Sama doma přes noc - úzkost, deprese, strach.

no tak to mě nechávala samotnou i vlastní matka, ačkoliv jsem i prosila, ať nikam nechodí, bylo mi asi 6 a tyhle úzkosti a strachy jsem měla asi do 9 ti možná i pak, už si nepamatuju.

Není to ale žádná nemoc, není to ani nic na antidepresiva, je to prostě nepříjemný pocit, přirovnala bych to k tomu jak třeba v přírodě taky všechna zvířátka už na noc chtějí být ve svém pelechu u svých, a když nejsou, tak jsou nervózní (takhle nějak nám to popisovala učitelka na ZŠ a mě to utkvělo, ačkoliv nám to v podstatě popisovala v situaci, kdy si její dítě chtělo na škole v přírodě domestikovat nějakého divokého zajíce či co)

Jedna moje kamarádka taky dodnes když její muž přes noc není doma, pořádá dámské večírky proto, že nechce být sama. Podle mě to souvisí i s určitou osobnostní vyzrálostí

Je jí 19, to je ještě mládě, ono to časem přejde.

Nevím jak jinak to teda léčit když ne tabletkama? Fakt si myslím, že to není žádná porucha ale v podstatě může a asi je tam nějaké třeba pošramocení z dřívějška (dítě alkoholičky, to není žádná slast) prostě pocit bezpečí, který už má mít dávno odbytý někdy v dětském věku u mámy, tak tam třeba nebyl a proto se necítí dostatečně bezpečně (ale ne ve smyslu lupičů)

Měla jsem to samé, a to neexistoval internet, neměli jsme dokonce ani telefon, nebo video, a v 6 ti jsem ještě neuměla pořádně číst, takže jsem max tak mohla poslouchat audio pohádky anebo se bát v prázdném bytě, nicméně jsem to přežila a dnes s tím sebemenší problém nemám, třeba to přejde samo, až člověk nějak dozraje.

hm, tak to už jí snad radši doporuč ten neurol

Audry, obecně určitě ne, ale on je rozdíl popíjet pro zpříjemnění večera, nebo proto, že nemůžeš usnout (to se pak dřív nebo později dostaneš do stádia, že už bez akloholu prostě neusneš), nicméně hlavně zakladatelka uvedla, že matka je alkoholička (tudíž má predispozice)

ok takže: neurol ani sertralin neber... toto je len v tvojej hlave a nie je to každý den, je to raz za čas! kvôli tomu sa naozaj neoplatí pchať do seba toto svinstvo. Počas mojej praxe mi v lekárni prešlo nespočetné množstvo receptov na antidepresíva a lieky podobné neurolu. Zarážajúce bolo to, že sa jednalo o ročníky 92-96 , proste mladé holky čo si majú užívať život a nie riešiť mini problémy antidepresívami..... Mám kamošku ktorá si o sebe myslí, že je tučná, inak žije vo vile, ma úžasného priateľa, oboch rodičov, auto, vždy výkriky módy...ale.... JE TUČNÁ a pchá do seba antidepresíva.... Ok to bolo OT.....

čo sa týka tvojho problému... Ja keď som sama doma, tiež mám nevysvetliteľnú úzkosť, najmä keď v byte nad nami niekto šramoce a ja mám hneď haluze , že je to u nás. Chodím kontrolovať zámok aj 3x za noc, či je naozaj zamknuté ( raz sa nám totiž stalo, že mamina nedovrela dvere a zamkla a ráno vstaneme a dvere dokorán). Každopádne keď som sama, spím na gauči pri telke... inak by som asi nezaspala

Reaguji na Minette:
Já jsem to ale nemyslela tak, aby si při úzkosti nebo nespavosti nalila alkohol, to vůbec ne! ale když je večer sama doma, tak si může pustit film, dát si 2 deci vína a třeba si u toho lakovat nehty...prostě si udelat příjemný večer sama pro sebe.

Ale chápu, z toho jak jsem to napsala, může leckdo pochopit, ze jí to ordinuju na spánek, to je samozřejmě blbost! A vzhledem k průvodnímu textu jsem to neměla psáT vůbec, uznávam..Ale vážně to nebylo myšleno nějak zle

Mám veliké úzkosti a deprese jakmile vím, že přes noc budu doma sama bez přítele. Bojím se, myslím na to nejhorší a když se odhodlám spát, tak nemůžu usnout

Naprosto chápu,mám to úplně stejně,když jsem bydlela sama ve svém bytě,vše bylo ok,ale jak jsem se odstěhovala za přítelem,mám normální paniku . Nevím proč,ale v noci a dopoledne se doma šíleně bojím,usínám při světle a hraje televize,jinak neusnu.

