Ahoj, mám dost velkej problém a začínám z něj být zoufalá, tak mě zajímalo, jestli se s tím taky někdo potýká, co třeba pomohlo...je mi 23, mám zajímavou, dobře placenou práci, která mě baví, kamarády, studuji VŠ, dělala jsem modelku, se svým vzhledem jsem opravdu spokojená...vypadá to, že si nemám na co stěžovat, ale mám problém s absolutním nedostatkem hrdosti. Když se se mnou rozešel první přítel, po rozchodu jsem mu psala, chtěla jsem se něco dozvědět, on nereagoval, a já psala dál...jakoby mě to jeho ignorování štvalo, já věděla, že štvu jeho tím, že mu píšu, proto jsem to dělala...po nějaké době, když už jsem měla někoho jiného, se z nás stali kamarádi a on mi řekl, že by se možná i chtěl vrátit, ale že jsem se mu tím zprotivila a už mě bral jen jako kamarádku. Tenkrát jsem si říkala, že jsem to dost zkazila a že stejnou chybu už neudělám. Asi před dvěma lety se se mnou rozešel další přítel, já z toho byla opravdu vyřízená a protože jsme se rozešli celkem ve zlém, dělala jsem to samé, posílala mu desítky zpráv. To to mezi námi ještě zhoršilo, takže jsme se spolu nějakou dobu nebavili. Poslední rok se docela vídáme, ale problém je, že JÁ neustále řešim, kdy se uvidíme, kdy zavolá, nebo mu napíšu a čekám, jestli odepíše....on neodepíše, protože píšu často, nezavolá, protože ví, že zavolám já. Je mi to fakt trapný, stydím se sama před sebou, vím, že mám problém, tak bych vás jen chtěla požádat, abyste si z toho nedělali srandu, je mi z toho samotný smutno...je mi jasný., že každej kluk má zájem, když se musí snažit, ne když se holka vnucuje...občas se scházíme, má mě pořád moc rád, to poznám z chování, já jeho taky, ale bojím se, že jsem se mu zprotivila stejně jako předchozímu ex, a že ve mě vidí jen hysterickou stíhačku, která chce zoufale být s ním skoro za každou cenu, která si udělá čas kdykoliv, kdykoliv zvedne telefon, hned odepíše.. chtěla bych být pro něj zase ta sebevědomá holka, která ho přitahovala tím,že si z něj nesedla na zadek, neměla na něj pokaždý čas, jako to bylo na začátku vztahu...ale zjistila jsem, že nemam vůbec žádnou hrdost 
možná je to tím, že mně na základce spolužáci neměli rádi a šikanovali mě...od střední jsem v pohodě, ale možná to je podvědomí, že nemůžu zapomenout na to, jak jsem neměla žádný kamarády a proto se ted chovám takhle až podbízivě. Ale je pravda, že to jen k ex, s kamarády nemám problém, že bych často ustupovala nebo sebou nechala manipulovat. Vím, že bych mu měla přestat psát a volat, že by se časem ozýval sám, ale já to prostě nedokážu, v tu chvíli je to uplně šílenej tlak, musim mu napsat, třeba i něco rozdělanýho nechám a jdu mu napsat a jakmile tu zprávu odepíšu, tak se mi hrozně uleví...i když nenapíše...je to směšný a hloupý jen párkrát, když mě hodně naštval, jsem vydržela se neozývat a vždycky se ozval on. Ale když už zvládnu nepsat a nevolat, tak prostě nedokážu odmítnout schůzku. Oba máme časová náročná povolání, nemáme moc času,kdy bysme se mohli vidět, takže já radši vždy ostatní věci zruším, nebo se zařídím až pak podle toho, jak může on. Co vám pomohlo tohle překonat? Já už se stydím přede všema, sama moc dobře vím, že když jsem mu k dispozici neustále, tak si mě nemůže vážit v žádným případě, přesto se nikdy neovládnu, abych to změnila k lepšímu
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Ztracená hrdost
Poslat SZ
Reaguji na srnecka:
to mi nějak uniklo, on napíše měsíčně 170 sms? a kolik z nich tobě? z toho, co tu píšeš, asi ani ne polovinu, tak proboha komu píše? no, měla bych se na pozoru..
Reaguji na Anita01:
Tenhle měsíc jich propsal 380, z toho mě 212, takže někomu 168, ale komu, to nevím. Píše mamče, kamarádovi a komu dál, netuším, ale pátrat mu v mobilu po tom už nebudu. No a jinak mi ještě dneska psal, v půl 9, že ještě maká, ale v 9 byl na jedněch stránkách (nebudu psát kde, ale týká se to jeho koníčka) a psal tam něco a prostě jsem zjistila, že v práci rozhodně není (ale s jinou taky nebyl). Takže netuším proč mi lže. Jestli se mu nechtělo k nám jet (nejsem totiž doma sama a je tu celkem blázinec, naši, děti, takže děs).
Reaguji na srnecka:
No tak tady asi už není jiná možnost, než se stáhnout a přestat mu psát jako první a taky projevovat daleko menší zájem .. Myslím, že když budeš opravdu důsledná a vydržíš to, že se to vyřeší samo ...
