Uvědomila jsem si to a chci to zachránit!

Jedná se o příběh mého prvního vztahu, který byl hned napoprvé velmi vyjímečný a neobyčejný. Jenomže jsem byla velmi mladá a nerozhodná, čehož teď lituji. Nicméně věřím, že jsem si to uvědomila pořád ještě včas a tento vztah, který je pro mě s emočního hlediska velmi silný, zachráním. Protože příběh má šťastný konec a když ne, znamená to, že to ještě není konec.

Chtěla bych se podělit o svůj příběh, možná bych ráda, aby na to někdo napsal svůj názor, i když já po té době vím konečně, co chci.
Takže zhruba před 3 lety jsem se na jedné hře seznámila s jedním klukem. Rok jsme si psali, poznávali se, pouze šlo o psaní, hráli jsme spolu tu hru bez toho, aniž bychom se kdy viděli na fotce, či slyšeli hlas toho druhého. Bylo to už pak docela vážné a já se s ním chtěla vidět, byl perfektní, bylo mi s ním krásně. Najednou mi pak začal říkat, že je tady něco, co musím nutně vědět, než se uvidíme. Hlavou mu proběhlo spoustu věcí a ta, která by mě nejvíc ranila se stala pravdou. Po roce, kdy jsem do něj byla zamilovaná až po uši mi oznámil, že jsem si celou dobu psala s dívkou. Ale ujišťovala mě, že je to stále ona tak, jako i ty city jsou skutečné, které ke mě má. Asi jsem si to tehdy neuvědomovala, do čeho vlastně jdu, tak jsem si řekla, že to zkusím. Začali jsme pak skypovat, webkovat a nakonec došlo i k střetnutí. Bylo mi s ní krásně, vážně to bylo naprosto perfektní, měli jsme svůj vlastní svět, ve kterém jsme byly jen my dvě. S přibývajícím věkem, jsem začala myslet do předu a bála jsem se, co by na to řekla rodina, kamarádi. Tak moc jsem se toho bála, že jsem jí jednoho dne oznámila, že s ní být nemůžu, ač ji tak moc miluji. A ztratili jsme na nějaký čas kontakt. Asi půl roku bojovala o to, aby mě přesvědčila, že to spolu zvládneme, já ale se tak bála, že jsem jí to nevěřila. Pak jsem najednou zjistila, že má někoho jiného a to mě totálně položilo na kolena, ač jsem to byla já, která odešla od ní. Od té doby už skoro půl roku bojuji o to, aby se ke mě zase vrátila, protože jsem zjistila, že je to to nejlepší, co mě kdy v životě mohlo potkat. Jak z mé, tak z její strany tohle byl náš první vztah, ona je o 5 let starší a s tou novou holkou je asi 7 měsíců už. Říká mi, že mě stále velmi miluje a že to nikdy mezi námi neskončí. Předtím, jak jsem se jí ozvala, když jsem to zjistila mi tvrdila, že se ke mě už nevrátí, že to chce zkusit s tou novou. Ale teď nedávno mi psala, že ví, že se ke mě vrátí a že se asi brzy uvidíme a jestli na ni počkám se mě ptala. Pokud jde o mě, tak já 100% vím, že ona je ta pravá a proto tak dlouho vydržím na ni čekat. A věřím, že se mi to vyplatí. Ač její nová holka je odhodlaná si ji udržet. Ještě bych dodala, že to byl vztah na dálku mezi námi a její nový vztah má též na dálku. Neumím si představit, že bych začala znovu s někým jiným, prostě jsem se do ní velmi zamilovala a co víc, ten strach ze mě už opadl a já jsem připravená na druhou šanci, kterou bych si tak moc přála.
Budu ráda za Vaše názory, děkuji

TerezaMon

Uvědomila jsem si to a chci to zachránit!

Priateľov pes

Dítě v 17ti letech

Vztah s přítelem se nikam neposouvá - dilema

Jak se vyrovnat s nuceným potratem

Manžel mě zbil

Váš příspěvek