Jak překonat strach z porodu

Já bych k porodu chlapa chtěla, ale samozřejmě se bojim madonina komplexu. Ale myslím, že muž u porodu je velká podpora pro ženu.

Já bych chlapa u porodu také nechtěla z x důvodů. Sice je to moderní a spousta lidí si pod tím představuje, jak je to super, ale řekla bych, že to dá málokterý chlap a vím, že já bych z něj byla akorát nervózní. Takže já si budu stát za tím, že tam se mnou nesmí a bude čekat v čekárně Nechci aby mě u toho viděl.

Pre mňa aktuálne téma, čaká ma to za tri mesiace. Bolestí sa nejak moc nebojím, viac sa bojím doktorov a mám strach o to malé. Pre neho to tiež nie je jednoduché, pretlačiť sa cez taký malý otvor
Príbehov som si prečítala dosť, videla som niekoľko videí a naštudovala som si možné komplikácie a nejak extrémne ma to nevystrašilo, ja som ten typ, že musím vedieť, do čoho presne idem.
Môj partner pri pôrode chce byť, ja sama by som ho tam chcela len na prvú dobu pôrodnú a rozhodne nechcem, aby mal z toho potom nejaké trauma. Asi uvidíme, ako sa situácia nakoniec vyvinie.

Tedy dívky nevím kolik vás partnera u porodu mělo...tedy já ano a z jeho pohledu na "akci", který nezměnil ani když jsme se ve sporu rozváděli..

- neviděl jsem ani kapku krve, ani jak hlavička vylézá, ani nástřih - prostě nic V době čekání spíš pobíhal, odcházel, donášel. Samotná, přímá doba porodní - asi 10-15 minut...stál u mé hlavy, a jak jsem už psala, pak mi zvedal z jednoho boku kolena k hlavě na pokyn porodníka. Byl to šrumec

- žádný vliv na vztah k sexu to nezanechalo, úpěnlivě očekával uplynutí 6 týdnů, které lékaři doporučují

- dle jeho slov to je prostě úchvatný zážitek, za který mi bude celý život vděčný. Jeho nová partnerka jeho účast při porodu nechtěla a bylo to pro něho veliké zklamání...

Já vím z vyprávění chlapů, že i když se zpočátku báli, tak nakonec byli rádi, že tam byli.. byl to pro ně dost velkej zážitek a hlavně chtěli být u toho, jak se narodí jejich dítě..

No ptala jsem se několika chlapů (přátel, známých) a žádný o to zas tak nestál, aby u toho přímo musel být.

Tohle je pravda, ale nikdo neříká, že ta podpora u porodu musí být partner..... Člověk si tam může vzít i třeba blízkou kamarádku, mamku, nemusí to být chlap..... Já třeba vím, že jednou partner u porodu nebude, neb má fobii z lékařů a asi by se mi tam v průběhu složil. Ale sama tam být nechci, takže jednou vezmu mamku nebo kamarádku. Případně existují i Duly a někde si ženská může vzít i vlastní porodní asistentku (to mi přijde škoda, že v ČR tolik nefunguje - myslím si, že by bylo fajn, kdyby jedna PA sledovala rodičku od těhotenství přes porod až po šestinedělí....).

Reaguji na bakalářka: jj, 2 mé spolužačky měly maminku, ale to bych opravu nechtěla Kamoška by určo byla fajn, naplánovaly bysme zatím další dovču

Já bych teda chlapa u porodu asi taky nechtěla, jak znám toho svého, tak by z toho měl větší trauma než já a měla bych obavu, aby se to pak nepodepsalo na našem sexuálním životě, případně plánování druhého prcka....brala bych ho tam v době, než "se jde na věc," a pak bych ho vyměnila buď za mamku nebo blízkou kamarádku Abych tam u sebe měla nějakou blízkou osobu pro svůj lepší pocit (i když kdoví jestli to pomůže ) a zároveň ženskou, která to buď už zažila nebo zažije

Přesně. Radši si tam vezmu kamarádku nebo mámu, protože ta osoba bude chápat, co prožívám a budu uvolněnější. Moje kamarádka nedávno rodila. Bolelo jí to a ještě se u toho pozvracela, protože jí to tam tlačilo, tak to opravdu nepotřebuji, aby mě můj partner viděl v takové situaci. Prostě si nemyslím, že po tom muži tolik touží. Jistě ano jsou tací, kteří to dají a mají na to jiný pohled. Obdivují to atd., ale pro mě je to už moc intimní situace. Prostě si jednou budu stát za tím, že tam ten chlap nebude.