Mimochodem měla jsem kamarádku, která na tom byla podobně, neustále svýmu příteli psala a psala a když byl doma, tak se mu strašně vnucovala (což bylo nepříjemný i mě, když jsem u toho náhodou byla, ještě teď mám z toho osypky, když si na to vzpomenu). Dopadlo to tak, že se snažil bejt co nejmíň doma a pak si ještě našel "kamarádku". Nevím, jak na tom jsou teď, ale nějak to zřejmě vyřešili, protože mají spolu další dítě (v té době už jedno měli).
Reaguji na kokoška:
Snažím se o to mu nepsat jako první. Včera jsme měli takovej docela důležitej dialog po smskách, něco jsme si vyříkali, ale tak nějak nevím, jestli z toho mám mít dobrý nebo špatný pocit, nevím, co si o tom všem mám myslet, ale nechci to tu veřejně rozepisovat. Celkově mu přijde, že s ním trávím moc času, každý víkend, nemluvil o sobě, ale o mě, což nechápu, jakoby mi tím chtěl říct, že už o mě nestojí, ale to mi zase vyvrátil, tak tomu moc nerozumím. 
Reaguji na srnecka:
No já to celkem chápu ... pokud v tom není jiná ženská (jako že asi (zatím) ne), tak mu zřejmě vadí to, jak snado jsi "k mání". Aspoň takhle to na mě tedy působí ... Fakt první, co jsem si vybavila, když jsem ty tvoje příspěvky četla, byla ta moje kamarádka ... a jako že jí ten její přítel opravdu miloval, jen prostě před ní začal utíkat, nemohl vystát to její chování ...
Cituji kokoška: Reaguji na srnecka:
No tak tady asi už není jiná možnost, než se stáhnout a přestat mu psát jako první a taky projevovat daleko menší zájem .. Myslím, že když budeš opravdu důsledná a vydržíš to, že se to vyřeší samo ...
s tím napostou souhlasím.
něco řešit po smskách je hrozný nesmysl, kolikrát to vyzní jinak, než by mělo, raději to proberte osobně, až se uvidíte. vy jste spolu vždy celý víkend, v týdnu ne a mu to přijde jako že jste spolu moc? to je naopak dost málo . kolik mu je?
Reaguji na kokoška: Reaguji na Anita01:
Vím, že někdy je to se mnou hrozný, ale nevím jak moc si píšou ostatní, my si vždycky napsali ráno, jako hezký den a bla bla, pak přes den jsme si psali několikrát, ale to už jsme snížili a píšu mu 1x během dne a pak večer a když jdem spát, nevím, ale mě to tak moc nepřijde. Jenže z toho on mi napíše sám tak 1x nebo vůbec. Jinak vídáme se o víkendu, od pátku do neděle, někdy u mě přespí až do pondělka a pak se vidíme v týdnu 1x, max 2x a to jen večer, že přijede třeba v 7 nebo v 8 a v 10 jdem spát, nebo taky vůbec, jako tenhle týden. Takže myslím, že zas tak moc se nevidíme, jiní se určitě vídají častěji. A hlavně pokud se mnou chce žít (budem stavět, pokud mě nekopne do zadnice), tak se budem vídat denně, takže něvím, jak to chce dělat pak. Jinak mě je 22 a jemu 28. A jsme spolu přes 2,5 roku.
Cituji srnecka: Jinak vídáme se o víkendu, od pátku do neděle, někdy u mě přespí až do pondělka a pak se vidíme v týdnu 1x, max 2x a to jen večer, že přijede třeba v 7 nebo v 8 a v 10 jdem spát, nebo taky vůbec, jako tenhle týden. Takže myslím, že zas tak moc se nevidíme, jiní se určitě vídají častěji.
No někomu to může připadat málo, někomu moc a někomu akorát ... Jenom si myslím, že zrovna ty víkendy, kdy jste pokaždý (?) spolu, by mohly bejt problém ... Jestli spolu začnete bydlet, tak by se to mohlo srovnat - ty ho budeš mít každej den doma a on nebude muset svůj volnej čas rozdělovat mezi tebe a koníčky (pokud teda nebudeš vyžadovat, abyste všechny činnosti dělali společně 
).
Reaguji na kokoška:
To bych rozhodně nevyžadovala, jenže my spolu právě nic nepodnikáme a to je na tom to nejhorší, že je každý víkend stejný. Stereotyp. To jsem mu taky říkala a on mi na to napsal, že je s ním nuda a lepší to nebude. A kdybych si našla jiného, tak by ho to štvalo, ale pochopí to. Jenže ono je to o lenosti. Chtěla jsem jít, když jsme měli 2,5 leté výročí do výřivky, jenže to pořád odkládal, až jsme nikam nešli, včera jsem ho chtěla pozvat někam, ale to mi raději řekl, že je v práci, na druhou stranu ho chápu, že chce být sám, ale nemusí mi přeci lhát, protože to stejně poznám. Na jednu stranu chce upřímnost, ale nějak moc mu to nejde. A když mu řeknu, že stačí říct, pokud chce být někdy sám, tak to začne vztahovat na mě, že jsem s ním moc, tak jak tomu mám rozumnět?
