Podlomená psychika doprovázená tělesnými problémy.

Na nervy je dobrý hořčík. Mám sama na sobě vyzkoušené. Beru od jednoho pána, žádné tablety nebo minerálky, prostě čistý hořčík-prášek Když budeš chtít napíšu ti jeho stránku. Pak je dobrý na zklidnění kozlík lékařský- sypaný čaj. Hodně mi dala knížka Bůh chodí po světě vždy inkognito. A na vyčištění hlavy je super běh.
Ještě mě napadá meditace.

A jak jsi na tom v práci, máš nějakou? Být rok sama je úplně normální.

Nepracuji, studuju VŠ. V této oblasti bez problémů, škola mě baví a celkem ji zvládám. Jen nezvládám osobní život. Je pravda, že dřív jsem hořčík brala a bylo mi líp, ani jsem si to neuvědomila, díky za radu A ta knížka Bůh chodí po světě vždy inkognito...je to určené i pro mě s takovými psychickými obtížemi? Aby splnilo mé očekávání, potřebuju nějakou vzpruhu do života...Zatřím děkuji

Mě napadá na toto téma kniha "Jak se zbavit starostí a začít žít" od Dalea Carnegieho. Hodně kvalitní četba (alespoň dle mého názoru). Ať je brzy líp.

Byla jsem na tom podobně, jak to popisuješ. Za mě radím všechno to vybít při sportu, to jediné mi pomohlo. Opravdu si dávat do těla, těch 40 minut denně tomu "obětovat". Cvičím často doma, jednou týdně s kamarádkou ve fitku. Dělá to zázraky. Tak držím pěsti, ať je brzy lépe!

Reaguji na andela11: tak jak radí holky intenzivní sport, nejlépe venku.
A na čtení bych doporučila už starší, generacemi ověřené knihy - Co mi život dal a vzal a Vejce a já od Betty MacDonaldové.
Velice humorně, s pochopením a motivací do dalších dnů popisuje svou cestu životními strastmi.

. Psychické potíže vyvolává vážná nemoc blízkého člena rodiny (nesu velmi těžce, nedokážu se s tím vyrovnat),
A to je to proč ses zhroutila potlačuješ v sobě emoce , které vyvolávají psychosomatické potíže ( viz tvé vyjmenované zdravotní potíže ) na úrovni fyzické.Asi se ti to nebude líbit , ale každá nemoc je vlastně dar ,protože si tím nemocný i jeho nejblližší okolí dokáží uvědomit spoustu věcí , které by ve stavu zdravých nedokázali.
Každá nemoc a nezdar který nás potká je ukazatel toho, že nejdeš v životě tím správným směrem a měla bys přehodnotit a něco změnit. Přijmi všechno jak je i to špatné , vyrovnej se se vším, jde to ne že néé. Ty jsi pánem svých myšlenek.Pokud budou jen pesimistické bude i tvé okolí a situace zrovna takové.
Pokud jsi příliš přecitlivělá zkus nějaké meditační techniky, zační cvičit jogu ta velmi vyrovnává psychiku , kup si nějakou knihu s tématikou osobního růstu je jich mraky . Nebo zkus fitko nebo jakékoliv cvičení jak ti tu radí holky , které ti rozproudí endorfiny v těle a navodí příjemné pocity.

Na nervy je nejlepší sex a chlast. Zní to sice strašně, ale já sama mam nervy už tak v čudu, že k tomu snad můžu něco takovýho říct. A když nemáš vztah, klidně bych šla do nějaký aférky, za mě lepší než duchovní literatura. Ale teď tady asi dostanu za tohle vyčiníno 😊

Mikkýsek: nemoc opravdu neni dar, to je naprostej blábol, kterej nikdy nikomu nepomůže, alibistický kecy. Sorry.

Reaguji na Ellenuschka:
v pohodě každý na to máme jiný názor , kdo nemá zážitky nevěří, každého volba co si vybere.... ..Nikomu nic nenutím. Akorát ten chlast asi ničemu nepomůže a sex taky ne , když je to ze zoufalství

Mikkýsek: víš, to, že nemoc je dar, já jsem na to alergická, jelikož onko pacošům se to cpe vrchem spodem a je to samozřejmě nesmysl. Já mám taky zážitky, třeba takový blití po chemce je poměrně silnej zážitek, operace a její následky jsou taky velice mysteriózní a opravdu člověk musí být velmi, velmi duchovně zaměřen a zfanatizován, aby byl za toto vdečný jakožto za dar. Věř mi, je mnohem větší šlágr být povrchní tupoučká a zdravá než osvícená nemocná.
Já na duchovno nikdy extra nebyla. Zkoušela jsem i AD a bez výsledku. Pocit, že jsem pro chlapa přitažlivá a následný orgasmy mi pomůžou mnohem víc než nějaký meditace. Ať už je to jakkoliv povrchní, je to podle mě způsob, který stojí za zvážení 😊 s tim chlastem nevim no. Asi jak pro koho, mě dvě decky vínka uvolněj víc než prášek nebo meditace. U slečny zakladatelky nevim, tam třeba ne. Já vzhledem ke svojí zřejmě omezený životnosti to moc neřešim, chci si užívat, dokud můžu, až nebudu moct, bude pozdě.

Z knih Dale Carneghie- k tomu se přikláním, Čtyři dohody od Ruize... Jsem momentálně v podobné situaci, mně asi nejvíce pomáhá být s kamarádkami, co nejvíc se z toho vykecat, snažit se něco podnikat, aby se měl člověk na co těšit. Sex a cvičení (hlavně ta jóga) pomáhá taky, pobyt v přírodě, s chlastem moc nesouhlasím - mně třeba přivede z veselého stavu do depky... S mikkýskem souhlasím, každý nezpracovaný problém v psychice se časem podepíše nějak na těle, ale samozřejmě psychika je jedním z mnoha faktorů co se týče vzniku nemoci. No a ještě bych uplně nejvíc doporučila odjet v zimě někam za sluncem, často se na té psychice zas podepíše i nedostatek vitamínu D. Pokud nejde odjet, tak co nejvíce se vystavovat sluníčku i přes zimu - být aspoň chvíli třeba bez rukavic, když svítí sluníčko.

Už jsem s tím otravná. Mně na i na dost velké problémy zabírá běh. Možná mi zachránil i zdravý rozum, když šlo do tuhého.

Maria: respekt 😊 já běh nesnášim 😊