Vždyť já taky netvrdím, že to musí být jen partner, proto jsem psala někoho blízkýho Ale třeba u mě připadá v úvahu jedině partner. Vlastní porodní asistentka by byla super.

taky jsem zvažovala, jestli partnera u porodu nebo ne. ale všichni otcové, kteří si tím prošli mě ujistili, že to byl pro ně jeden z největších positivních životních zážitků a že by neměnili.

jinak, já bych někoho jiného než otce své holčičky u porodu nechtěla, už jenom pro to, že on by měl být první, kdo ji uvidí, pochová, poprvé okoupe ...

co se týká zvracení, tak mě můj manžel během těhotenství viděl zvracet tolikrát, držel mi vlasy, uklízel to po mě ... myslím, že to je to nejmenší co by ho odradilo

To je na každém, zda tam partnera chce nebo ne, nedá se to zobecnit. Můj muž není žádná buchta, a navíc je mezi námi taková úroveň intimity, že se nebojím, že by se mnou nechtěl souložit, i kdyby ze mě kromě dítěte vyšlo i něco tím otvorem vedle (i to se může stát, klistýru navzdory). Vnímám to tak, že je to pro nás přelomový okamžik - jednak je žena často na pokraji svých fyzických sil a mému muži by bylo líto nebýt mi v takové chvíli oporou, a kromě toho je i pro chlapa to první vykouknutí dítěte emotivní zážitek, i přes tu krev okolo

Můj první porod skončil akutním císařem, takže manžel jen čekal před operačním sálem, ale i tak bylo důležité ho tam mít. Jednak mi dělal společnost před samotnou akcí, a když se to celé semlelo jinak, než bychom předpokládali, bylo nesmírně úlevné slyšet jeho hlas jako první po probuzení z narkózy.

Jak jsem napsala na začátku, je to prostě subjektivní individuální a chtěla jsem tu jen mezi místní samostatné "drsňačky" přinést názor ženy, která se nestydí za to, že jí přítomnost muže v porodnici moc pomohla.

Zatím to vůbec řešit nemusíš, nejsi těhotná A je víc variant, partner s tebou nemusí být u tlačení, ale může ti pomáhat těsně před tím a potom.

Já třeba drsňačka nejsem a nemám nic proti tomu, když chlap hezky sedí v čekárně a nepřekáží Každý to má jinak. Já sledovala pár porodů v tv a byli tam u toho i ti chlapi a to byl většinou ten komplikovaný porod a prostě já bych nechtěla, aby mě tak chlap viděl a spíše by mě to asi rozčilovalo. Přišlo mi to v určité chvíli nechutné, i když právě kvůli tomu, že to bylo komplikované a byl tam větší strach, tak bych to i chápala, že tam ten partner je. Možná, když to člověk prožívá sám, tak už mu to tak nechutné nepřijde, ale stejně. Já to vidím u sebe jinak. Doufám, že o to budu moci rozhodovat Podle mě je to věc rodičky. Ta rodí a měla by být v klidu.

To každopádně, ani jeden by neměl tomu druhýmu nutit něco, co je mu nepříjemný, vždycky se dá najít nějakej kompromis. I když bych tam partnera chtěla, tak určitě ale nechci, aby mi přitom koukal přímo mezi nohy. Každej to má jinak, já třeba žádnou tak blízkou kamarádku nemám, kterou bych tam s sebou vzala. Podle mě je správný to, co vyhovuje všem zúčastněným a to pro každýho znamená něco jinýho.

Nemusí to být drsňačky, někoho tam ten partner může spíš stresovat nebo když by se mu tam dělalo špatně...Beru to stejně jako ty, ale chápu, že si to někdo radši odbyde sám nebo s mámou, ségrou, kamarádkou nebo tak.