Spolu bydlení s partnerem, platby, hypotéka - dík za rady ; - )

aha..... proto ten náhlý pokrok ke společnému bydlení?
Navíc kdo by mu tedy vypomáhal kdyby neměl tebe ? Taky by se musel nějak postarat a zařídit , aby na splátku měl, ne?Jak to řešil doteď platil sám, ne?
No být tebou tak si bydlím tam kde jsem , když tě nic netlačí a za vydané peníze na splátku nemovitosti, která ti stejně nebude říkat pane si radši něco hezkého kup, zajeď na dovolenou nebo nastřádej na horší časy, však oni ti ty peníze přijdou jednou vhod

Tady se to tedy pěkně rozjelo...evidentně na to má každá jiný pohled...V konečném výsledku bude záležet jak se zakladatekla dohodne se svým partnerem.
Při bydlení v nájmu vím do čeho jdu, vyberu si takový byt abych to zvládala (+ si mohla něco šetřit) a vím,že nikdy nebude můj a jednou se třeba přestěhuji. Ale situaci co popisuje zakladetlka...prostě by mi šlo p princip, že budu pomáhat partnerovi splácet jeho byt a nemám nikde žádnou jistotu. Mě by prostě jednou vadilo,že bych mu pomohla splatit jeho hypotéku a sama bych odcházela doslova s igelitkou, bez ničeho...zpět do nájmu. On by měl skoro svoje a já začínala od nuly...Hold každý to vnímá jinak. Rozhodně toto téma je zajímavé a vedlo mě k zamyšlní a závěru: Bydlet s partnerem v nájmu, kde nikomu neptaří nic a vše jde na půl a do budoucna pořídit společný byt...Pak ani jeden z partnerů nemusí mít pocit,že je někdo zvýhodněn a druhý zase využíván...

Reaguji na pulspuls: Reaguji na Lady Flame:
přesně tak, souhlasím se vším o jste napsaly.
Zřejmě jsou na nás už znát životní zkušenosti naše, kamarádů a kamarádek, dalších členů rodiny...a prostě věkem člověk víc počítá a mnohem realističtěji vyhodnocuje rizika a nenávratné investice. Což platba cizí hypotéky prostě je.

Nepřipadají vám náklady spojené s bydlením v bytě a hypotéka,kterou se splácí hodnota bytu dvě rozdílné položky?
Já to totiž vidím jako dvě naprosto různé platby a proto podělit se o měsíční náklady ano,ale o hypo ne

To je sice ideální varianta, ale život nenaplánuješ, já už zažila a viděla tolik rozchodů, že kdybych měla čekat s koupí bytu na pana pravého, tak byt asi kupuju až těsně před smrtí

Vidím to úplně stejně.

Pravdu díš, jednou jsem si dost nabila hubu, když jsem pomáhala splácet něco, co nebylo moje a ve finále to dopadlo tak, že on měl splaceno a já co? NIC. A jelikož vše bylo bez smouvy, tak jsem ty peníze už nikdy neviděla. A ještě se mi vysmál do ksichtu. Nebyla to tedy hypo, ale princip byl de facto stejný. No jo, holt jsem byla mladá a blbá, ale poučila jsem se a proto teď píšu to, co píšu

Něco podobného jsem teď chystala taky řešit. Jednalo by se to v případě auta. Přítel má na něj půjčku a já bych s ním asi dojížděla do práce. Navrhla sem mu, že mu na půjčku budu dávat půlku+ nafta a případné potřebné věci, které jsou za stálého provozu auta potřebné vyměnit. Ale řekla sem, že to co bych mu dala na tu půjčku, bych v případě rozchodu chtěla zpět. Nebudu mu přeci dávat peníze za něco co v podstatě neni vůbec moje a je jedno jestli je to láska až za hrob. Prostě se na to musíš podívat reálně a nikdy nevíš, kdy komu hrábne a vy se rozejdete. U nás to dopadlo tak, že se přítel zachoval rozumně a řekl, že na tu půjčku přispívat nechce. Že si tu půjčku bral on a je to jeho půjčka.
Takže bych ti doporučovala vyřešit to nějak podobně.

Reaguji na cooki:
No auto je trochu jiný případ ježděním a stářím se snižuje hodnota,takže auto on zaplatí a ty ho ojezdíš jemu nic extra nezůstane.Takže pokud by jsi jezdila jeho autem,tak by jsi si klidně tu půjčku mohla platit.Protože to auta nemá nekonečnou životnost.

Reaguji na mikkýsek:

Zajímavé téma. Já to vidím takto. Podnájem je služba, z které ani jeden nemá výhody. Splácení část hypotéky partnerovi (jedno jestli ženě nebo muži) je splácení dluhu, z které má užitek jen a pouze vlastník. Což mi nepřijde teda fér. Byt bych samozřejmě příteli přála, ale proč bych mu měla pomoci splácet JEHO dluh a nic z toho nemít? To by taky mohl říct, auto mám na leasing, vozím tě v něm, přispěj, telka je na splátky, koukáš na ní, přispěj... atd... Protože, kde je rozdíl mezi dluhem na byt nebo na auto? Pořád je to přeci dluh a oba je využívají. Jen "dlužníkovi" se výrazně finančně uleví, když mu někdo zaplatí část hypo.
Zaznělo tu, byt se opotřebovává - to jako až bude splacený úvěr, budu platit amortizaci bytu??
Jediné, na co bych byla ochotná přistoupit, ty platíš byt-hypo, já nakupuju zařízení do bytu - něco, co si v případě rozchodu odnesu. TAk to má hodně mých známých.

Reaguji na redzac: Takže bydlíš zadarmo a v případě rozchodu si vezměš zařízení, co sis koupila? Mě se na tom nelíbí prostě to, ž ten člověk bydlí zadarmo.. Třeba by nemusel přispívat zrovna půlku, ale třeba tolik, kolik platil v dřívějším podnájmu.

Reaguji na Enelya:
Zadarmo? Platila bych všechny ostatní poplatky+ fond oprav.
A myslíš, že jemu by se líbilo, kdyby mu teda slečna řekla, ok, budu ti dávat půlku, ale chci, aby byt byl na mě napsán poměrnou částku, kterou splatím?
Já jen nechápu, proč někomu platit jeho dluh. To byla jeho volba, zadlužit se... ne moje...
Osobně by mě nenapadlo chtít po přítely část mé hypo. Tu jsem si brala sama na sebe, spočítala si, jestli jsem schopná jí splatit SAMA.

Reaguji na redzac: ano, to je logická úvaha...a jak jsem psla dle mého názoru to dobře nespočítal a hodí se mu především finanční úleva při splátkách, kterou bych mu tím vlastně dopřála..:-/ oproti tomu, mně to teda nepomůže spíš naopak, zvýší mi to měsíční rozpočet o půlku...

Reaguji na redzac: Ale tak pak je jedno, jestli platíš dejme tomu 5000 na účel poplatky nebo 5000 na účel hypo..

Reaguji na Enelya:
samozřejmě jsem myslela jen půlku plateb (elektrika, teplo, voda, fond oprav)...

znám případ, kdy dva spolu bydleli, on se také podílel na splátce hypo... rozešli se, slečna, jejíž byla nemovitost jí prodala a začala za peníze stavět dům.... on odešel s "holým zadkem"... neměl nic, ani to zařízení do bytu, protože veškeré poplatky kolem bytu (energie) platil on, ona si splácela hypo a nakupovala zařízení....
nevadilo by ti teda takto dopadnout?