Přítel masturbant, část druhá

Dobré ráno, holky! Postupně jsem přečetla všechny vaše komentáře a chci ještě něco připsat. Jak psala ILChazz, ano, souhlasím s tím, že to nejspíš řeším víc, než je zdrávo, tedy víc, než by to řešil kdokoli jiný. A dokážu uznat, že je to nejspíš i proto, že mé sebevědomí v důsledku nepěkných zážitků v dětství nikdy nedosáhne zdravých výšin a tato věc s partnerem mi nepřidává. Nic na tom nemění ani fakty, že v dospělosti se vše změnilo a já měla nápadníků a dobyvatelů nadbytek, ted se prosím nezlobte, pokud by to na některou z Vás působilo namyšleně.

Když jsem poznala partnera, jako bych najednou našla všechno. Strašně jsem se do něj zamilovala a stále, po roce a čtvrt jsem přesvědčena, že lepšího muže jsem nepotkala. A můj strach, že o něj přijdu, mě, i když to sama nechci, nutí k těmto myšlenkám.

S drtivou většinou všeho, co jste psaly, souhlasím. Bohužel však jsem taky z vašich rad vyzkoušela skoro všechno nebo všechny tyto věci vím, a protože nedokážu odhalit "jádro pudla" sama, chtěla jsem vám vše popsat, abyste mi svůj pohled na věc napsaly vy, jako třeba že by vás napadlo, jaká příčina je nejpravděpodobnější. Vím, že věc nejspíš tady nevyřeším, ale situace mě trápí dost.

Můj NEorgasmus. Žádný partner neměl problém s tím, že orgasmu při sexu nedosáhnu. Věděli, že si to užiji i bez toho, a je smutné, že se vlastně ani nesnažili, aby k němu došlo. Vaginální jsem nezažila nikdy, zkoušela jsem to i sama. Klitoriální mám za 15 vteřin, třeba desetkrát po sobě, ale zvládnu to jen sama. Prostě žádný muž neodhalil ani přes názorné ukázky můj "prstoklad" (nezlobte se, pokud některou z Vás pobouřím některými výrazy!). I nynějšímu partnerovi jsem to ukázala. Asi to však vzdal. Začala jsem dělat Kegelovy cviky, zatím je to jen necelé dva týdny, což není dostatečná doba pro znatelný rozdíl.

Dříve jsem si kliroriální orgasmus přivodila jen v jedné poloze, nyní jsem "pokročila" k tomu, že těch poloh může být více, čili je pravděpodobnější, že se to i příteli jednou podaří. Vím, že by to mohl být velký boom v našem sexuálním životě, ale když on už se o to nesnaží, a já chápu, že mu to na sebevědomí nepřidá, když se mu to s předchozími podařilo snadno, tak je naděje trochu mizivá Párkrát za život jsem prožila něco, z čeho jsem měla pocit, že je anální orgasmus, ale kdo ví. Když dojde k sexu nečekaně a já si nestačím zajít "na malou", mám pocit, že se blíží vaginální orgasmus. Ale souložit s plným močákem taky není žádná hitparáda

Ještě jak se ptala ILChazz, jaké holky se mu líbí, spadám do tohoto typu... Jsem otevřený člověk, nemám problém se bavit o sexu, o svým zálibách v tomto, ale když jsem jednou navrhla, že se spolu můžeme podívat na porno, řekl, že ne, že by mu to připadalo divný! Kdysi jsme natočili "naše porno", jedině na to se se mnou podívá. Většinou ho zapne, když na to dostane chut a chce asi, abych začala já.

Iniciativní jsem, ale pocit doprošování mi často brání k začátku, takže někdy celý týden čekám, až si pán přijde, a pak se třeba dozvím, že jsem to nezvládla, že už ho bolí kuličky a že mi udělá harmonogram. Jenže co si myslím, že takhle se to spíš snaží přetočit na mě, vnutit mi myšlenku, že za sex jednou týdně mohu já. K sexu ho rozhodně nenutím, to bych se hanbou propadla.

Lenost. Pravda je, že když začnu být iniciativní, často to dopadne tak, že se můžu "sedřít", obsloužení mu je jakoby po chuti. A pak, nevím, zda si myslí, že mě potěší, když řekne, že "tahle poloha" je vražedná"?

Vím, že má za sebou velmi bohatou sexuální minulost. Se sexem začal brzy, měl třeba i více partnerek denně. Tohle je také to, co mě nutí k myšlenkám, v čem já jsem horší než ta velká spousta žen přede mnou?

Nic mu nevyčítám a že to takhle řeším, on samozřejmě neví. Všechno jsem na něj prostě vychrlila v to pondělí, kdy jsem ho přistihla při činu. Jinak to před ním neřeším. Křečovitá u sexu také nejsem.

Že by opravdu byl zakopaný pes ten orgasmus? A co s tím? Mám přidat na sebepoznávání? Jednou jsem od něj dostala vibrační hlavici, hned co přišla poštou, chtěl ji vyzkoušet, a jeho zklamání, že ani s ní jsem orgasmus neměla, bylo obrovské. Když ale mám pocit, že to vzdal, co teď? Mám strach mu říct, že v poslední době mám pocit, že při troše tréninku už by to mohlo přijít, obávám se, že by mi to nevěřil. Asi na to budu muset jít polehoučku... a postupně.

Včera proběhl první pokus o intimní sblížení po onom pondělí. Nahrál mi na smeč tím, že při společné přípravě večeře byl jen v trenýrkách, takových těch rozepínacích. A z legrace si vystrčil svoji chloubu, moc dobře ví, že mě to vždy přivede do varu. Hranně jsem vytřeštila oči: "Co to??" "Větrám." "Tak já ti ho provětrám..." A začala jsem. Vše bylo skvělé, hlavou mi probíhalo, že možná potřebuje časté změny, když toho má tolik za sebou, pomilovali jsme se na podlaze, ale.. Neobešlo se to bez problému. Na podlaze pohoda, vše šlo, jak má. Na barové židličce nastal problém, erekce se "ztratila", na gauči se mi ji podařilo vrátit, ale v průběhu bylo zase po ní, miláček hodil komentář: "Zlobí. Však nemusí být vždy orgasmus, ne? Líbilo se mi to" A bylo to. Je mi jasné, že ta pondělní epizodka mohla být přínosem ke ztrátě erekce, psychika u něj dělá dost.

Jak to na vás celé působí? Pokud by některou z Vás rozčílilo, jak to řeším, hrotím, prosím, nepiště mi to, tímto mi nepomůžete Možná se vám zdá, že řeším blbosti. Potom mi můžete poradit, co mám dělat pro to, aby to tak netočilo mým sebevědomím

Děkuji. Cattherine