Milé omlazené,
máte nějaká zkušenost s kontaktováním svého biologického otce?
Mám dva starší bráchy, ale dozvěděla jsem se, že můj bio otec je mámy kolega z práce. Když jsem se narodila, tak cca do tří let mě navštěvoval nebo máma se mnou jeho. Teď je mi třicet, našla jsem ho na facebooku, ale taktně mě odmítl. Je mi to velmi líto, svého tátu mám ráda, ale krev není voda. Po svém bio otci jsem podědila jeho koníčky i obor profese a jsem mu podobná víc než jeho synové, kteří jsou v mém věku. Je velmi úspěšný, tak se možná bojí, že si budu chtít ukrojit z jeho majetku.
Je mi mizerně, on je doma zakázané téma, ale já sama toužím ho kontaktovat. Brzdí mi jen to, že si uvědomuji, že to nemusí mít happy end, ale můžu ublížit mnoha lidem. Zažila jstě některá něco takového?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Kontaktovat svého biologického otce?
Poslat SZReaguji na pulspuls: Spíš si myslím, že to tak vymyslela máma jako pragmatické řešení. Že bude lepší ho nevídat.
Galerie obrázků
Cituji Valerie V: On za mnou ale do tří let chodil, nosil mi dárky, hrál si se mnou, fotil mě...
... a dalších 27 let už to nedělal. Kdyby mu kontakt s tebou zakazovala máma, od 18ti jsi dospělý člověk, pak tě kontaktovat klidně mohl. Neudělal to. Nevím, co víc chceš řešit. Vyřeš s ním zdravotní stránku, jestli je vše OK nebo máš na něco upozornit své lékaře, a pak dál žij tak, jak jsi žila do teď.
, že si budu chtít ukrojit z jeho majetku.
Nevyznám se v tom. Ale v 30ti letech je na to nějaký nárok? Asi maximálně alimenty do 26 let(pokud jsi studovala), potom možná dědictví, ale jestli není nikde uvedený jako tvůj otec, tak myslím, že ani to ne.
No a co chceš slyšet? Můžeš se snažit jakkoliv, ale když nebude mít zájem, tak se s tebou prostě stýkat nebude....
Reaguji na pulspuls: no je pokud by byla slečna jeho potomek v rodném listě - tak má nárok na část dědictví
V rodném listě však není, tak by musel proběhnout soud o otcovství a slečna by musela dokázat, že je opravdu ten dotyčný otec.
Což nemusí být vůbec jisté, i když ji jako malé dítko navštěvoval...proto se k tomu maminka ani ten pán nechtějí vracet...
Reaguji na pulspuls: Já jsem se to, že je to můj biologický otec dozvěděla až teprve teď. Předtím to byl mámy kolega a rodinný přítel, se kterým utla kontakt.
Opravdu po něm nechci nic nárokovat, peněz a nemovistostí mám vlastním přičiněním dost.
Cituji Valerie V: že je to můj biologický otec dozvěděla až teprve teď
a jak jsi se to dozvěděla?
Má tam někde nějaký mail? Pokud to nechceš osobně, tak bych mu napsala na ten mail nějaký dopis a tam vysvětlila celkovou situaci, že po něm nic nechceš atd...on ti na to nějak odpoví....a je v tom rodném listě?
Cituji Valerie V: Opravdu po něm nechci nic nárokovat
A co tedy po něm chceš? On ví, že je tvůj otec?
Já tu souhlasím s holkama..Pokud to ví, pr.dí na tebe a pr.děl na tebe skoro 30 let, tak bych se s takovým "taťkou" rozhodně bavit nechtěla. Jediný co bych po něm chtěla vědět by byla jeho zdravotní stránka ale možná ani to ne, těžko říct!
Pro mě je otec chlap, který mě vychoval a byl mi oporou v těžkých chvílích.. Myslím, že bys tímhle ublížila hodně lidem a možná ze všeho nejvíc sobě..
S chlapem, co by mě nechtěl bych se nikdy nechtěla vidět! Nevím, co u Vás bylo, co se tam stalo, ale pokud o tebe nejevil zájem do teď tak se to s největší pravděpodobností nezmění. Pohleď pravdě do očí.
Cituji Valerie V: peněz a nemovistostí mám vlastním přičiněním dost
tak to jsi ve třiceti letech dobrá 
Já bych se na to vykašlala úplně - ty jsi udělala maximum, co jsi mohla. Kontaktovala jsi jej, napsala jsi mu. Evidentně nemá zájem. Taktně ti napsal, ať mámu nedráždíš, což v překladě znamená : zapomeň na mne !
Na to, co bylo před 27 lety se dneska nehraje. Byl mladý, nebyl tak úspěšný, neměl třeba tu partnerku, co má teď - to všechno jsou věci, které lidi i vztahy mění.
Já bych se na tvém místě snažila zjistit, proč s ním máma utla kontakt. Možná to totiž nebyla jeho chyba - nebylo to z jeho strany. Očividně jeho první reakce (když ses narodila) byla, že se s tebou stýkat chtěl - až pak (v tvých 3 letech) se stalo něco, co to změnilo.. A myslím, že pokud za tebou do té doby chodil, nosil ti dárky, fotil si tě, tak o tebe zájem měl a myslím si, že ukončení kontaktu mohlo být spíš ze strany tvé mamky (např. chtěla mít normální rodinu s tvým nebiologickým otcem a ne to komplikovat tvým biologickým otcem). Je to jen jedno z možných vysvětlení, ale rozhodně bych přitlačila na mamku, aby ti řekla pravdu o tom, co se tehdy stalo. Pokud by tak neučinila, napsala bych tvému bio. otci, že by ses ráda dozvěděla pravdu od něj.
Měla jsem rozepsaný příspěvěk, ale Enriketa přede mnou to popsala přesně, tak to nebudu opakovat.
Taky bych OD OBOU vědět, jak to tehdy bylo a co se stalo.
Cituji Enriketa: A myslím, že pokud za tebou do té doby chodil, nosil ti dárky, fotil si tě, tak o tebe zájem měl a myslím si, že ukončení kontaktu mohlo být spíš ze strany tvé mamky
Teď je zakladatelce 30, tak co dělal "taťka" tedy posledních 12 let? Když jí bylo 18 tak si maminka mohla trhnout nohou a táta se o dceru zajímat mohl i přes její zákazy.. On to neudělal..
Reaguji na farahh: Bratři v žertu tlačili na matku, proč nejsem nikomu podobná a ta to potvrdila. Víc se nevyjadřovala a nikdo z ní nic nedostane.
Já tomu moc nerozumím - kontaktovala si ho, evidentně zájem o nějaké scházení se nemá. Chápu, je to asi těžké, ale ten člověk tě nevychovával, prakticky tě nezná a ani ty jeho. Rodiče nedělá genetika, ale výchova, láska a péče.
Z jakého důvodu ho vlastně chceš ještě jednou kontaktovat a co si od toho slibuješ?
