Pak se mi moc líbilo Umění milovat od Ericha Fromma, je to tedy o dost náročnější kniha, ale taky jsem to zvládla někdy v 17 letech. Ta kniha mne inspirovala, co se týká vztahů - nejen s partnery, popisuje a vysvětluje zde všechny typy lásky. Ta kniha mi pomohla nastolit jakýsi vzor - co to může být ta láska, páč jsem ji nezažila u rodičů a ani ve svém okolí, tudíž jsem neměla žádný model fungujícího vztahu. Ale uplně nej, co se týká vztahů je kniha 5 jazyků lásky od Garyho Chapmana. Ta mi zase pomohla uvědomit si, co je pro mne ve vztahu podstatné. A naprosto best of the best je pro mne Jak získávat přátele a působit na lidi od Dale Carneghieho - ta mi pomáhá každý den
Kniha Miluj svůj život je pro mne rozporuplná - myslím, že teda pozitivní myšlení je rozhodně fajn, ale je zde spousta ale... Určitě psychika, co se týče zdraví, má podstatný vliv, to je neoddiskutovatelné a už i ověřeno mnoha výzkumy - placebo... Každopádně je to ale ovlivněno i dalšími faktory a já mám vždy z těchto pozitivních knih i trochu strach - můžou vést až k jakémusi fanatismu - i mně se to stalo, kdy pak člověk záměrně přehlíží nějaké věci, jen protože zůstává slepě pozitivní. Příkladem je například známá, co ovlivněná těmito knihami, si neléčí infekce způsobené streptokoky-např. angínu, slepě věří svému pozitivnímu myšlení a jakési "zdravé" stravě a během toho nakazí milion ostatních lidí, protože tato "léčba" samozřejmě nefunguje... Podle mne je třeba brát si z každé situace to pěkné, dobré - všechno zlé je k něčemu dobré - ale zároveň se i jaksi připravit a přijmout, že třeba vše nemusí dopadnout tak, jak si přejeme. Nevěřím, že by pozitivní myšlení fungovalo na 100 procent a mnohdy mne o tom život a mé zkušenosti přesvědčily a tvrdě jsem dopadla na zem. Ta "moje" teorie mi vyhovuje víc a jsem tak šťastnější.

ta je úžasná! taky bych ji doporučila. Jinak tyhle motivační knihy působí pokud se k ním člověk neustále vrací.. nestačí "to jsem četla v 17ti" ale mít je pořád tak nějak k nahlédnutí.

Asi to není moc motivační kniha, ale mně docela pomohla knížka Konec prokrastinace od Ludwiga. Je to sice zaměřeno na tu prokrastinaci, ale některé principy platí tak nějak všeobecně. A teď se chystám na Proměnu, kterou napsali bratři Heathovi a slyšela jsem na ni samou chválu.

Určitě! Jako první se mi dostala do rukou asi ve 14ti letech Síla pozitivního myšlení od Norman Vincent Peale. Pak jsem u babičky objevila Miluj svůj život. Postupně se ke mně dostaly další. Na svém vlastním životě pozoruji, že to funguje. Ale jsem od narození povahy optimistické a radostné, takže si myslím, že by to šlo i bez těch knížek. Ale baví mě je číst a vždy se zase dozvím něco nového nebo čtu o něčem, co už jsem sama použila. Naposled jsem četla manželovu knížku Jak si správně přát. Na těchto knížečkách od P. Franckha se mi líbí, jak dává příklady různých formulací přání. Díky tomu "jsem si zařídila" krásné počasí na svatbu Takže já tuto inspirující a motivační literaturu mám ráda, ale taky už jsem zjistila, že nevyhovuje každému. Znám pár lidí, kteří si stěžují na svůj život, nějakou knížku si přečtou, a pak říkají, že to stejně bylo k ničemu a že to jsou jen kecy. Ale to si myslím, že už je o tom životním pohledu a naladění a že nepochopili tu podstatu - změnit sám sebe.

tihle lidé, jsou ztracený případ, pokud si to fakt myslí (někdo to říká, ale nemyslí si to..)

Ráda bych po třech letech znovu téma otevřela, máte nějaké nové tipy?

Reaguji na Willy.P: jo, "Buddhismus pro zaneprázdněné", čte se to samo a je to super.