Vánoce a moji rodiče se nechovají správně...

Ukázalo se to jako obrovská chyba a doufám, že nebudu tak hloupá a neudělám to znova. Přijeli jsme tam na návštěvu a řekla jsem jim co se stalo a jak to bude dál. - No co já jsem si od táty vyslechla mi zarazilo dech. Že jsem na ně odjakživa kašlala, že si jich nevážím a rozchod je jen a jen moje chyba. Nikdy jsem jim s ničím nepomohla (ještě dodnes mám v živé paměti jak jsme se stěhovali a já s tátou jsme barák dodělávali, malovali, zarovnávali kačírek a ty krvavé mozoly / ). Prostě holé nesmysly. Když jsem ho zastavila a snažila se bránit tak došlo na vyhrožování, že jestli nezmlknu tak se mnou vymlátí všechny dveře v baráku. - To už na mě bylo dost a dorazil to poznámkou, že se o mamku vůbec nezajímám a kvůli mě bude zase nemocná (Před deseti lety měla nádor na mozku a mě to totálně rozsekalo. Úplně jsem se zhroutila a její nemoc jsem brala hodně špatně. Vyústilo to v epileptický záchvat.)
Je to rok co se spolu nebavíme. Mamce prý řekl, že se s ní můžu scházet, ale ne v jeho domě. Od té doby si s mamkou jen píšeme - i když už ani to ne. Vše hned řekne i přes můj nesouhlas tátovi a proto už ta komunikace skoro úplně skončila. Čas na schůzku si udělala jen dvakrát za rok. Z minulých Vánoc si na vyzvednutí dárků neudělala čas jak máma tak i ségra a brácha. Ty dárky tady hnily do dubna a já je pak dala rodinám, které si jich více vážily.
Teď už to budou druhé Vánoce a moc mi chybí, ale moje JÁ je pořád strašně naštvané - jak tohle mohl jenom říct? Přeci na mě nemůže hodit nemoc mamky? Tohle přeci nejde?! - A mamka? Ta na mě na FB jen rýpe. Když tam dám fotku mých advetních věnců hned píše komentář, že mě tedy asi podceňovala když jsem udělala tohle....
Vážně nevím co si o tom myslet. Takže se přeci rodiče nechovají , nebo snad ano?
Na 80% mi rodiče nahrazuje přítelova rodina. Jsou úžasní a moc je miluji, ale nejde mi zapomenout na moje pravý rodiče - i když se jako rodiče bohužel nechovají(