Ahoj,
prosím o názor, či sdílení podobné zkušenosti a to, co se týče vztahu s mužem, který je hezký, charismatický a oblíbený a ví to..
Začátkem bych podotkla, že rozhodně nejsem žádná naivní slepička, spíše naopak.
Zhruba před rokem jsem poznala tohoto muže, věděla jsem o něm jen z doslechu,že je hodně na ženské. Vzhledem k mé povaze jsem jeho komunikaci nepřikládala žádnou váhu, nicméně po ca 2 měsícich scházení mi dokázal, že je jiný než se o něm říka, zamilovali jsme se do sebe a bylo to moc hezké..Problém je v jeho povaze, má spousty známých a kamarádek, s kamarádkama se zdraví pusou na pusu a objetím, píše si něma, oslovuje je zdrobnělinama a ony samozřejmé píšou jemu...Tím jak je hezký, příjemný a charismatický, ženské kontaktujou jeho, posílají mu fotky atd...a on říká, že pokud odpoví tak jen ze slušnosti a že přece nebude uplně ignorovat lidi které zná..Jak opadala zamilovanost, začla jsem si více všímat detailů a vadilo mi, že likuje fotky jiných ženských na FB a začly vznikat rozpory.. Nejhorší je, že nikdy mi nedal za pravdu, spíš se vždy obhajuje, že o nic nejde, že to je jsou jen kamarádky nebo lidé z minulosti a že jim dáva najevo sympatii a že se jedná o běžnou sociální komunikaci..Tohle obhajování vlastně přijde pri jakémkoliv rozporu..dokonce byl schopný mi tvrdit , že Badoo je jen sociální aplikace, kde si při krátké chvílí může prohlížet fotky lidí v okolí...Na druhou stranu jsem jeho přítelkyně po ca 4 letech kdy byl sám a říka, že jsem první po dlouhé době, do které se dokázal zamilovat.. Ze začáku byl do mě opravdu hotový a já to naopak neopětovala, protože jsem mu nevěřila..Dokonce jsem mu i ubližila...nicméně za ten rok jsem se asi 5x rozešli s tím, že spolu prostě nemůžeme být i když sebevíce chceme..no, ale prostě bez sebe nemůžeme být a pak vždy dojde na konfrotace co se týče mé žarlivosti a jeho pohledu na danou situaci a je to pořád dokola..Vím,že se máme rádi a že me nepodvádí, ale otázká zni: snesly by jste vedle sebe partnera, po kterém ženské letí a ještě jeho názor na věc je, že přece není nic špatného na tom se bavit s kamarádkama čí jim dávat najevo nějaké sympatie? na FB je například v kontaktu se svýma "bývalýma" se kterýma něco měl..tvrdí, že to je minulost a že si občas napíšou jak se mají nic neznamená...Problém je že jsem dost žárlivá a říkala jsem si, že bych takového chlapa nikdy mít nemohla, no teď ho mám, respektive měla, opět jsme se dohodli, že budeme přátelé, protože to prostě nejde..ale na druhou stranu mě chce vídat jako dřív, trávit se mnou čas a říká, že třeba časem zjistíme, že vlastně musíme být spolu...Dokonce mi řekl, že třeba až to zkusím s někým jiným, uvědomím si, že chci jen jeho a že v to věří.Jenže pro mě je představa, že bude něco zkoušet s někým jiným nepřípustná..a to je to, celý jeho pohled na věc, on je liberální nepřijde mu na tom nic špatného a já zase zásadová a potřebuju chlapa, který ma oči jen pro mě...Já jsem výbušná a on klidný..Co myslíte, dá se s tím naučit žít, že je prostě takový? Riskly by jste to za cenu, že budete pořád v nervu, jestli Vám nahodou nezahnul? a jak přistoupit k tomu, že teď budeme přátelé? Máte některá doma taky takového chlapa?
Díky za názory
Poslat SZ
