No a najednou... začnu se s ním bavit konkrétněji o svatbě, že by to mohlo klapnout tento rok, třeba koncem léta. Začal slovíčkařit a poslal mě s tím do háje (přesněji řekl, že pojedeme do pr....). Hrál u toho PC hru, asi byla v tu chvíli důležitější. Samozřejmě jsem začala brečet, řekla mu své a odešla jsem do koupelny. Nepřišel za mnou. Ok. Asi po 3 hodinách přišel a řekl, ať se na něj nezlobím, že se někdy chová hloupě. Druhý den mi to nedalo a chtěla jsem vědět racionální důvod, proč najednou nechce svatbu, když to celou dobu vypadá, že ji chce stejně jako já. Dalo mi hodně práce to z něj dostat. Prý ve mně nemá oporu, cítí se někdy jako můj otec a ne partner. Jsem podle něj nesamostatná. Napadlo mě, zda se neprojevuje věkový rozdíl - já 23, on 35. Je to podnikatel, workoholik, neustále v práci. Já pracuji u něj ve firmě rok jako projektová manažerka, starám se o chod jedné z činností firmy. Nikdy si na nic nestěžoval. Vymyslela jsem nějaké zlepšováky, komunikuji s klienty, vymyslela jsem firemní leták, starám se o jeho e-mail atd. Dělám tuto práci z domu. Do toho samozřejmě dělám domácí práce, on na nic nesáhne, protože on vydělává. Bydlíme ve městě, do kterého jsem se za ním přistěhovala, nemám tu kamarádky, nikoho tu neznám. Autem jezdím pouze s ním, protože se teprve učím řídit. Z mého pohledu na něm asi moc visím a poslouchám ho na slovo. On je ten dominantnější. Moje sebevědomí je spíš nižší (chápej žádné 
A já nevím, jak to změnit. Jak to vidíte ? Kdo z nás je ten divný ? Po celou dobu co s ním žiju ( 5 let), mu moje povaha nevadila. Nebo to neřekl.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Přítel ve mně prý nemá oporu
Poslat SZTěch věcí se projevuje víc, než jen věkový rozdíl, což samo o sobě ničemu vadit nemusí (já mám taky o dost staršího partnera). Pokud ovšem se starší partner nezačne chovat až moc otcovsky a vychovatelsky a moralisticky. Bohužel bude asi ten typ. Mimo to se projevuje taky to, že jsi na něm v podstatě závislá. Kdybyste se rozešli, nikoho ve městě nemáš a neznáš, takže nemáš ani kam jít, pracuješ pro něj, takže bys teoreticky byla rázem i bez práce, učíš se řídit, takže si nemůžeš sama ani nikam zajet. Tohle ti na té samostatnosti a emancipovanosti v jeho očích moc nepřidá a celkově tobě samotné to taky není moc ku prospěchu.
Zamýšlím se nad tím, že když si s tebou začal, bylo ti 18 let, jemu 30 let. To mu samozřejmě (při představě dovádění s mladou kočičkou) asi nevadilo, že jsi nesamostatná, že jsi vlastně ještě teenager, že na něm budeš závislá, když si tě nastěhuje do bytu. Ale teď, jakmile se blíží nějaký větší závazek, začíná se mít na pozoru. Podle mě ty jeho úmysly už od počátku vztahu s tebou byly takové... přinejmenším podivné.
"Vychoval" si tě k nesamostatnosti a teď to používá jako záminku pro to, proč s tebou neplánuje budoucnost.
Reaguji na vilima:
Děkuji za reakci.
Přesně jak píšeš. On je ten moralistický výchovný typ. A hodně kritizuje. A rád. A není to jediný problém, který máme. Tu PC hru je schopný hrát celý víkend od té chvíle, co vstane, do chvíle, kdy jde spát. Kdybych mu za to pořád nenadávala, dělal by to dál, teď to omezuje. Když mu to vyčítám, tak on mi řekne, že jsem taky na PC a že by mu to mohlo vadit. Jenže já tam jsem proto,že on se věnuje své hře a stejně by mě nevnímal. A v tom ještě jdu uvařit, vyžehlit atd. Jako by to neviděl. A sám na to ani nesáhne. Třikrát mi řekne, že je v pračce vyprané prádlo, ale aby to sám pověsil ? To se nestalo nikdy. Jsou to takové drobnosti, ale o něčem to vypovídá. Když se ho zeptám na nějaké věci okolo našeho vztahu, rád to ignoruje. Začně mluvit o něčem jiném a neumí mi odpovědět nebo odejde.
Reaguji na Lokii: Ještě jsem tam doplnila jednu shrnující větu
A ty jseš si jistá, že s ním chceš opravdu být? Vzít si ho a mít s ním děti? Asi to je tvůj první, dlouhodobý vážný vztah, ale to neznamená, že s ním musíš zůstat a že nenajdeš někoho, s kým si budeš víc rozumět...
Reaguji na vilima:
Žila jsem v tom celou dobu. A on mě v tom podporoval. Znám jeho rodiče, sestru - v podstatě jsem už součástí rodiny. A vymlouvám to tím, že měl předtím starší partnerku, samostatnou. Dokonce mám pocit, že v té době i myl nádobí. Prostě si tam nedovolil to nedělat. Jsem moc měkká. A on to asi ví a využívá toho.
