Pěkné poledne, ráda bych se s vámi podělila o své trápení, které trvá už dlouho, přichází ve vlnách a stupňuje se. Mám pocit, že se mi nic nedaří. Kamarádky jsou vdané, mají děti. Mě je 37 a pořád nic, a to jsem randila už od 13let. Od posledního rozchodu jsem sama už 5 let, z toho jsem 3 roky měla vztah s ženáčem, se kterým jsem se rozešla před měsícem. V práci nejsem spokojená, mám náročnou nadřízenou, která lidi ponižuje a uráží, málokdy zažívám pocity z dobře odvedené práce. Jsem tam už 10let,ale bojím se odejít z finančních důvodů, protože mám hypotéku a práce je málo. Ze všeho nového, ale i starého mám čím dál tím větší strach, takže se do ničeho nepouštím. Když musím, třeba v práci mám okolo toho hrozné stavy úzkosti a obav ze selhání. Řekla bych, že můj profesní i soukromý život je v troskách už dlouhou dobu a nevím jak z toho začarovaného kruhu ven. Zažily jste něco podobného? Jak jste se s tím popraly?