Pro koho se rozhodnout?

Ale takhle nebudeš mít ani jednoho. Takže ukonči "vztah" s klukem, co tě žere, ale ty jeho vůbec, a pak se můžeš vrhat do dalších věcí. Proč jsi tedy s někým, kdo tě nepřitahuje a vlastně vůbec moc nebere? Je to nějaká lítost nad ním nebo co? Strach ze samoty? Neumím si to přebrat. Pan K ti to sdělil správně, normálně uvažující chlap si přeci nebude začínat s holkou, která má přítele (ať už jakéhokoliv - to víš jenom ty). Má asi rozum.

Ty jo, to je zvláštní situace, určitě bych se se současným přítelem rozešla, nemá smysl trápit sebe ani jeho, když v tom nevidíš budoucnost. S "panem K" si přeci hned začínat nemusíš a časem zjistíš, zda bys o něj opravdu stála. S tím, že na tebe oba tlačí...upřímně se příteli není co divit,
vážně tě musí milovat, když bez odezvy udržuje tenhle "pseudovztah", je trpělivý a pak mu do toho přijde někdo třetí a má ještě čekat, jak, kdy a pro koho se rozhodneš. Netrpělivost "pana K" je taky pochopitelná, nicméně chápu i tebe, o co ti jde. Kamarád takhle čeká na slečnu, do které se zamiloval, už víc jak rok a nijak na ní netlačí (ale taky se to nikam neposouvá, takže to je fakt těžký...), taky po vzoru současného přítele zřejmě očekáváš, že takhle tolerantní bude každý chlap. Obecně jakákoli větší změna se nedělá lehce, ale jde spíš o zvyk a váš vztah je evidentně silným přátelstvím, které po rozchodu s největší pravděpodobností nepřetrvá, ale třeba byste za čas mohli fungovat jako kamarádi. Můžu se zeptat, jak tedy ten váš "vztah" vlastně vypadá? Držíte se na veřejnosti za ruce, dáte si alespoň pusu... Jinak držím palce, určitě seber odvahu a ukonči to.

Díky za odpovědi - ne, vypadáme opravdu jen jako kamarádi, zajdeme ven, normálně se bavíme, žádné držení za ruce, ale on nás stále bere jako pár. Doteď jsem se s ním nedokázala rozejít právě kvůli tomu, že ho nechci ztratit jako kamaráda (strach ze samoty to rozhodně není, viz první věta). Já si myslím, že mu tímto "vztahem" ubližuju, on to tak nevidí a proto o rozchodu nechce ani slyšet.

A pan K si se mnou naopak chtěl začít i přes přítele, to já jsem řekla ne. Proto mi řekl, že si třeba ale najde jinou.

Já si nějak nedokážu představit, proč vlastně jsi s tím současným ve vztahu. A kdybys teda toho pana K nechala plavat, tak s ním budeš dál? Pardon, já nechápu, co je to za vztah. Připadá mi, že takle taháš za nos oba a fakt je taky oba ztratíš.

Ahaa. Tak upřímně to na mě působilo z prvotního popisku jinak než teď z tvého komentáře. Myslím, že v tomhle případě tedy nejde prakticky ani o ten rozchod - tohle prostě partnerský vztah není. Znovu bych si s ním promluvila a nenechala se "odbýt" tím, že o tom nechce nic slyšet...prostě mu vysvětlila, že tohle přeci nikam nevede, že takhle nejsi šťastná a upřímně se divím, jestli on ano, tohle mu přeci nemůže stačit, pokud tě opravdu nevnímá jen jako kamarádku (teď ani nenarážím na sex, jako na city, které neopětuješ a po tolika letech mu musí být jasné, že ani nikdy nebudeš). Naprosto chápu, že ho nechceš ztratit ani učinit nijak nešťastného, nicméně v tomhle bys asi měla být "sobec" a myslet na to, že přeci nezůstaneš celý život s někým jen z lítosti.

A jak dlouho se scházíš s "panem K"? Já bych nad tím nepřemýšlela tak, že se s přítelem rozcházíš kvůli němu, resp. že se s ním rozejdeš jen v případě, že se rozhodneš navázat vztah s někým jiným, prostě bych to ukončila proto, protože to nemá vůbec žádný smysl.