Ahoj, jsem ve vztahu necelé dva roky a od začátku jsme na to šli moc rychle. Já mám 20 a přítel bude mít brzy 25. V podstatě chození ani neproběhlo..Jelikož je přítel z Trenčína/hodina a půl cesty ode mě/ , jezdil ke mě hned od začátku třeba na 4 dny. Pak se to stupňovalo byl z toho týden, dva týdny až se nakonec ke mě přestěhoval/bydlím s rodiči a sestrou/ a našel si v česku práci. Asi hned na začátek bych měla říci, že přítel studoval teologii- měl být knězem, dal si rok pauzu, aby se ujistil, že to chce dělat..a mezitím si našel mě. Studium tedy přerušil úplně. Stále ale chodil do kostela a modlil se pravidelně. První rok byl nádherný, přítel byl a stále je pozorný a strašně hodný a takový pravý gantleman. Sex jsme měli asi po třetím měsíci chození a doposud skoro každý den. Před třemi dny se ale přítel úplně změnil, řekl mi, že není duševně spokojený a naplněn. Že už nechce mít sex, že ani neví zda se mnou chce být a jestli chce se mnou bydlet. Dal mi úplnou nejistotu, mám v hlavě zmatek. Dnes jsme se ale o tom opět bavili a řekl mi, že mě miluje, ale že sex chce mít až po svatbě. Že když má sex, tak pak si daleko více všímá ženských okolo, sleduje péčko a onanuje/ kvůli jeho onanování jsme se v poslední době hádali, nelíbilo se mi to, on to nechtěl dělat, ale že ho to vždy zlákalo a byl to začarovaný kruh/. Já jsem z toho nešťastná. Vydržím být bez sexu měsíce, ale roky? Svatbu plánuji až tak za 3-4 roky. Já mám strach, že by náš vztah bez sexu nepřežil, přece jen se mu tím odevzdávám a dávám mu tím najevo, že ho miluji, předávám mu city, emoce a celkově se tak utužujeme. Když si ale představím, že nebudeme mít sex například další tři roky je to pro mne nepochopitelné a nelogické. Navrhla jsem, že nemusíme mít sex každý druhý den, ale třeba jednou za měsíc, když dostaneme chuť. Že přece není hřích mít někoho rád a milovat se s ním z lásky. On, že si to musí promyslet. Teď nevím co přijde dalšího? Já osobně jsem pokřtěná a byla jsem i u sv. přijímání, ale poslední 4 roky, to nějak "ignoruji". Daleko mne více přitahuje buddhismus. Rozhodně nevěřím v člověka, který stvořil celý svět..a musím se teď podle něj řídit. To je to, že přítel neustále se obrací k víře když má třeba nějaký problém, nebo neví co dál. Čeká co mu řekne Bůh, jestli to je dobré nebo ne. Já to samozřejmě akceptuji, akceptuji tuto víru, nevyčítám mu to, zajdu s ním i do kostela. Ale tohle sousto je už pro mne moc velké..napište mi prosím váš názor, za každý budu ráda
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Křesťanství jako noční můra ve vztahu po dvou letech
Poslat SZPodle mě je ten jeho "návrat k víře" jen výmluva. Nejspíš ho už váš vztah nebaví a chtěl by se rozejít, ale zbaběle se schovává za Boha. Měl by se vzchopit a říct Ti to narovinu a ne Tě takhle trápit...
Galerie obrázků
Seznámila jsi se s ním jako s křesťanem, tak ho tak ber, nebo nech být.
Určitě by byl šťastnější s holčinou s podobným názorem na život.
Reaguji na cherie: ale právě zase když vidím jak se ke mě hezky chová, tak se mi tomu nechce věřit :/
POZOR
Reaguji na luckka3: Myslím si, že vůbec nejde ani tak o boha jako o předsudky a duševní nezralost/nevyrovnanost...u vás obou.
On nechce sex který jste už stejně dřív provozovali, Ty zase nechceš, aby onanoval, což když nic jiného je prospěšné pro jeho zdraví.
Oba dva zakazujete zcela přirozené věci.
No, jinak.....pochybuji, že jde o boha jako spíš o potřebu, aby váš vztah postupně vyšuměl, případně se dostal do roviny kdy ho nebudeš zrovna Ty jako žena "obtěžovat" a může si žít po svém.
Těžko říct, ale mně spíš připadá, že tady nejde ani tak o Boha a o víru. On přerušil studia teologie, potkal tebe a dva roky si s tebou užívá, a pak ho najednou napadne, že vlastně "hřeší" a chce sex po svatbě? Po dvou letech sexu? To se mi nějak nezdá. Přijde mi spíš, že neví, co chce a že se ještě tak trochu hledá a vztah ho přestává bavit. Muž, který svoji partnerku miluje, jí přeci nebude vykládat takovéhle věci.
