Tradiční zásnuby versus společná domluva

u nás to bylo pro mě teda naprosto nečekaně po 10-ti měsících vztahu. Bylo to krásny, na Karlově mostě v 02:15 ráno, klečel, prosil a já řekla ano.....bylo to nejlepsší a nejjednodušší rozhodnutí v mém životě
domluvy typu: tak jo, tak se vezmeme, to mi prijde pri tak zasadnim kroku tak trosku malo

Hm, tak mně zase přijde to očekávání filmového žádání o ruku dost přes čárku. Jasně, jsou holky, co mají to štěstí že mají romantika (Amnesio, gratuluju ), ale pak jsou tu ti všichni ostatní. Jestli ho miluješ a chceš si ho vzít, tak buď ráda že on si tě chce vzí taky. Na nic nečekej a zařizuj svatbu!
Hodně štěstí do manželství!

Reaguji na Lisa: Vdávala jsem se po 10ti letech společného žití. Manžel mě vlastně o ruku vůbec nepožádal- zařídil celou svatbu (věděl, že já už nechci, protože jsem jednou rozvedená) a týden před termínem mi to oznámil u večeře (romantik). Svatba byla dokonalá, úžasná, pozval známé, které jsem neviděla spoustu let a musím říct, že to byl opravdu nejhezčí den v mém životě. Jinak pokud je ti klasika- mladí lidé, bez dětí atd, tak asi souhlasím s požádáním o ruku a klasickou svatbou.

Reaguji na June: můj muž není romantik, jenom to tak prostě chtěl udělat, byl originální a máme na co vzpomínat. Věřím, že spousta chlapů na vymýšlení nemá čas a asni chuť, však vážnost manželství jde čím dál tím víc dolů.....jsem ráda, že jsme jeli podle tradic, pro mě to má prostě váhu a smysl

Reaguji na Lisa: Samozřejmě moc gratuluji a neřeš, jestli to má být tak, nebo tak- bude to váš den a užijte si ho.

Reaguji na rover: po 10-ti letch je to krásné, je vidět, že tě miluje, a něž aby se ptal a čekal, že řekneš ne( po rozvodu) tak ti prostě nedal šanci, to je hezký přeci

Aha ale to on mě právě o ruku požádat chce S prstýnkem a celou parádou. Jen prostě na to zavedl řeč, povídali jsme si o našich představách a kdy by to tak mohlo být. A já se ted bojím, že to tu budoucí žádost o ruku dost ochudilo, protože jí to "naplánovalo" na určitý přibližný čas...asi jsem magor že to řeším nevím

Za 10 let se mě zeptal asi 3krát a já vždy odpověděla, že se na to necítím- no a tak potom už se mě neptal- musím říct, že jsem šťastná, že to udělal.

Mě požádal přítel o ruku na párty,brečeli jsme oba,ale je fakt,že už předtím jsme s tím vlastně oba počítali. Vůbec to neřeš,je to tak asi nejlepší než kdyby byl člověk nedejbože nepříjemně zaskočen,stejně jsem s tím ale takhle a tak brzy nepočítala,takže překvapení to bylo,i když přítel věděl,co řeknu.

Reaguji na Lisa: jako je blbý, že jste si povídali o tom, jak to chcete / prstýnek v dortu, ve skleničce, šelijaký kraviny) aještě k tomu pomalu datum zasnub, no já t nevím, to si musíte sami nějak vyřešit. Já bych to dopředu vědět nechtěla, páč bych asi hodně přemýšlela

No...nějak na to holt padlo slovo, kamarádka se vdává....Tak jsme si řekli, že bychom do toho měli praštit jen co dokončím školu (a on svoji).....Ale říkám si..jinde se o tom takhle lidé nebaví?

Tak na domluvě o svatbě nevidím nic špatného, zvláštnější je, že se bavíte i o tom, jak proběhnou zásnuby, to už mi přijde trochu nenormální
Ale tak jestli tvůj partner je spíše "plánovač" a rád má věci připravené a "nalajnované", tak proč ne.

Pardon, mně taky

My se o tom nebavili Ale prostě když se na někdy dohodne svatba, tak logicky zásnuby by měly být rok předtím ne? Cca? Teda já nevím jak je to dneska, říkala to babka

A to já si zase myslím, že k nějaké žádosti právě dojde a nějak jsem znejistěla.