Nespokojenost s prací - odejít nebo zůstat

mám to teď uplně stejně (s tím rozdílem že jsem skončila střední). a řeším to tak, že zatím zůstávám, ale rozesílám životopisy a hledám novou práci. jakmile mi někde místo nabídnou, odejdu jinam

Mám to stejně. Je to moje první práce po dodělané vysoké. Byla jsem hrozně ráda, že jsem sehnala normální práci a nemusím stát někde u pokladny nebo se dřít u linky, protože je mi jasné, že práce je málo. Jsem tu už 9 měsíců a jsem strašně zklamaná, nudím se tam, nebaví mě to, peněz málo, kolektiv taky nic moc. Takže se porozhlížím i jinde a snad se něco objeví.

Také jsem to měla podobně, první zaměstnání po VŠ, byla jsem bez praxe, vydržela jsem tam 14 měsíců a před koncem pracovní smlouvy jsem se rozhodla, že mi to za to trápení už nestojí. Bylo to těžké rozhodnutí, ale strašně se mi odchodem ulevilo. Takže teď hledám něco jiného..

Odešla bych pouze v tom případě, kdyby se naskytlo něco jiného.

záleží na okolnostech.
Můžeš si to dovolit finančně?
Pokud tě nebude ruinovat to, že nemusíš najít práci hned, tak odejdi - dej výpověď a nečekej.
Pokud si ale nemůžeš dovolit být bez příjmu, tak hledej a odcházej až budeš mít novou práci - a plynule přejdi do nové.

hledám práci a klidně půjdu místo vás..kde ted pracujete?

Odešla bych až po roce, lepe to vypadá v CV. Ale jestli už ted něco najdeš, tak samozřejmě hned.

Záleží také na tom, jestli platíš např. nájem a potřebuješ peníze nebo tolik ne. Nejspíš máš taky 2 měsíční výpovědní lhůtu, takže je to pak složitější. Buď hledat něco s nástupem za 2 měsíce a pak odejít nebo odejít a pak hledat, když dlouho nic nenajdeš tak alespoň práci na částečný úvazek a zase hledat, ale s prací (ještě k tomu dobrou) to je dnes složité, takže bych se snažila vydržet co nejdéle v téhle práci, ale také bych tam nebyla do konce života, snažila bych se pak najít něco lepšího Já bych zůstala co nejdéle to půjde, vydělala si co nejvíc a našetřila, abych potom nebyla bez peněz když bych pak odešla a dlouho nic nenašla

Jinak je docela škoda odejít už po 4 měsících, protože kdo ví co bude pak a jestli něco najdeš, takže bych se snažila tu práci překousnout alespoň o pár měsíců déle

Ze současné práce bych odešla pouze v případě, že bych si mezitím našla jinou. Ona to není žádná sranda, někteří lidé hledají práci i rok.

jak znám sebe, tak bych odešla, nevydržela bych dlouho někde, kde sem nešťastná a že nemám ani ve volnu klid, věř, že najdeš lepší práci, nemusíš hned, ale pak se ti poštěstí a budeš určitě spokojená, jen to chce asi nějakou snahu

Já bych teda taky hledala spíš při práci, z něčeho člověk musí žít a hledání se může nečekaně prodloužit

jj, taková je realita....bohužel, ani to že v další práci se ti bude líbit není jisté...se mi zdá, že jsou nyní pracovní vztahy velice napjaté Jak ve vztahu nadřízený-podřízený, tak i mezi kolegy v kanceláři...i když k tomu není objektivní důvod...

Vydržaj pianěr Já vím, že se mi to řekne, ale zažila jsem úplně to samé. A věř, že pokud si hodně přeješ změnit práci ( v mém případě jsem si to přála každý den ), tak se ti naskytne TA příležitost jít jinam. Byla jsem půl roku zavřená v kanceláři, naprosto mizerný plat za to, co jsem tam dělala - řešila objednávky s Amerikou, Německem, Rakouskem a dalšími zeměmi, takže jsem pochopitelně musela ovládat minimálně dva jazyky na obstojné úrovni. Musela jsem umět s grafickými programy jako byl Corel Draw, Photoshop, Adobe Ilustrátor a platili mě silně podprůměrně ( nějakých ani né 9tis čis. ). Kolektiv děsný, nervy v kýblu, vracel jsem se den co den s brekem domů, neštastná, nehledě na to, že jsem musela dělat i zakázky doma. Po půl roce mi zavolal přítel do práce, že by mě vzali k němu do práce, že se tam uvolnilo místo... Já jsem byla na vrcholu blaha. Celou dobu si přeju dělat to co on, a ono se tam u nich uvolnilo místo... Každý den jsem se modlila ať ta tyranie skončí a stalo se Teď si to nemůžu vynachválit. Proto si myslím, že stůj si za tím, že chceš odejít a ono to opravdu přijde