Nevlastní otec mě psychicky šikanuje.

Vyrůstám s ním od malička,když jsem byla dítě choval se ke mě hezky.Říkám mu ,,tati''.Asi od 12 let mě začal neustále napomínat,řval na mě za každou blbost.Občas mě dal pár facek,ale jako docela drsně,myslím že by se takhle hrubě neměl chovat tenkrát k malé holce.Mou mladší sestru,která je jeho vlastní si vždycky hýčkal pochopitelně.Nikdy jsem nebyla žádná mrcha,myslím že puberta byla docela v pohodě,každej se mnou vycházel dobře jen s ním jsem se vždycky hádala.

Myslela jsem si že až budu dospělá,že to bude v pohodě,ale ono je to snad ještě horší.Teď už na mě nešáhne,ale furt do mě rejpe katastrofálním způsobem.Když si něco potřebuju říct mamce,hned má nastražený uši a začne se do toho motat.Když jsem minule přišla domů,ptala jsem se mamky co dělá na zahradě,že jí pujdu pomoci a on mi odpověděl,že ho.vno a ať se do toho ne.se.ru ,že jsem stejně neschopná.Když si někdo (mamka,ségra) něco koupí na sebe,maže mu med kolem pusy,jak mu to sluší.Když si něco koupím já,tak je to strašný mám v to velkou pr.del.Přitom vážím 52 kg a zadek mám normální.Pokaždé když jím,tak mě řekne: Nežer,budeš tlustá.Když vstanu a jsem odmalovaná tak řekne-Ježiš to je rypák.Když příjdu do obýváku řekne-tak už zas rychle běž,my tě tady nechcem.Přitom mě tam nechce jen on.Nedá se s ním bavit,jen mě uráží a ponižuje.Co řeknu je špatně.Je na mě dost sprostej občas mě tak i nadává a má narážky.Je to opravdu buran,každým krokem.Mamka je vždycky při něm,asi ho má radši a nepříjde jí ,že by se ke mě choval nějak hrozně.Přitom každej od nás z rodiny ví,že se ke mě chová hrozně a když to řeknou mamce,tak ta řekne že to není pravda.Známí si toho taky všímají i můj ex-přítel když u nás jednou byl(víckrát jsem ho radši k nám nevzala) říkal,že se ke mě chová hrozně-i k němu měl blbý kecy.Když jsem byla v pubertě a spaly u mě kamarádky,tak ho neměly rády a taky mě občas nějaká řekla,že by se k ní nikdy i vlastní otec tak nechoval.Když si s ním chci promluvit,tak nehce.Příjde mi,že má vyloženě radost mě potápět,ikdyž teď si ho nevšímám a dělám že je mě to fuk,je to stejný.Když jsem mu řekla ať si mě nevšímá,tak řekne,že si něco furt vymýšlím,že mě nic nedělá.
Vím,že nejlepší řešením by bylo odstěhovat se,ale na to teď nemám peníze a půjdu dál studovat,protože zjišťuji že jako kosmetička bych sebe a byt opravdu neuživila.Takže u nich ještě pár let budu.
Poraďte mi někdo,co mám dělat už se fakt asi zblázním.Co vy co jste měly nevlastní otce,jak se k vám chovali? Máte někdo nějakou zkušenost? Budu ráda za vaše názory..

Dejavuzas

Nevlastní otec mě psychicky šikanuje.

Priateľov pes

Dítě v 17ti letech

Vztah s přítelem se nikam neposouvá - dilema

Jak se vyrovnat s nuceným potratem

Manžel mě zbil

Váš příspěvek