Mentální anorexie? Léčba

Reaguji na OmNom: To, že máš na něco přehnané chutě znamená, že máš ve svém jídelníčku nedostatek nějakých látek a vitamínů. Přečetla jsem si, co sníš za den a doporučovala bych ti přidat bílkoviny (kuřecí, hovězí, ryby) a zdravé tuky (ryby, ořechy, avokádo) a luštěniny. Můžeš taky sníst daleko větší množství zeleniny. Naopak ovoce stačí jíst jen dopoledne. A ráno si čtvereček 85% čokolády do kaše určitě dát můžeš. Podle mě by sis měla najít na internetu odborné články o zdravém stravování, budeš vědět jak na to a co si máš hlídat. Nemusíš mít přesně předepsaný jídelníček a počet kalorií za den, ale spíš potřebuješ vědět co kdy a v jakém množství jíst. A pokud budeš tyhle zásady dodržovat a k tomu cvičit kardio a posilovat, určitě budeš mít brzo tělo se kterým budeš spokojená. Nemyslím si, že bys byla anrektička, protože jak říkáš objektivně se posoudíš, vidím, že tlustá nejsi, což anorektičky nedokážou. (moje dvě dobré kamarádky anorexií trpěly, takže vím o čem mluvím). A často mluvíš o chutích na něco nezdravého..to se dá vyřešit tím, že jednou za týden nebo 14 dní si dáš něco za odměnu (omáčku s knedlíky)..jednou za čas to vůbec nevadí a navíc, když si řekneš dopředu, že ten den se odměníš, tak výčitky mít snad nebudeš držím palce a doporučuji ti si přečíst tohle: http://skaba.cz/proc-mame-chut-na-sladke/

Reaguji na Veronique898: Jsem vegetariánka, takže maso ne-e. Snažím se doplňovat bílkoviny jinými zdroji - vejce, tvaroh, šmakoun, tofu, sojové maso, atd. Uznávám, že ty oříšky chybí. Přidala bych si hrst k svačině, jenže je mám prostě zafixované jako moc kalorické..

Reaguji na OmNom: sice jsou kalorické, ale většina tuků v ořeších obsahuje vysoký podíl mono a poly nenasycených mastných kyselin, které snižují obsah cholesterolu a hladinu lipidů v krvi. Takže v podstatě obsahují zdraví prospěšné tuky, které ještě napomhají hubnutí..to stejné avokádo nebo ryby,) dej si je dopoledne k svačině nebo ráno jsou super třeba mandle do ovesné kaše.

O tom, jak jsou tuky v ořechách zdravé vím, ale prostě jsem je kvůli kaloriím nezařazovala.. Zkusím to napravit. :)

171/66 není žádná anorexie , vynechání MS má u tebe určitě zcela jinou příčinu.

Celkem dobrý jídelníček

Nechápu proč si většina myslí , že cvokař zázračně. vyléčí všechny jejich pocity .
jJnak skloňovat PPP u zakladatelky je jaksi předčasné.

Já myslím že si zakladatelka jen vysnila nějakou postavu - váhu a ponořila se tak tošku moc do hubnutí. Její celý život se omezil pouze na počítání kcal a strategie jak cvičit, co jíst atd. A jelikož její vysněné plány neodpovídaly skutečnosti ( protože většina lidí chce mít výsledky .hned a když se nesplní jejich očekávání tak se hroutí ) tak se stalo přesně to co tady zakladatelka popisuje. Ano , když se o něco moc snažíš a je to pro tebe důležité a nastavíš si" nějaké striktní zásady" jak by to mělo vypadat , vždycky to zamává s psychikou a vyvolává obavy a pocity úzkosti
Takže milá zakladatelko vypadat dobře a cítit se ve svém těle spokojená určitě není o tom držet dietu a stresovat se každým soustem.. Změn celkový přístup k jídlu a začni dodržovat takový životní styl ,který ti umožní nemít výčitky a přitom si nic zbytečně neodpírat.

