Co snesete od svých nadřízených? ?

Jako bych to psala já, moje nadřízená je to samé. Když jsem s ní zkusila promluvit, tak mi řekla, že tohle ode mě nečekala a že se jí to dotklo. Přitom jsem byla velice mírná a ona se ještě urazila. To nechápu, já jsem ta, co by měla být uražená, ale v mé pozici si to opravdu nemohu dovolit.
Je to moje první zaměstnání po škole. Teď nevidím jiné východisko, než že si budu hledat jinou práci, protože nervy mám opravdu jenom jedny a nenechám si rozdrásat psychiku hned v první práci.
Pokud jsi tam skoro rok, tak už nějakou praxi máš a už to s tím hledáním budeš mít jednodušší. Ale nejdřív bych s ní zkusila promluvit, abys to nevzdala předčasně, já už vím, že v mém případě to jaksi nejde.

To hlavní jsi neuvedla. Má k tomu jednání důvod, nebo ne?

Reaguji na mcor: nějak nechápu tvojí otázku...svou práci se snažím dělat co nejlépe umím,žádný velký průšvih jsem na své pozici nikdy neudělala. Snažím se vždy každému vyjít vstříct a jednat mile. Vážně nevím jaký důvod by měl k tomuto jednání být. Podle mě se takhle normální člověk prostě nechová...

Reaguji na aleana66: Ta otázka byla, jestli k tomu má důvod - tzn jestli např. děláš něco podle sebe a ne podle ní, neděláš doslova to, co ti řekne, zapomínáš, jsi pomalá, vzpurná...
no a nebo jestli jde vyloženě o pracovní šikanu, že sice děláš první poslední, aby byla spokojená, ale ona si vždycky něco vycucá s prstu a sjede tě za to. Možná jí prostě nejsi sympatická, nebo jí na tvém chování něco vadí...tak jako tak bych si hledala jiné místo, a až bych ho měla jisté a dávala výpověď, tak bych jí buď hezky řekla, co si myslím, nebo bych jí to napsala v dopise, nebo bych prostě bez dlouhých řečí zmizela a konečně se nadechla bez stresu.

Tady je nejstrašnější to vykání - tykání, to je opravdu vrchol. Jakože jsi fakt jediná, kdo ji vyká? Já myslela, že tohle v dospělém pracovním světě neexistuje. Jak to vzniklo? Ona ti tehdy řekla, že si přeje, abys ji vykala? Nebo ti rovnou začla tykat a tys začla vykat? Třeba v tom ani není nějaký tvůj nedostatek, pomalost, hubatost nebo něco takového, můžeš být prostě zkrátka hezčí nebo v tobě vidí konkurenci. U ženských je tohle průšvih. Já bych s takovou hydrou už nijak moc nediskutovala, no prostě to vydržíš dál nebo budeš hledat jiné místo

Tak předem bych se začala poohlížet po nové práci. Náš šéf je taky rapl, pro sprosté slovo nejde daleko, a když se naštve, křičí jako tur. Je prostě vznětlivej a naštve ho každá pitomost, ale jinak víme, že je schopnej a dokáže se za svoje lidi postavit, takže ho prostě bereme a odpadají jen opravdu nejslabší kusy. Má tvá přímá nadřízená ještě někoho nad sebou? Nebyla by možnost jít za vyšším vedením a zkusit se nechat přeložit, jestli děláš v nějakém větším korporátu? Řešit to přímo s ní... no leda až si najdeš něco lepšího, tak jí dát zpětnou vazbu, že odcházíš kvůli ní, ale pokud se někdo rozhodl, že se po tobě bude vozit, asi ho nějaké dojemné domlouvání pobaví nebo ještě víc naštve.

Já měla v první práci to samé.. Ber to jako cennou lekci. Jsi dospělá pracující žena - žádné dítě. Nepřistup na takové jednání, buď asertivní. Když s námi někdo špatně jedná, je to protože jsme mu to dovolili.. (já vím, že to není tak jednoduché a s někým se vyjít prostě nedá, ale zauvažuj nad tím )

A v první práci je to o to těžší, protože se o ní člověk obzvlášt bojí. Ale tak roční praxi už máš. Já to nakonec nezvládla a odešla, ale i přes menší pauzu se mi to hodně vyplatilo.

