Zase ta máma

Ahoj holky, v předešlém deníčku jsem psala o vztahu mojí mamky a mě. O Vánocích byla hrozně milá ani jsme s tatou nedoufali, že by ty Vánoce byly fajn, ale byly super. Jenže po Vánocích se vrátila do starých kolejí a přidala k tomu pomlouvání všeho a všech, což mi vadí, protože nikdo nejsme dokonalý. Mrzí mě, že třeba udělám zkoušku za A a zavolám tátovi, je rád, pochválí mě a máma mi na to řekne jen suše dobrý, prostě všechno co uděláme s tátou je pouze dobrý, žádný nadšení, elán, nic. Máme psa, je úžasnej, dřív se s nim každej den po práci mazlila a on u ní usnul, byla to taková tradice, teď si ho ani nevšimne, když si k ní sedne a chce se mazlit, ona si luští jen sudoku a ignoruje ho. Je mi ho líto, protože i on má nějaký návyky.
Navíc co mi vadí je, že se máma kamarádí se svou sestrou, což je ok, ale její sestra jí dlouho okrádala, házela na ní špínu atd. Máma na ní byla hrozně nahněvaná a teď? Nejlepší kamarádky, ale kdyby aspoň nebrala ty její manýry. Teta neudrží korunu a všechno koupí, a máma vždycky byla takovej realista, že tohle nepotřebuju, tak si to nebudu kupovat, ale teď koupí i tu nejmenší blbost a táta už je zoufalej, protože se bojí, že utratí vše, dokonce se mi přiznal, že se bojí, aby nás máma nevyhodila nebo aby si neodtrhla svoje finance, protože táta už je důchodce a přeci jen to není takový příjem.
Další věc je, že mě mrzí, že mi jde říct dobrou, ale hned zavře dveře a nečeká na odpověď, já nevím, tak tu sekundu, abych jí popřála, by taky mohla počkat, hrozně mi připomíná svého otce. Ten se ke svým dcerám choval vždy ošklivě a na cizí byl milej a přijde mi, že máma se mění k jeho obrazu.
Jak beru ty AD tak je mi líp, jsem vyrovnanější, ale někdy mám prostě den, kdy si přeju, aby bylo vše jako dřív, aby máma byla veselá, aspoň se usmála, nemluvila s lidma, jak s pitomcema, uměla si ze sebe udělat srandu.
Myslíte, že je možné, že jí život s nami přestal bavit?