Zamilovanost do kamaráda při vztahu

Já myslim, že kdyby kamarád chtěl, tak by už lusknul.. Nepřipadá mi, že by měl nějaký velký zájem.
Mám zkušenost, že pokud je člověk ve vztahu nespokojen, má tendenci se upnout k někomu zvenčí; ale asi bych dřív vyřešila stávající nevyhovující vztah a až pak se poohlídla po někom jiném.

Nemá zájem, kdyby ano, měl plno příležitostí ti to dát najevo. (Je možné, že je pro něj tvůj přítel = zakázané území).
Každopádně, když vám to s přítelem neklape, možná nejdříve vyřeš tuto situaci a pak zkoumej "kamaráda".

Přijde mi dost neskutečný, že si sem zhruba před rokem psala v podstatě to samý a dokonce týkající se těch samých kluků? Možná na čase to neřešit na fóru ale i v reálnym životě.

Vadilo mu, že jste mu volaly, prohodil pár slov a odešel, pak zase "zapomněl", že máte domluvené setkání, ... to není zrovna důkaz, že by o to lusknutí moc stál.
Mne samotné je trochu trapné, pokud se mi vyloženě nabízí někdo, o kom vím, že je zadaný a rozhodně se vždy snažím z takového setkání co nejrychleji uniknout. Možná to má stejně.
Nevím kolik ti je, ale to je vlastně jedno - být tebou, tak nemarním čas v neperspektivním vztahu ( opakované rozchody dřív nebo později končí tím trvalým, akorát člověk do té doby zabíjí čas a energii ) , protože to je ten pravý důvod, proč tě to táhne jinde.

No upřímně si myslím, že mu dělá dobře tvůj zájem, lechtá to jeho ego a určitě je na tebe i pěkný pohled, takže proč by nebyl milý. Na druhou stranu - kdyby vážně chtěl, tak už dávno něco udělal pro to, abyste spolu byli. Nečekal by, po náhodném setkání by ti psal, chtěl by tě zase vidět, zajímalo by ho, jestli jste s přítelem pořád spolu, sám by tě uháněl... Zatím byla aktivita jen z tvé strany, on se sice zapojil, ale že by to bylo něco extra, to se mi nezdá. Takže rada zní, opusť přítele, se kterým si nerozumíš, nebo si všechno vyříkejte a zůstaňte spolu...a vykašli se na kamaráda, ať už to dopadne jakkoliv. Vztah z toho moc nekouká, maximálně přátelský sex. Záleží na tobě , co vlastně chceš. Ale pokud se s ním vyspíš a budeš čekat víc s tím, že se to přeci zlepší a uženeš ho do vztahu...tak si myslím, že budeš zklamaná. A pokud by se ti náhodou povedlo si s ním něco trvaleji začít, obvykle to končí tak, že po pár měsících je konec. Chlap natlačený do něčeho, co nechce, umí velice rychle šáhnout po tom , co se mu jednoho dne zalíbí víc. I tak si z tvého příspěvku spíš myslím, že nespokojenost ve vztahu vyústila v toto poblouznění kamarádem Zkus si to víc promyslet, ať si nenabiješ....držím palce!

Raději bych byla sama než v takovém vztahu, kde to nefunguje.. a raději bych se nechala lovit, než někoho nahánět
Jestli dobře chápu, je to už půl roku od té akce, telefonu, pozvání na zmrzlinu... to měl dost času si lusknout a nevyužil toho... třeba chtěl být jen milý a ty v tom hledáš něco víc

Myslím si, že kamarád zájem neprojevuje.. Jestli si s přítelem nešťastná, tak se rozejděte na dobro. Buď sama, třeba potkáš úplně někoho jiného.

Myslím, že kamarád o tebe nestojí, max. si tě bude nechávat jako zadní vrátka, ale láska z toho nikdy nebude. S přítelem sice nevím, proč jste se tolikrát rozešli, ale jestli to je kvůli tomuhle: "přítel nemá moc zájmů, není pro mě dost zajímavý a po takové době je to spíše stereotyp" tak prostě u vás jen vyprchala prvotní zamilovanost, potřebujete si od sebe odpočinout, odjet na vikend s kamarády, s rodinou...a zapracovat na navrácení jiskry - něco s neobvyklého přítelem podnikněte...o vztah je potřeba pečovat, vymýšlet nové zážitky, překvapit partnera...nečekat, že to bude stále krásné samo od sebe, automaticky...

Holky tak už spolu přes měsíc nechodíme. Byly to pořád stejné zajeté koleje, hlavně mě ten vztah moc nenaplňoval, spíš dost užíral...Nikdy bych nevěřila, co to znamená být psychicky unavený, když člověk pořád přemýšlí nad tím, jestli to má cenu, nebo ne. Když jsme spolu byli, byla jsem strašně unavená a teď mám problém usnout, tolik energie Souhlasím s rčením, že slepovaný hrnec nedrží. Člověk má asi nutkání pořád něco vracet a doufat, že to bude jiné a lepší. V našem případě nebylo...je mi teda velké smutno v určitých chvílích, ale postavila jsme s tomu čelem a procházím změnou v životě...rozchod, nové bydlení, ukončení několikaletého kolektivního sportu a snad příští rok odcestování do ciziny na delší dobu...Snad se za něčím zlým, skrývá něco pěkného...Poblouznění do toho kamaráda bude nejspíš pořád, ale beru to už jen jako zpestření

Reaguji na Christal:
Lovit se klidně nechám, jen mi příjde, že se mě kluci bojí, nebo jak to říct

Reaguji na dadabus:
přesně...až teď asi potvrdím tvůj komentář Taky jsem na to asi došla...s tou energií naprosto souhlasím. Byla jsem hrozně unavená, otrávená a nic mě nebavilo...teď jsou dny, kdy mám hrozně moc energie a cítím se líp. a naopak dny, kdy je smutno, ale snad bude dobře...je mi 23...

Reaguji na syslice:
Vyřešeno jen mi to trvalo asi delší dobu...strašně mě mrzelo, že se rozejdeme a že to nevýjde a než jsem sebrala odvahu to nějak "vyřešit"