Buď je magor nebo prostě neví co chce. Evidentně ale nechce tebe, to by ti nevykládal takový bláboly a rozhodě se nevzdával sexu. Tohle s vírou nesouvisí. Raději si najdi někoho jiného s kým budeš šťastná, protože bůh ví, jestli by ses té svatby vůbec dočkala.
jako nic proti věřícím, náboženství a tak, ale po zkušenosti s jedním "takykřesťan", který věřil zejména tehdy, kdy se mu to hodilo, od kohokoli praktikujícího,co se vztahu týče, raději bič a pryč,
to bylo ze začátku "je naprosto v pohodě, že nejsi věřící" a "sex před svatbou, antikoncepce před svatbou, potrat před svatbou jsou OK" se to změnilo po podsouvání "budeš lepší člověk, když uvěříš v Boha" a "po svatbě je antikoncepce hřích a pánbůh nedovolí, aby těch dětí bylo moc"
Ale jedna věc, proč ti sakra vadí, že onanuje? Mastrubace je normální součástí sexuálního života každého, i v době, kdy má vztah.
Vypadá to, že jeho zamilovanost vyprchává a no začíná litovat, že si vybral tebe místo dokončení studií a služby církvi. Člověk, který se chtěl stát knězem, víru určitě bere dost vážně, a to se se vztahem s někým, kdo až tak moc nevěří, většinou neslučuje. Teď má výčitky, nejen že není knězem, ale ani není ženatý a nežije takovým tím typickým křesťanským životem. Tohle podle mě fungovat nebude, přece se nebudeš dožadovat sexu? Mít sex až po svatbě je celkem v pořádku, ale jen v případě, když se vdáváš v 18. Čekat do 25 je hloupost a nepřirozené.
méně než
10 příspěvků
Reaguji na cherie: On se neschovává za Boha a už vůbec ne zbaběle. Naopak, jestli Lucku miluje tak projevil velkou míru charakteru a je to chlap kterého si může vážit a brát ho jako chlapa rovného a vhodného pro život. Jestli ho miluje, snad nebude problém počkat se sexem po svatbě. Pro křesťana je vždy první Bůh. A ten chlapec se chová jako opravdový křesťan.
méně než
10 příspěvků
moderátorka
Cituji Silesius7: A ten chlapec se chová jako opravdový křesťan.
Tím, že s ní dva roky spal a najednou se rozhodl, že ne? Já bych chápala, kdyby měl stejné zásady od začátku, ale tohle mi přijde dost mimo, zejména to jeho zdůvodnění:
"když má sex, tak pak si daleko více všímá ženských okolo, sleduje péčko a onanuje"
To jako když bude mít sex po svatbě, tak k tomuto nedojde? Nebo už bude mít holku jistou a nebude to muset řešit?
No já bych někoho takto názorově nekonzistentního (v důležitých názorech) fakt nechtěla..... A je opravdu otázka, zda se v tomto případě za víru jen neschovává.....
Taky si myslím, že problém nebude v křesťanství, ale prostě v něm a vztahu...Kdyby to bylo o křesťanství, došlo by mu dřív než po dvou letech, že sex před svatbou je hřích...
Cituji bakalářka: Já bych chápala, kdyby měl stejné zásady od začátku, ale tohle mi přijde dost mimo
Cituji LadyMiss: To jo si párkát štrejchnul jestli mu to tak potom bude vyhovovat aby po svatbě nekupoval zajíce v pytli. Ted' se z toho vymodlí aby mu bůh hřích odpustil a po svatbě na to vlítne s čistym svědomím.
Vidím to stejně jako bakalárka a LadyMiss.
Kamarádka (taky křesťanka) hned na začátku vztahu příteli řekla, že sex před svatbou pro ni nepřipadá v úvahu, ale chápe, že on ho k životu potřebuje a když mu ho nemůže dát ona (a tím pádem on jí ustoupí), tak nemá problém s tím, když si najde někoho čistě jen na sex. Ok, je to extrém, který bych já teda osobně nezvládla 
, ale prostě hned na začátku řekla, jak se věci z její strany mají a dala mu hned možnost volby, jestli do toho s ní i za těchto podmínek půjde, nebo si najde někoho, s kým bude mít "normální" vztah se sexem. Přijal, pět let spolu chodili i žili, vztah měli krásný bez nějakých větších hádek a výkyvů a teď jsou šťastně sezdaní...Tady ten kluk věděl, do čeho jde a ta holka měla tuto zásadu "od začátku do konce". Ten Lucčin tuto zásadu objevil až po dvou letech? No, podle mého názoru prostě city z jeho strany ochladly, on neví co chce a za víru se prostě jen (zbaběle) schovává...
Reaguji na Kikulina: to není tak, že by mi to doslova vadilo, nebo mu to zakazovala...ale to bylo tak, že on třeba na mě čekal v autě ...a začala tamto..to mě přišlo absurdní..nebo prostě jsem doma a on jde na záchod a vyhoní si..to se mi nelíbilo..