PS: Já taky dělala první poslední a bylo to jen horší...

Příbuzná měla problémy s bossingem. Také ji komandovala nadřízená. X lidí odešlo kvůli ní z práce a stejně si ji tam nechali, protože lezla do zadku snad všem hlavně těm vyšším. Příbuzná udělala v práci halo a dopadlo to ještě hůře. Dnešní firmy si neváží svých zaměstnanců a nic neprošetřují, i když tvrdí, že budou. Já jsem člověk, který nemůže mít nadřízeného, tak ho nemám a zase jsou nervy s ostatními. To si nevybereš. Pokud tě vyloženě nějak ponižuje, tak je nejlepší odejít a nebo držet tu hubu, protože se tě nikdo nezastane. Můžeš zkusit něco slušně nadhodit. Většinou se takto upínají na pracovité. Když jsi lempl, tak se od tebe nic neočekává Není náhodou starší, bez chlapa a bez dětí? Takové jsou totiž nejhorší. Jinak samo je to hodně o lidech. Já už bych kancelářskou práci dělat nemohla ani náhodou, zvlášť, když to poslouchám tak kolem..

Zažila jsem podobný materiál v bance před cca 8-9ti lety. Byl to můj sen pracovat v bance na této pozici. Třetí kolo výběrového řízení bylo s přímou nadřízenou. Už když jsem ji viděla, tak jsem si řekla, že je to v pr..., že ta mě určitě nepřijme. Ale přijala mě. Byla o pár let starší, byla hezká, měla bohatého přítele, sama super plat.. Já začínala, makala, učila se nad rámec svých povinností a dělala za další kolegyni, která odešla. No a chlapům jsem se líbila, že.. Sekala po mě pohledem, uštěkávala, všichni z naší kanc jí lezli do zadnice, neb tam si tam ty místa "vyseděli". Skončit jsem chtěla po půl roce, ale můj nynější manžel mě prosil, ať kvůli CV zůstanu alespoň rok. Vydržela jsem to rok a 3 měsíce. Pak jsem díky kolegyni stejně udělala chybu a samo se to vyřešilo - odstupné, odchod.. Ulevilo se mi nesmírně. Být na Tvém místě, v tichosti bych si hledala jiné zaměstnání. Ženský kolektiv bývá neúprosnej, bohužel.

Reaguji na Aleopa: jsou věci,které si dělám jak chci já, protože mi to tak vyhovuje. Je pravda,že jí to může vadit,ale nejsem stroj, kam se něco nacvaká a když vím,že něco jde dělat líp a jinak,tak to prostě tak dělám a né abych se koukala, jak to nejde a dělala to tak jen proto,že to tak chce ona.Ale to jsou všechno okrajové a nedůležité pracovní věci..Ty hlavní dělám přesně tak,jak se ode mě chce.

Reaguji na Johanita: Taky je mi divný,ale nepřišlo mi to tak,když jsem nastoupila. Uvědomila jsem si to až postupem času. Prostě jsem nastoupila a ona přišla a zeptala se mě jestli mi může na rovinu tykat (což zdůraznila,abych si to náhodou nevyložila jako oboustranné tykání-do dneška to vidím) a já byla první den v práci a nechtěla jsem hned odporovat a tak jsem souhlasila a už se to se mnou táhne. A ano,jsem jediná,kdo je v kolektivu musí vykat,což je opravdu terno...

Reaguji na Easyway: Je to celkem malá firma,takže přímou podřízenou jsem jen já a ona nad sebou má samé známé-takže před prohraný boj...

Reaguji na Rebarbora: Já právě byla ráda,že jsem dostala šanci a hlavně jsem nikdy nezažila takový chování,takže jsem si to nechala líbit. A hlavně prvně na mě vyjela ještě ve zkušební době a to se "prát" moc nevyplácí...Teď mě to štve,ale o tu práci nemůžu přijít..

Reaguji na EleanorWoods: Rodinu má,ale někdy mi přijde,že má asi jiný problémy a tak si je vylejvá na mě no...