Bojím se práce

Děkuji za uklidnění jsem i ráda že takové pocity nemám jen já. Taky se bojím toho co ostatní že mám práci pod úroveň asi i proto se snažím hledat prací, která by mě snad bavila a mám ji i vystudovanou.
U mě je to asi složité semnou mám vystudovanou vazbu květin. Jenže květinovek spousta a všichni jsou rádi že vydělají na sebe a ne ještě na mě makat. Taky jsem první rok po škole byla rozhodnutá že v oboru dělat nechci. A postupem času jsem si uvědomovala že by mě to i snad bavila a lepší ( pro mě ) než třeba někde prodavat v obchodě. ( i když i to květinářství je prodej, ale pro mě jinej ) . Teď právě i díky tomu všemu uvažují nad kurzem, rpotože ta vazba květin ve škole stala za nic..., ale zas mám strach že neudělam zavěrečné zkoušky přitom ten kurz dokaže prý hodně naučit i lidí kteří o vazbě neví vůbec nic..tak si snažím říct že snad bych jsem to mohla zvládnout.
S těmi směnami máte asi i pravdu, snažím se spíš odpovídat na nabídky kde se směny střídají nebo kde je kratší úvazek, ale co nejblíž domu díky dojíždění.

No v mém případě minimálně o 15, řekla bych , ale jinak souhlasím ....

Já myslím, že by sis přišla na pěkný balík ! Tomu se dneska říká "osobný koučing" a je to velice výnosný kšeft ( "Konzultační cena: 3000 Kč / 60 minut " ) Podívej, taková Lenka Černá : mohla by ti věkem tuším dělat mamu a přesto mám dojem, že o životě toho víš víc, než ona
Zakladatelko, při rozhodování, jestli zůstat v oboru, by ti mohli pomoct kontakty na tvé někdejší spolužačky, apod. - abys vědela, jaká je situace na trhu práce v tomto odvětví. Podle mne nemá moc smyslu se na to upínat, dneska lidi šetří, kde můžou, nákladné květinové výzdoby už nejsou moc zvykem a nevěry se v dnešní době žehlí asi spíš zlatem, nikoliv kytkou karafiátů, jako kdysi ... no, to byl můj laický náhled na věc, na odlehčení

Tady těžko říct, dle toho, kde zakladatelka bydlí. U nás v městečku jsou 4 květinářství. Jedna mladá holčina si před pár lety založila to čtvrté, je malinké, ale na docela dobrém místě a myslím, že se má dobře, pořídila si miminko, přijala brigádnici. Ale to už si zakl. musí zvážit sama.

Mau-mau - co takhle napsat knížku?

Úroveň si stanovuješ ty sama, nesmíš se ohlížet na to, co považují za úrovněhodný lidi kolem. Tvoje vlastní úroveň je to, co těší tebe. I kdyby to měla být sebevětší hloupost.

Neber život jako volbu menšího zla, ale jako to nejlepší, to co chceš. Miluješ kytky, jsi talentovaná a umíš dělat úžasný vazby a kytice, baví tě to? Jestli jo, tak si za tím prostě jdi. Jestli ne, tak dělej něco jinýho.

Když něco chceš, tak si v tom věříš, je to v tobě...

Já si knížky píšu snad odjakživa. Ale jen tak do šuplíčků, a to často hodně nepřístupných a vzdálených jakomukoli náhodnýmu nalezení...

Úroveň je věc názoru. Ty se můžeš bát jenom toho, že si svoji vlastní úroveň, která je pro tebe vhodná, nedokážeš sama určit a brát ji.

Neber dobrý život jenom jako nejmenší zlo. Opravdu tak miluješ kytky, máš talent a umíš dělat kreativní kytice a vazby, opravdu tě to baví? Jestli to, tak se toho drž, a jestli ne, tak jdi od toho. Případně si můžeš založit i vlastní květinářství nebo zahradnictví, pokud to opravdu dělat chceš. Jiná rada není.

