Neumím se rozhodovat

Bože, jak já ti rozumím
Taky si s tím nějak nevím rady. Ale připadá mi, že jsem se s tím naučila žít. I moje okolí je vůči mně v tomhle směru tolerantní. Ale co si budeme, je to těžké.
Mimochodem jsem ve znamení ryb, co ty?

Reaguji na Kačkaa: Já jsem býk Jova, to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Připadám si hrozně

Moje máma je taková plyne z toho věčná nespokojenost... je to blbý no. Jak to tak vidím u ní, tak by bylo nejlepší dát většinou na první úsudek, první dojem a hlavně nešpekulovat co by kdyby.

Příklad: Jdu do obchodu a zkusím si tričko ve své velikosti, které mi krásně sedne. Ale nezvládla bych z toho obchodu odejít s tričkem v tašce, kdybych si nešla zkusit o číslo menší/větší pro jistotu

Reaguji na Johanita: Já právě když dám na první dojem, tak pak špekuluju a zaměstnávám hlavu uplnýma zbytečnostma

A teď nedávno mě zvala kamarádka ať jedu s ní na víkend za známými. K tomu i dodala, že mi to dává vědět dostatečně dopředu (byl to minimálně týden) a že odpověď by ráda znala v den odjezdu ráno. Říkám, moje okolí už mě toleruje

Tohle znám. Jsem blíženec a moje máma taky. Já to mám ve stádiu, že se vždycky nějak rozhodnu, ale nevadila by mi i druhá varianta. Moje máma je ve stavu, že se rozhodne a pak lituje, že se nerozhodla jinak a ve výsledku je vlastně zase spokojená. Někdy 100% nevím co přesně chci a když to vidím na své o 25 let starší mámě, tak se cítím dost nejistá. Jsem totiž hodně všestranný člověk a umím se přizpůsobit téměř všemu a tak si každou chvíli maluji nějaké sny jak to bude a pak to zase chci jinak. Řekla bych, že se toho nezbavím. Je to v člověku. Spíš je lepší chovat se impulzivně a moc nad tím nepřemýšlet. Nějak tak to zkouším řešit já.

Když si nejseš už teď jista, jestli je to ten pravý, tak pravděpodobně zanedlouho zjistíš, že doopravdy není .... Alespoň takové jsou mé zkušenosti. Intuice je dobrá věc, vyplatí se ji naslouchat, od pár průšvihů mne už zachránila.

Myslím, že klíčem je nad věcmi tolik nepřemýšlet) Koupíš si černé tričko a můžeš s ním být spokojená, taky se ti ale po čase může barva omrzet, můžeš potkat holku v lepším střihu a přestane se ti líbit... Pořídíš si tetování, ale za pár let objevíš motiv, který se ti bude líbit víc, nebo taky ne To nikdy nevíme Jen s tím přítelem to už je trochu problém)

Dovolim si poznamenat, že tohle už trošku zavání OCD..
Jako jsem taky nerozhodná, ale pokud bys "nezvládla" odejít z obchodu aniž bys zkusila menší a větší je to zvláštní.

Reaguji na VeronikaEma: Taky to mám podobně, kde se "usadit" kde a proč tohle, co kdyby tam a tehdy bylo lepší tohle :-/ Ale jsem blíženec a u těch je tohle normální haha, jeste že je se na co vymluvit Jsem třeba v DM a mají novou limitku sprcháčů, voní mi dva (dva ale kupovat nechci) tak si nekoupim třeba žádný než abych si musela tyhle vybrat když manžel tlačí až už laskavě jdu! Taky je pro tebe rozhodování pod tlakem ještě mnohem horší?

V tomhle by možná pomohlo nastavit si jakoby hodnotu váhat až u věcí v řádu tisíců a takové prkotiny jako sprcháč za pár korun neřešit a prostě je koupit všechny.
Já jsem tedy opačný exot i auto si zvládnu koupit za půl hodiny.Ale chápu,že někdo dokáže nad tkaničkama do bot stát půl dne a váhat jestli si za 20 korun koupit černé nebo červené.

Reaguji na Tiakia: no ale to právě vůbec neni o penězích :-/ ale o problému v hlavě asi jako můžu si kouit všechny sprcháče z limitky, ale to mi taky přijde jako "blbé rozhodnutí" nemám ráda syslení těhle věcí doma.. Naopak když jsme vybýrali byt, měla jsem jasno hned ale to bylo taky proto že byly buď všechny hrozné a jeden super

Reaguji na Adluna: Já to mám právěže naopak Když na mě někdo tlačí, tak si vyberu rychleji Vždycky mi šlo snáze něco, když jsem měla nad sebou "bič". Na VŠ jsem měla moře času na učení se, ale nejlíp a nejrychleji jsem se naučila, když mi hořel termín. Nebo se neumím rozhodnout, jestli někam jet nebo ne a do poslední chvíle váhám. Ale když mi někdo řekne, jestli jedu, že už vyráží, tak je to teď a nebo nikdy. Jenže ne vždy je ten "bič" nade mnou.

Ale tak tohle je přeci zrovna v cajku - aspoň se ujistíš, že sis vybrala nejlíp padnoucí velikost tam je spíš horší, když s tím trikem přijdeš domů a začneš nadávat, že sis měla koupit větší. Moje máma je schopná ho jít i 2x vyměnit do krámu a to už je strašný.

Nemyslím,že by jsi neměla 60 korun na sprcháč ale prostě si říct "do tisícovky nepřemýšlím" a zkusit to realizovat.