Už si nevím rady... jsem nešťastná, asi jsem ho přestala milovat. Je to druhý partner, myslela jsem tenkrát, že to bude na celý život a teď máme před svatbou a já si čím dál víc uvědomuju, že už mě to tak nepřitahuje a že mě lákají jiní, i když jenom v představách, jaké by to asi bylo jít večer někam s někým, kdo mi je sympatický a nechat to prostě a čekat, jak se to vyvrbí, na nikoho se nevázat a prostě si užívat... Mám pocit, že jsem v životě ještě nic pořádně nezažila, nevyzkoušela... Vím, že partner, kterého teď mám by byl nejlepší otec pro naše děti, mohla bych se na něho spolehnout co se týče financí, snažil by se, abychom byli šťastní... Já si ho za to vážím, mám ho ráda, ale už mě to prostě nebere... Já jsem dobrodruh, on je kliďas... ve spoustě věcech se odlišujeme... já jsem spíše impulzivní, on si vše nejdříve spočítá. Vím, že si nezaslouží, aby ho další žena zklamala, tak prosím o radu, jak zastavit svoje myšlenky na jiné chlapy? Dá se v takovém manželství přečkat? Budu tady asi za potvoru, ale těžko se o tom mluví. Vážím si ho za to, že se postará, že mi dává najevo, jak jsem pro něho krásná, jak se staví k otázce rodiny a tak... jen se bojím, že moje chtivost po "svobodě" bude roky narůstat a já neodolám a zlomím mu srdce...
Nechci, aby to znělo, jako že ho nemám ráda, to vůbec ne. Asi ho i miluju, nedokážu si představit bez něho večer usínat a tak, jen kdybych s ním začala chodit třeba až bych byla vyřáděná... jsem svině 
Poslat SZ
Galerie obrázků
