Emočně nestabilní porucha osobnosti

Podívej se na film Narušení (Winona Ryder, Angelina Jolie), tam má hlavní postava tuhle diagnozu, tzv. borderline syndrom.

A jak víš, že ji máš? týká-li se to tebe..

Najdi si na netu výtah z knihy Hraniční porucha osobnosti, pohádka o Januježkovi, jinak si ji můžeš koupit v nakladatelství Portál.Je tam všechno a je to v současnosti asi nejlíp zpracovaná populárně naučná publikace. Jinak při dobré terapii se časem mírně upravuje, ale je to velký problém, bohužel.

Ahojky,
tak mě napadá, dá-li se taková porucha léčit terapií, či se na ni dávají prášky? A může ji vyvolat vliv rodiny - špatné prostředí, labilní matka, která své stavy přenáší na dítě? Či je to dané geneticky? Docela se o tyto věci zajímám. Mám i podobné problémy, nevím zdali vlivem neharmonického prostředí doma nebo geneticky špatná nervová soustava... Co myslíte?

můžete tu poruchu popsat

Já našla tento odkaz, mají to velice pěkně popsané:
http://www.info-koktejl.cz/clovek-priroda/psycholo gie/kdyz-se-rekne-porucha-osobnosti/
Vlastně jsem tam našla i celkem odpovědi na mé otázky. Za tuto poruchu může moci jak genetika, tak negativní vliv rodičů. Mimo jiné zde uvádějí:
Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu – jinak také hraniční porucha osobnosti. Typický je černo bílý náhled na svět, výrazné střídání nálad, intenzivní prožívání a následná hluboká vnitřní prázdnota. Takoví lidé mají sklony k sebepoškozování a užívání návykových látek.
Emočně nestabilní porucha impulzivního typu – tito jedinci jednají neuváženě, nepředvídatelně, jsou výbušní a roztěkaní.
Jaanaa22 co trápí Tebe? Máš pocit, že se Tě to týká? Jestli nevadí, že se ptám...

Především potřebuješ informace a to nejlépe z více zdrojů.Trošku jsem pátrala a můžeš být naprosto klidná.Podle nových duševních chorob jsem všichni šílení URL

"Většina těchto diagnoz je nesmyslná a nemá základy ve vědě. Ale čím více poruch tam je, tím více bude soukromých psychiatrů," reagoval profesor psychologie Richard Bentall.
Bohužel musím s panem profesorem souhlasit.

Velice zajímavé téma je také "hyperaktivní dítě" novodobá diagnoza pro živější, aktivní děti kterým se na uklidnění dávají tlumící léky.Proč? No je s nima přece mín práce.Chudácí deti

Chce to trošku googlit ,hlavně na ang.webech

Více zdrojů ano, třeba Praško a kolektiv: Poruchy osobnosti. Vydal opakovaně Portál.
Je to to nejlepší, co je zde v téhle oblasti k dispozici. Bohatý kasuistický materiál, podloženo klinickou praxí, úžasný rozhled po anglosaské odborné literatuře.

Děkuji všem za reakce, odpovědi a náměty.
Definici této diagnózy znám. Šlo mi spíše o to, jak s tímto žít v každodenním běžném životě, co pomáhá - medikace (antidepresiva, antipsychotika,....), psychoanalýza, atd. Ale ono to spíše bude velmi individuální a velmi specifické vzhledem k dané osobnosti.
Uváděnou literaturu se chystám prostudovat. Díky moc.

Poblém vzniká v raném dětství, léčba je dlouhodobá. Protože se často přidružuje deprese, labilita a někdy dochází i k psychoze, jsou léky nezbytné, právě antidepresiva a někdy i ta antipsychotika. Souběžně se léčí vlastní porucha, nejčastěji psychoanalýzou nebo kognitivně behaviorálně. Jde hlavně o pochopení příčin obtíží a změnu navyklých způsobů myšlení a reakcí. Je to na dlouhou trať, protože jsou tam silné obranné mechanismy, které se těžko překonávají. Důležitá je motivace k léčbě.

Je to psychiatrická diagnoza takže určitě patří do rukou psychiatra či psychologa .Já bych před medikací vyzkoušela v prvé řadě psychoterapii ( jsou různé formy ) chce to jít opravdu do hloubky i do ranného dětství a hledat příčinu (spouštěč této poruchy) Ale může to být i vrozené a rozvinout se to může až v dospělosti.Medikace sama o sobě moc neřeší spíš potlačuje příznaky samozřejmě ty stavy dokáže zmírnit , aby to člověk dokázal zvládat v každodenním životě , ale nevyléčí.
Já bych ti docela dle vlastních zkušenností doporučila regresní hlubinnou terapii, vyzkoušet můžeš opravdu všechno , protože existuje mnoho způsobů jak proniknout do stavu naší mysli a jak ji zpracovat. Bude to asi běh na dlouhou trať ,ale nic není nemožné. Přeji hodně síly se s tím poprat.

Pokud jsou tam psychotické stavy, což ale nevíme, tak to bez léků nepůjde.

Reaguji na Pančelka:
Knihu jsem přečetla a opravdu je dobrá, obsahuje spoustu objasňujících informací. Díky za doporučení.

Hlavně ne antidepresiva! Ta v případě Emočně nestabilní poruchy jsou naprosto k ničemu, naopak smysl mají tzv. stabilizátory, které mimo jiné brání uvolňování glutamátu, který hraje velkou roli jak při epilepsii, tak při hraničních poruchách. Najít však správný lék bývá poměrně dlouhá cesta, proto je nezbytná psychoterapie, nejlépe hromadné sezení. Je důležité mít především skvělého psychiatra. Psychoterapeuta nevybírejte jen podle toho, jak je vám sympatický ale dbejte na to, aby jste si vybrali psychoterapeuta, který na vás bude tvrdý a ne si s vámi jen přátelsky povídat, protože to vám nepomůže. To samé vyžadujte i od své rodiny a přátel. Nemůžete ráno vstát? Neexistuje, musí vás "vykopat" z postele do sprchy, naházet do vás jídlo a vyšoupnout vás ven. Žádné úlevy, žádné omluvy. S Emoční nestabilitou se dá žít, ale jen s velmi tvrdým režimem. Snad to i po tak dlouhé době pomůže, mnoho štěstí