Reaguji na mikkýsek:
Já si taky myslím, že OmNom není žádná anorektička. Prostě jenom není spokojená s tím, jak momentálně vypadá, ale na tom není nic špatného. Bylo by horší, kdyby se spokojovala s něčím, co může vylepšit.
Problém je v tom, že díky tomu, jak na tom momentálně je, má prostě trochu strach z jídla. Ale rozhodně není nemocná a nemá o svém těle zkreslené představy a nechce být doopravdy vyzáblá. Což anorektičky chtějí, ty nemají zájem o zdravou a hezkou štíhlost.
Pro OmNom: Možná máš strach z tuků, ale to je jenom zase další z dietních mýtů. Určité tuky, třeba ty ořechy, jak tu někdo zmínil, jsou celkem zdravé (samozřejmě ale nepřehánět, aby ses na druhou stranu nepředávkovala bílkovinami). Větší zlo jsou cukry v jakékoliv podobě, takže se radši vyvaruj pečiva, různých těstovin apod. Navíc rozjíždějí chutě... Jako zdroj bílkovin můžeš zkusit taky různé druhy luštěnin, ale bacha třeba na konzervované fazole v různých omáčkách - tam je zase spousta přidaného cukru, chemie a jiného sajrajtu.
Zkus nakupovat jenom základní suroviny a z nich si sama připravovat jídlo. A samozřejmě spoustu syrové zeleniny a nějaké to ovoce.

Tak to si dovolím nesouhlasit. Nikdo nechce být třicetikilová troska. Vždycky to začíná ,,..zhubnu jen 3 kila...´´ jenže problém anorexie je v tom, že anorektička, i když bude na smrt vyzáblá si stále bude připadat tlustá. Ta nemoc je o zkresleném vnímání vlastního těla a přisuzování jídlu extrémní důležitost. Hubnutí je až vedlejší projev, proto se taky anorexie léčí na psychiatrii a nedá se řešit tím, že se holka nají a má po problému.
Možná že OmNom nemá anorexii, její hmotnost je vůči výšce naprosto v pořádku, ale třeba má na ní slušný náběh, protože jestli její štěstí závisí na tom, jestli se nají nebo nenají tak něco není v pořádku. Na druhou stranu, sama tak nazvala tohle téma a i psala, že u její známé to začalo stejně.
A samozřejmě vždycky si člověk nejvíc musí pomoct sám, bez vlastního úsilí ani sebelepší psycholog nebo psychiatr nepomůže, na druhou stranu, vždycky budou vědět víc než my tady, ne?

Reaguji na Gazela89:
Anorektičky podle mě mají celkově zkreslenou představu o tom, co znamená štíhlé tělo. Stačí se podívat na nějaký pro ana blog a je jasné, že o skutečnou štíhlost tam už skoro nejde, že právě obdivují kostry, přičemž si jsou často vědomé toho, že už je to za hranicí, ale jim se to prostě takto líbí - právě ty třicetikilové trosky, to jej fakt často jejich vzor.
A myslím, že OmNom neposuzuje svoje štěstí od jídla nebo nejezení, ale prostě jenom chce něco shodit... a byla by samozřejmě šťastnější, kdyby se jí to podařilo, protože by se pak sama sobě víc líbila. Přece to ale není tak, že každý, kdo se snaží zhubnout nebo si udržet postavu, má náběh na PPP. A taky je pochopitelné, že když při určitém typu stravování už jednou přibrala, tak má teď obavy, že se jí stane to samé znovu.
Proto jsem jí radila, že si má hledat nějaké informace a nalézt pro sebe optimální typ stravování, který by jí vyhovoval, nemusela by se v něm nijak zvlášť omezovat a zároveň získala postavu, jakou chce mít... a hlavně věřila, že to jde a že jídla se nemusí bát, pokud bude brát v úvahu určité zákonitosti.

A jinak, mně připadá, že dneska se z anorexie dělá zbytečný strašák. Stačí, aby někdo chtěl něco málo shodit nebo skutečně shodí, a i když mu to prospěje a zhubnout opravdu potřeboval, tak se vždycky najdou tací, co hned budou vykřikovat něco o PPP. Přitom nadváha a obezita jsou dneska mnohem častějším problémem a jsou stejně nebezpečné, i když třeba z dlouhodobějšího hlediska. Navíc podle mě anorexie je právě důsledek tohohle stavu, kdy člověk všude okolo sebe vidí tolik nadměrečných lidí, že může získat pocit, že pokud bude "normálně" jíst, tak dopadne stejně. A ne každý "naštěstí" tvrdí, že se s některými věcmi člověk musí smířit a že to jinak nejde.

Mmch by mě zajímalo, proč už taky někdo nenalepil nějakou diagnózu na stav "Jsem tlustá, ale je mi to úplně jedno" ... (Protože to mi taky nijak zvlášť normální nepřipadá. Chtít vypadat hezky je aspoň přirozené, protože to člověku přináší jisté výhody, ale tohle...)

Tak jsem dneska vlezla na váhu a bum - 65,4. Ještě o víkendu jsem měla 66,3. Pochopila bych to po nemoci a nebo po menstruaci, kdy se odvodním, ale takhle?

Reaguji na OmNom: tahle diskuze zeštihluje, piš dál