To si nemyslím,důvěra tam asi bude,když mají takový vztah,že si každý jde kam chce a nic si vzájemně nevyčítají.
Osobně mám důvěru v partnera na 100% a i tak se doma bojím,s tím to nemá nic společného

Já měla podobné stavy úzkosti a strachu v noci. Už jako malá jsem se děsně bála bubáků, potom to odeznělo, ale před půl rokem jsem to zažívala znovu. Někde v diskuzi už jsem to psala. Bydlíme v přízemí a bývalé majitelce se tam před X lety vloupal zloděj přes balkón, když spala a já se to dozvěděla a nemohla z toho taky spát, že se to stane znovu. Pomohly mi Bachovy esence namíchané na míru a konečně po půl roce se zase v klidu vyspím! Určitě neber žádný prášky.

Ahojky,

a ví o tom tvůj přítel ? Pokud máš strach vážně jen z toho že si doma sama a nemáš strach z toho, co kde přítel s kým dělá, tak si s ním o tom promluv.. Nějak mě zaráží - to se musíte chodit bavit s kamarády večer po klubech a být tam dlouho do noci? Nemůžete se chodit bavit třeba odpoledne nebo k večeru a být v tolik a tolik doma, aby si se nebála, že si přes noc sama ?? A pak mě ještě napadlo - co chodit teda s přítelem a s jeho kamarády, aby si nemusela být sama doma? To by takhle nešlo ??

Píšeš "ALE když má spát u rodičů nebo u kamaráda ( má to daleko z té dané akce k nám domů ) , tak mám prostě PROBLÉM. Ten problém bych popsala tak, že mě přepadne těžká úzkost, připadám si méněcenná a mám strach z následujícího večera. Když mi třeba přítel déle neodepisuje na textovku ( věnuje se kamarádům a nekouká do telefonu ) , tak je to pro mě ještě horší a začnu si domýšlet - Bůh ví, kde je. Bůh ví, co dělá... "

Já nevím, ale mně to připadá jako klasická žárlivost, která na tebe padne, když je tvůj přítel sám na nějaké akci, neozývá se ti a pak spí "bůhvíkde"...zatímco ty sedíš doma, nudíš se a hlavně máš čas přemýšlet o tom co, kde a s kým asi dělá. Taky by mě v takovém případě přepadla úzkost a příteli bych takové akce netrpěla. Klidně ať si s kamarádama občas zajde, ale pak ať přijede spát domů.

Taky si myslím, že to bude spíš tenhle probém... Mě by to taky nebylo vůbec příjemný, kdyby se můj přítel šel bavit sám beze mě někam do klubu, to bych asi celou noc nespala, měla úzkost a stres i když mu věřím a kord když by nepřišel spát domů... Je to někde hluboko a někdo to umí ovládat někdo ne ... Tak se ptám, je možný že tvou pzkost a deprese může způsobovat tenhle problém, a ty si jen nalháváš že je to pocit samoty ?

Tak já mám problém bydlet sama v bytě, protože se večer bojím) je mi to prostě hrozně nepříjemné být sama v prázdném baráku a přepadají mě depky...
ale ty máš asi jiný problém, spíš ti prostě není příjemné, když se někde baví bez tebe a přepadají tě depky a pochybnosti....ale nevím, jestli zrovna na tohle ti pomůže neurol../

Reaguji na SOLU:
Jediné co k tomuhle dokážu napsat je to, že konečně mě někdo chápe a ví jak to myslím . To s tím partnerem je tak jak píšeš, prostě to není o tom že bych se bála že mi třeba zahne nebo tak.. Je to prostě o ''něčem'' , co nedokážu vlastně ani popsat.

A proč jako ne? Nedává si přeci vodku, ani rum. Jedna sklenička vína je naopak zdraví prospěšná a psychice taktéž, takže by to slečně zakladatelce mohlo pomoci. Mně také ve slabších chvilkách sklenička uvolní. Nesmím být ale v extrémním stresu, nebo úzkosti, to bych to do sebe nedostala stejně jako nic ostatního.

Jinak také občas mívám divné pocity v noci, vyděsí mě i hlučnější letadlo. Nejvíce mi pomáhá mít zapnutou televizi i když to není moc zdraví prospěšné. Paradoxně ale spím klidněji. Nesmím se ale dívat na žádné depresivní filmy, lépe se usíná u nějakého vtipného seriálu např.

Reaguji na Lady Marmalade:

Jj musím souhlasit, já piju sklenku vína pravidelně téměř každý den, ať už mám stres a depresy nebo ne ... Ale že bych na tom byla závislá ? Kdybych před problémy a strachu utíkala alkoholem tak nesáhnu po vínu ale rovnou třeba po vodce ... Takže proč ne, klidně ať si na uvolněnou dá ..