Dokonalý život nebo jen plán do kterého nezapadám?

Zkus si s ním nejprve promluvit.

Waw. Tak to je zase úplný opak než v deníčku, kde slečna musí platit přítelovi za opotřebovávání jeho bytu..

Když se nad tím tak zamyslím, tak bych se (být tebou) zamyslela, co je pro mě největší překážka a co mi nejvíce na tom vadí. To, že neumíš francouzsky a nemáš čas se to teď začít učit nebo ti jde spíše o ten princip, že přítel všechno nalajnoval a ty jsi v tom neměla slovo?

S jazykem bych si starost nedělala, spousta lidí takhle jede do zahraničí a jazyk se učí až tam, že si najdou nějaký kurz a plus jsou přímo i v tom prostředí.

Pokud ti jde spíš o ten princip, tak je to o tom, zda ti přítel opravdu stojí za to, podřídit se v takovémhle velkém životním kroku a prostě s ním chceš být stůj co stůj, nebo jestli za každou cenu hodláš dostudovat tady.

Anebo ještě třetí možnost - pokud dobře počítám, on by odjel rok před tvým dokončením magistra? Tak co kdyby tys tu v klidu dostudovala a on se tam mezitím zabydlí a ty pak přijedeš? Bylo by to náročné, ale je to takový nějaký kompromis...

Proč si s ním nepromluvíš?

Tohle si musíš probrat s ním... on má život naplánovaný a jde si za tím (to je také jeden z důvodů proč s ním jsi). Udělej si svůj vlastní plán a prokonzultuj to s ním.

K tomu abys podnikala nepotřebuješ titul(navíc ve škole tě učí jak být zaměstnanec), stejně velká většina lidí poprvé zkrachuje (docela hnusnej pocit, když se ti vše pos***).

Je to o tom co chceš ty. .Když se náhodou rozejdete nebo se něco stane, kdo se o tebe pak postará?

Já nevím, jsem asi stará, ale asi bych se přizpůsobila. Mít senzačního chlapa a ještě se naučit francouzsky....Právě čtu po x- té Vejce a já a tam se píše, jak se dřív holky vychovávaly, že musí následovat manžela. Anebo Agatha Christie píše ve svém životopise, že žena si má vybrat a potom nenaříkat, že má doktora a ten má málo času, nebo prodavače obuvi a pak plakat, že nevydelává jako doktor. Svědčí něco o tom, že Tě bude dusit a nutit být doma? Nebo jen momentálně vede, co se vyhlídek týče?
Máš ho ráda? Pokud ano, já bych se ho držela a francouzsky bych se doučila. Však by se časem vidělo.
JO ale určitě bych dostudovala.

Maria: to je hezký, že žena si má vybrat a pak nenaříkat. Řídím se přesně podle toho, ale nevěděla jsem, že to někdo, vlastně Aghata, přímo takhle formuloval.

Já se ti tedy vůbec nedivím. Každý má nějakou představu o životě, ale o tvém má rozhodovat někdo jiný. Navíc ta dokonalost, o které píšeš, se také může tvářit líp, než to ve skutečnosti bude. Máš být v cizí zemi, bez rodiny, bez přátel, kde ani nebudeš znát jazyk, budeš dokonalá ženuška svého dokonalého manžela a budeš sedět doma a vychovávat mu dokonalé děti. Tohle vypadá jako typická zlatá klícka a podle mě to není ve skutečnosti žádný život. Jasně, jsou možná ženy, kterým by to takhle vyhovovalo, ale ty k nim nejspíš nepatříš a takhle šťastná podle mě nebudeš. Promluv s přítelem a vysvětli mu, že tohle není život pro tebe. Jestli tě miluje, bude se s tebou snažit najít kompromis.

To je všechno dokonalé ale jen pro něj. Nedělej nic, co vyloženě nechceš. Jestli se necítíš na odstěhování se někam do tramtárie, tak to nedělej. Jestli chceš dostudovat tady, tak tady dostuduj. Že on má našlápnuto na super kariéru a francouzskou vilu a má přesné představy o životě a je k Tobě pozorný je sice moc hezké a ušlechtilé, ale pak je tady ještě taková drobnost, kterou ve své velikosti asi zatím nepostřehnul - Tvoje představy a cíle. Opravdu ne každá touží po přestěhování s panem dokonalým do vilky někde ve Francii. Naprosto Ti rozumím a vesele se s ním pusť do diskuze o představách o budoucnosti, prostě si v klídku promluvte a z toho dělejte závěry. Ať se vžije do Tvé kůže.

Já bych řekla, že máš problém s tím, přijmout ženskou roli z minulých století. Čili manžel bude úspěšný a ty mu budeš oporou za tu cenu, že se víceméně vzdáš vlastních ambicí. Chceš být moderní ženou, zařídit si život podle svého, podnikat a být víceméně samostatnou jednotkou. Nějaká francouzština je jen zástupný problém. Pokud je to skutečně ten ideální chlap pro tebe, promluv si s ním a on tvé problémy a obavy pochopí a určitě se shodnete na nějakém kompromisu, který ti umožní dostatečnou nezávislost.

Ženy, které živí chlap a samy zůstávají v domácnosti a starají se o děti se tomu chlapovi stejně (podle mě) rychle omrzí a nezřídka kdy mají takoví ještě i milenku... Vzpomněla jsem si na deníček, kde slečna pracovala v zámožné rodině, kdy chlap byl boháč a jeho žena i přes to měla svou kariéru, své podnikání a spoléhala sama na sebe., což má podle mě větší šanci na úspěch, jelikož k ní ten chlap může vzhlížet, než k nějaké puťce u plotny... Nevzdávala bych se tvých ambicí, přece jsi nestudovala proto, abys pak stála u plotny...

Slečny, dámy...

děkuji za opravdu zajímavé pohledy na věc. Dala jsem, jak na váš, tak i na můj pocit ze všech těch názorů. Dnes jsem si s ním o tom promluvila a byl nadšený z mých cílů. A řekl, že vše, co kdy plánoval, tak do nich plánoval i mé cíle, jen mi chce dát skvělé zázemí pro tvorbu mých plánů a cilů. Po tom, co jsem mu řekla, že si všim chci projít jako každý na začátku, tak se usmál a řekl, že jsem bojovnice. Všechno je to o komunikaci. A to často zapomínám, i když patřím mezi ten ukecanější druh žen. No jo.. nikdo není dokonalý.

Přeji hezkou noc.

Reaguji na NikolaSweet: Tak to máš fakt štěstí Vždycky je to o komunikaci, akorát někdy je problém, když člověk zůstane nepochopen.

Tak to je asi opravdu dokonalý A je hezké, že obdivuje tvoji bojovnost a cílevědomost, protože slabého muže by to spíš děsilo.
Tak ať ti to s ním vyjde, vypadáte jako dobrý lidi.