Mám asi měsíc přítele, ale máme takovej no dá se říct nic moc vztah. On je kvůli práci od pondělí do pátku pryč a za tu dobu si napíšeme tak dvakrát, a pak spolu trávíme jeden večer a jeden den o víkendu. Víc to prostě nejde, což je na ***, ale na druhou stranu už takhle konverzace vázne a nevím o čem by jsme se bavili kdyby jsme se vídali častějc.
Mezi lidma s kterýma se znám prostě od mala nebo někdy ze základky jsem za ukecanou holku, ale poslední dobou jsem se nějak uzavřela do sebe a těžko se mi seznamuje s novýma lidma, taky konverzace vázne, ale když už pak někoho líp poznám je to trochu lepší.
Třeba s mým bývalým jsem s tím problém neměla, on byl hrozně ukecanej a já se taky zapojila a vlastně jsme se furt bavili tak nějak o ničem, ale bavili jsme se.. a to jsme snad neměli ani žádný společný zájmy. No a teď s tímhle přítele společný zájmy máme.. třeba filmy, sport, oba chodíme do fitka.. tam jsme se vlastně poznali, ale já fakt prostě nevím o čem se bavit.. on taky není extra výřečnej... a tak když se o víkendu vidíme, tak nějak proberem co se nám stalo za ten týden a jak jsme se měli.. a to je více méně vše.. naštěstí jsme většinou někde mezi lidma, nebo treba kino, tak se to trapný ticho tak nějak zamaskuje.. ale hrozně mě to štve.. on to určitě musí taky tak vnímat. Je to fakt nejhodnější kluk jakýho jsem kdy poznala a je mi sním strašně hezky.. ale takhle se to fakt nedá.. vidíme se minimálně a ještě komunikace vázne.. je to docela o ničem, já o něj nechci přijít ale fakt nevím co s tím..