Reaguji na srnecka:
A co tedy těch dva a půl roku spolu děláte? A co děláš ty, když on není s tebou?
Jinak bych se na tvym místě teda vybodla úplně na nějaký esemesky, nepsala bych mu vůbec, maximálně odpověděla na každou pátou. žádný dobrý ráno, dobrou noc ... Buď ten vztah vyšumí (a to jedině dobře, protože by to nemělo dál cenu) a nebo si oba uvědomíte, kde je chyba a budete to chtít spolu řešit.
Reaguji na kokoška:
Dřív jsme měli pořád, co dělat, jezdili jsme na výlety, po okolí apod., pořád jsme měli, co dělat. Dřív jsme taky jezdili na víkend k jeho babičce a s jeho tetou, strejdou a malým bratránkem jezdili na výlety, ale teď už tam nejezdíme, takže jsme u nich doma a nudíme se, max. jdem na hoďku na procházku . je smutné, že to šlo tak rychle do háje, ale já ten vztah nechci zahodit kvůli lenosti a neschopnosti něco pro to udělat, chci pro náš vztah nněco udělat, aby se to zase vrátilo do starých kolejí. Co se dá podniknout ve dvou? máte nějaké nápady? Když něco vymyslím, tak mi to zamítne a mě to štve, jak je línej. Když jsem sama, tak se učím, jsem na netu, chodím na procházky se psem nebo něco vytvářím, cvičím apod.
Reaguji na srnecka:
No tak teď jsem koukla, žes zakládala téma "závislost na internetu". To s tím asi dost souvisí, ne?
Cituji srnecka: je smutné, že to šlo tak rychle do háje, ale já ten vztah nechci zahodit kvůli lenosti a neschopnosti něco pro to udělat, chci pro náš vztah nněco udělat, aby se to zase vrátilo do starých kolejí. Co se dá podniknout ve dvou? máte nějaké nápady? Když něco vymyslím, tak mi to zamítne a mě to štve, jak je línej.
Tohle, myslím, bez zájmu a podpory druhý strany asi sama nezvládneš ... Když ho budeš do něčeho nutit, tak to může bejt ještě horší. Fakt nevím. Já osobně bych se na něj vybodla ... začla bych s ním míň komunikovat, neptala se ho, kdy přijede, ani bych no nezvala a nepočítala bych s ním ... zkusila bych to nějakou dobu takhle vydržet ... tak měsíc dva a kdyby to nemělo žádnej účinek, tak adié ...
Reaguji na kokoška:
Ještě mi včera řekl, že víkendy se mnou chce trávit, že o mě stojí a že jsem úžasná, ale někdy hysterická a to hlavně, když má hodně práce a moje nálada mu moc nepřidá. Možná mu navrhnu, že příště budem každý sám, asi to bude lepší, sice jsme měli jet k babičce, kde se to dá vždycky všechno do pořádku, ale co už.
Galerie obrázkůReaguji na srnecka:
Milá srnečko,
na vztah musí být dva a ti dva na něm musí chtít pracovat. Tady mi to bohužel vyznívá jednoznačně v tvůj neprospěch. Doslova házíš perly sviním, nezlob se, že to píšu tak tvrdě.
Po dvou letech by se měl vztah prohloubit, ne vyšumět.
Budeš se trápit, protože jsi na snahu něco s tím provést sama. Je mi jasné, že z toho vystoupit nechceš, ale nedávám tomu skoro žádnou naději.
Na rovinu a pokud možno bez zvýšených emocí bych si s přítelem promluvila o vaší budoucnosti. Jestli už teď partner šílí z pár společných hodin týdně, rozhodně se nepouštějte do společné stavby domu. Pokud to nebude chtít řešit, rozloučila bych se. Okamžitě.
Jsi dlouhodobě nešťastná a abys musela zvažovat, jestli se můžeš ozvat a poslat blbou zprávu, na to je tě v jednom vztahu škoda. Budeš frustrovaná čím dál víc a stejně nedosáhneš toho, po čem toužíš.
Reaguji na kokoška:
Jenže to je to, že já mu nechci dát jen tak ádié. Ani o nikoho jinýho nestojím, kdybych chtěla, tak jsem už dávno mohla být s jiným, tolik kluků mě už za těch 2,5 roku zvalo na rande, ale všechny jsem odmítla a to jen kvůli tomu, že ho miluju a chci s ním být. nejhorší je, jak od pořád plánuje, domeček, pejsci a pak dítě, pořád o tom mluví, ale pak přijde tohle, takže fakt nevím, co si o tom všem mám myslet. Ale na příští týden se s ním domlouvat už nebudu, počkám, až se mě sám zeptá, kdy budu sama doma. Třeba na tohle se mě ptal v úterý a pak najednou obrat o 180stupňů.
Téma Ztracená hrdost je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
