Plánování budoucnosti a žádost o ruku

Když se před přítelem tak zapřísahávaš, že se nikdy nevdáš, tak je to nejspíš kvůli tomu, (nejen) chlapi se rádi pokouší zrovna o to, co nejde Ale ono je to asi nějaké moderní dneska, že nezadaní chlapi mluví pomalu na druhém rande o svatbě a o dětech - jestli to myslí vážně, nebo jestli si myslí, že na to ženské dobře slyší, to netuším ....
Žít na hromádce leccos zjednodušuje a nechává to otevřené zadní vrátka - ale jen do doby, než se začnou řešit jakékoliv větší společné investice nebo děti.

No jo, na druhou stranu jestli je tvůj přítel rodinný typ, není divu, že s tebou plánuje budoucnost a žádost o ruku zvlášť, když jsi nedávno otěhotněla a dítě by jste si nechali, nebýt toho samovolného potratu. To by sis asi měla vyřešit jako první, protože případné děti jsou teprve závazek, oproti svatbě.

Reaguji na dadabus: Ono to žití na hromádce mi příjde jednodušší pokuď si dva lidi podepíšou u notáře určitou dohodu ,,kdyby náhodou,, tak pak si myslím že je to jednodušší jak pro ně tak třeba pro děti já popravdě nezapírám že děti nechci ale vím že doma to byla dvouletá tahanice mezi tátou a mámou než se rozvedli a já doteď z toho mám panickou hrůzu a žaludek se mi svírá jakmile ti dva jsou u sebe takže bych to nikdy nechtěla pro svoje dítě.

ale nevím proč dělá takoví rychlí kroky

Tak se ho zeptej

Reaguji na CarolS: On je docela rodinný typ ale sám nezažil tu pravou ,,rodinu,, byl v děcáku jeho máma chlastala a táta umřel na infarkt když byl ještě dítě nakonec si ho a jeho bratra vzala k sobě starší sestra, takže nevím jestli si to tím nekompenzuje. Ono s tím dítětem to bylo takhle nevěděla jsem o tom a když jsem šla na gynekologii na kontrolu tak mi doktorka řekla že jsem těhotná takže jsem si s přítele promluvila a přiznala, že nemám srdce jít na potrat akord když jsem milovník dětí, takže to nakonec dospělo k tomu, že si to nechám on vlastně nebyl proti tomu a vyšlo by to tak že on dokončí školu, už měl i dohodnutou práci a byl natěšenej jak dítě to bych ani od chlapa nečekala. Ale jinak teď bych dítě normálně nechtěla kdybych se mohla rozhodnout sama.

Reaguji na Johannka: Ani nevíš kolikrát sem se ho ptala a jeho odpověď zněla že mě moc miluje a chce být se mnou a nakonec se rozvášnil o budoucnosti a já jen tiše seděla a čekala až skončí.

Jako nic proti, ale mluvit po 3 letech o svatbě není rychlý krok přece? Asi máš pravdu, že může chtít rodinu, protože ji neměl jako dítě, ale to je přece hezký, že k tomu přistupuje tak, to se dnes často nevidí. Když se budeš oškrndat, najde si jinou, která ho čapne všema desíti. Proč myslíš na rozvod, když píšeš, že ho miluješ? Po 3 letech ho snad znáš, jaký je...

Reaguji na Ellenuschka: Tak asi není jen asi mě příjde že je jak píšu radši bych žila jen na hromádce... Já nemyslím na rozvod ale bohužel občas chlapům může přeskočit a za celý život jsem slyšela jen o tom jak se lidi rozváděj i takoví co by to do nich nikdo neřekl, asi se bojím.

No což to jo, ale když už teda se bojíš toho, že chlapovi rupne v kouli, manželství je furt pro Tebe zárukou, že Tě nevyhodí s igelitkou... Pro případný děti si myslim, že to je lepší, když jsou rodiče manželé. A vy spolu bydlíte nebo jak?

Reaguji na Ellenuschka: No bydlíme/nebydlíme Já jsem u mamky a pomáhám jí s nájmem a on tu spí třeba týden pak třeba pár dní doma u ségry nebo třeba já u něj tak nějak jak se nám chce zatím studujeme a když jsme spočítali brigády, moje alimenty a jeho syrotčí tak by jsme se dokopali sotva dokopali na nějakej nájem.

Ale no tak ...
Pokud oba dva studujete, tak byste mohli přemýšlet racionálně, kor když píšeš, že nemáte dohromady ani na nájem, natož na svatbu . Proč tak tlačí na pilu ? My jej neznáme, ty jo - ale trochu mi to podle toho, co píšeš připadá, že je prostě nadchnut myšlenkou na "vlastní rodinu", aniž by si pořádně uvědomoval, do čeho vlastně jde, myslím především ty finanční problémy, které dneska každou mladou rodinu čekají.

Reaguji na dadabus: Popravdě se mi zdá že mu prostě ruplo v kouly ...néé tak jako až dostuduje má práci jistou a dobře placenou takže jakoby ty peníze budou jen teď nejsou ale to je logický když studujem, jinak jasně že má někde úspory sice nevím kolik ale vím že má ale určitě by je nedal za bydlení když máme kde být svým způsobem a nejspíš je šetří na horší časy. Bohužel mu do hlavy nevidím a spíš sem z toho děsně zmatená.:/

Ani se ti nedivím Škoda by byla o něj přijít, když si jinak vyhovujete, ale tohle připadá trochu děsivé i mne - tak to zkus tak nějak obracet na žert, ať se neurazí - že ještě nemáš vybrané šaty a že se ještě na takový ten "seriózní" život mladé paní necítíš atd.

Tak jako, tohle se cení, má rozum - takových mladých je dneska fakt málo, co myslí na zadní kolečka, já v jeho letech měla investice akorát ve flašce. No, budeš muset z toho nějak vybruslit a přeložit to na "někdy příště", ale elegantně a takticky, jinak to dopadne tak, jak píše Ellenuschka a tobě zbude ten borec z deníčku Vzdělání partnera, kterého zajímali jen tři věci : cena piva, cigaret a nafty ...

Reaguji na dadabus: Jako jo je to člověk k nezaplacení a popravdě bych pro něj i dejchala ale i to by bylo málo ve srovnání s tím co on pro mě dělá ale zrovna tohle je taková věc že už mám jen tiky když vysloví ,,až budem....'' no zkusím to nějak.. když ono ho vidět s takovým elánem a nadšením pro takoví věci to taky docela zahřeje u srdce a je to pak težký. zkusím nějaký výmluvy když se neumoudří a nebo řeknu mamce a tátovi ať ho umírněj on stejně půjde asi nejdřív za nima i když ty ho spíš podpořej...prostě budu s citem odkládat ... ach ta věta mě až dojímá to si musím nějak napsat já v tom vidím tátu a tím ukončím esej o hystorii malířů z doby 60 - 90 let ,,ten borec, kterého zajímali jen tři věci : cena piva, cigaret a nafty''