Co pro Vás znamená milovat svého přítele? ?

Co kdybychom daly soutěž, kdo svého partnera více miluje?

Reaguji na Scebarcina:
Nebuď taková negativistka, myslím si, že je to zajímavé téma.. Měla jsem 2 partnery, o kterých můžu říct, že jsem je milovala (toho jednoho doteď miluji) a oba jsem milovala jinak ... U toho prvního to snad nebyla ani láska, spíš zvyk, když se na to teď ohlížím .. proto se ptám, jak to cítíte vy, zda ste si taky mysleli, že někoho milujete a pak se ukázalo že ho máte jen rádi ?

řekla bych že známka je v tom - povídat si společně o budoucnosti a společně pracovat na splnění svých snů...+ to všechno co jsi vypsala, ale to souvisí jedno s druhým

Nepřemýšlet jen ze dne na den...

No a já myslím, že se v tom zbytečně nimráš Buď mi je s někým dobře a jsem s ním, nebo jsou problémy, pak další, větší, .... a pak rozchod, protože nemá cenu se trápit a je lepší chvíli být sama, než být s někým "jen aby bylo".
To, co popisuješ v začátku, to není ani tak láska, jako spíš zamilovanost - to je rozdíl

Myslím, že to z části intuitivně sama poznáš se všemi mými bývalými mi bylo dobře, ale svého současného přítele prostě miluju jinak se na toho člověka dívám, přemýšlím víc nad naším vztahem, uznávám a respektuji jeho chyby a snažím se je brát s nadhledem...podle mě prostě poznáš při budování toho vztahu, že je to jiné

Reaguji na Pupus003: naprosto souhlasím...

kdysi jsem četla rozhovor s Ilonou Csákovou, která říkala, že to, že jsi s tím pravým prostě poznáš...vždycky jsem si říkala, jaké to je, vědět, že jsi s tím správným a pravým. až jsem ho potkala

byla jsem strašně moc zamilovaná do jednoho chlapa, tak, že se mi podlamovaly kolena, když jsem ho měla potkat, byla jsem z něj úplně hotová..a myslela jsem si, že víc už být nemůže.

ale teď jsem se současným přítelem a je to něco úplně jiného. cítím v sobě takový zvláštní klid a mír, někde tak hluboko v sobě, a vím, že tak je to správně. i když některé věci mezi náma neproběhly úplně standardně.

Zostáva so mnou.

Reaguji na mignon01:
byla jsem strašně moc zamilovaná do jednoho chlapa, tak, že se mi podlamovaly kolena, když jsem ho měla potkat, byla jsem z něj úplně hotová..a myslela jsem si, že víc už být nemůže.

ale teď jsem se současným přítelem a je to něco úplně jiného. cítím v sobě takový zvláštní klid a mír, někde tak hluboko v sobě, a vím, že tak je to správně. i když některé věci mezi náma neproběhly úplně standardně.

Pod tohle bych se mohla podepsat ...líp bych to nenapsala

Reaguji na mignon01: ano je pravda, že ze svého přítele se neklepu jako kdybych byla ze želé ale cítím se klidně, bezpečně