Když něco chceš, nesmíš se bát. To bys nikdy nikam nedošla. Touha a nadšení pro něco je právě to, co žene člověka k tomu, aby toho dosáhl. Máš ráda kytky, máš pocit, že je umíš upravit? Pak nemáš důvod mít strach ze zkoušek. A jestli se bojíě, tak si nevěříš... a možná proto, že si nejsi jistá, co vlastně cítíš a chceš.

Čili co nejmíň času strávenýho s květinkami [img]

---

Blbnul mi PC, takže se omlouvám za zdvojenou zprávu. No snad jsem přesto aspoň podvojně vypsala všechno zásadní, co jsem chtěla Jdu restartovat...

Tak to tě naprosto chápu. Možná mě tady někdo bude mít za líného hipíka. Hipík jsem, líná teda ne Ale každopádně já se nesmířím nikdy s tím a ani se s tím smiřovat nechci, že bych měla pracovat pro někoho jiného na úkor svého osobního života a své spokojenosti. U mě to ale pramení z celkového nesouhlasu s tím jak funguje společnost po celém světě (i když jsou země a místa, kde to tak strašné není) Nebudu kvůli nikomu vstávat v 6 ráno do práce která mě nebaví, když prostě ráda vstávám až v 9 a spát chodím po půlnoci.Nebudu se stresovat, že mám málo peněz a nezvládnu splácet hypotéku, prostě si žádné takové věci jako hypotéku pořizovat nebudu.
Mám výjimky, kdy jsem třeba pracovala v zahraničí, práce byla celodenní jen s jedním dnem volna týdně ale bavila mě, byl to vlastně spíš takový můj životní styl celá ta práce a měla jsem kolem sebe skvělý kolektiv kolegů, kteří byli zároveň mí kamarádi a prostě jsem se tam těšila. Nepotřebovala jsem už volný čas, protože jsem v práci zvládla pokec s kamarády, číst ,cvičit atd. Ale když jsem měla brigády u nás v čr, tak se mi tam nikdy nechtělo. Proto tíhnu spíš k práci v zahraničí a doma případně k brigádám, kde nemusím trávit většinu týdne ale spíš tak polovinu maximálně. Každopádně já to mám v hlavě trošku jinak než vsichni ostatní lidé a nepotřebuji vlastnit hodně věcí, takže pokud jsi ten typ, co touží po velkém bytě/domě, krásném autě, dvou dětech, dovolené v hezkém hotelu, krásném novém oblečení, honosné svatbě (já jsem třeba teď byla na dovolené na jednom severním ostrově a vyšlo mě to na 1200 na 10 dní s cestou, jídlem, noclehem atd...), tak si budeš muset najít práci, která tě baví nebo se zamyslet co umíš a co by tě bavilo a začít si podnikat sama na sebe. Jinak si budeš muset už jedině zvyknout a chodit domů z práce psychicky vyčerpaná a nadávat.

Reaguji na mau-mau: s napsaním knihy souhlasím mohla bys ji napsat Tvé rady mi pomohli.
Taktež i ostatní a děkuji Vám.

Jinak budu si žadat na úřadu práce o proplacení kurzu tak snad se podaří. Zkoušela jsem i napsat pár květinářstvím ohledně aspoň brigády abych získala praxi ty co se ozvali zpět a kde jsem nakonec i byla pozvaná na menší pohovor. Mi řekli že by mě i vzali, ale že mi chybí praxe ( Je to dle mě trochu paradox když jim píšu že bych u nich měla ráda praxi neboť ji moc nemám a oni mi řeknou že si myslelí že mám víc praxe než mám ).
Tak doufam že mi vyjde, alespoň ten kurz. Je to sice krátký kurz, ale prý velmi dobrý tak uvidím, hlavně at ho dokončím. Jinak se nedoplatím Děkuji vám