Reaguji na vilima:
A teď jsem se dozvěděla, že se mnou prý budoucnost plánuje. Jen nechce svatbu teď. Ale bavíme se o ní nezávazně 2 roky. Na co tedy čeká... nebo je to výmluva, abych mu dala pokoj.
Cituji Lokii: nebo je to výmluva, abych mu dala pokoj.
To je samozřejmě možné. A on tě požádal předtím o ruku? Nebo to tak nějak vyplynulo z nějaké debaty, aniž by ta otázka vyloženě padla??
Reaguji na vilima:
Ano, požádal, i prstýnek jsem dostala. Tenkrát ještě říkal, že si pak na svatbu koupíme nějaké lepší prsteny.
Reaguji na Lokii: tak potom bych se ho úplně normálně zeptala, jak si to představoval vlastně s tou svatbou, když mě tehdy žádal o ruku. Nebo spíš možná, jak si to teda představuje dál.
Ono to totiž vypadá, že z toho nějak couvá. Když se bude pořád vytáčet nebo odpovídat neurčitě a hrát to do autu, místo aby si s tebou normálně na rovinu promluvil, tak tím jedině ukáže, že je nedozrálý a slabý postavit se podstatným věcem tváří v tvář. Poučování, to by mu zřejmě šlo, ale hrábnout do vlastního svědomí, to už je jiná. Vztah a domácnost, to ovšem není firma, kde se musí plnit rozkazy a každý šéfovi leze do zadku.
No a pak bych dost vážně uvažovala o tom, že si začnu hledat nějaké svoje bydlení (a časem i jiného partnera asi
)
Reaguji na vilima:
Na to jsem se ho ptala a řekl mi právě to, že teď nechce svatbu, někdy možná, do budoucna se mnou počítá. Důvodem, že ne teď je prý to, že jsem nesamostatná a nemá ve mě oporu (neřídím, práci se nevěnuji dle jeho představ - shazuje mě, není to pravda). Prý to není extra hrozný, ale chce to doladit. Vychovává mě. Nezajímá ho, že já to vidím jinak.
Cituji Lokii: Prý to není extra hrozný, ale chce to doladit.
Takže nejen poučování, vychovávání, ale i ponižování. Jako že ještě ne, ještě není se svým dílem (rozuměj tebou) hotov. Bože. Odejdi, dokud je čas. Nedivila bych se, kdyby nakonec přilezl s prosíkem. Ale neuškodilo by mu poznat, že nejsi žádný hadr na podlahu.
Reaguji na vilima:
To je právě to. Já to ani nevidím, že mě ponižuje. On to totiž podle něj myslí dobře. Pak mi začíná být jasné, z čeho mám čím dál nižší sebevědomí. Bojím se říct svůj názor nahlas. Pravděpodobně se odstěhuji zpět k rodičům, najdu si tam práci a uvidíme, zda přileze zpět. Ale spíš ano.
Reaguji na Lokii: Myslet si může co chce, ale když ti říká, že si nesamostatná, že to chce ještě doladit, připomíná ti prádlo v pračce, když přitom sám lapí u PC a já nevím co, tak si tě prostě neváží a myslí si, že si z něj pokaždé sedneš na zadek. A budeš ho obskakovat, protože přece to je v zájmu tvého "doladění a tvé výchovy. Na to se mu vykašli. Pokud opravdu můžeš, tak ho nech a běž. Ať se stará chvíli sám o sebe. A uvidíš.
To je jasný příklad toho, že chlapi nevědí, co chtějí - vesměs v dnešní době žehrají na své příliš samostatné partnerky, ženské časopisy jsou plné rad typu "jak mu dokázat, jaký je chlap" apod. - no a pak řeči o nesamostatnosti Já myslím, že to je tím věkovým rozdílem mezi vámi, když mi bylo dvacet, měla jsem partnera o 15 let staršího a bylo to přesně to samé 
Zas na druhé straně, nevíme, nakolik prakticky se projevuješ doma a když jsi začala zmiňovat děti, jestli se nezalekl, že veškerá péče bude na něm - což by asi jako workoholik nezvládl ... To ovšem nic nemění na tom, že na jeho poněkud hulvátské vyjádření "půjdeme do pr*ele" jsi neměla reagovat pláčem, ale sdělením, že tobě se nechce, ale jemu přeješ šťastnou cestu nebo tak něco.
Já spíš nechápu, co s ní děláš. Už ten věk. Sbalil tě ještě jako náct a přitom je to dospělý chlap (což mi přijde hodně zvláštní a cílená volba, jak si přetvořit mladou k obrazu svému), jestli se mu najednou nezdá tvé chování, tak tě má jen jako trubku na sex. Zajímalo by mě, v čem tě vidí jako nesamostatnou jednotku a co mu na tom tak vadí, když říkáš, že je dominantnější typ, tak ať se stará. Navíc teď ti zasadil brouka do hlavy a ty budeš dlouhodobě přemýšlet nad tím, jak by ses ty změnila, abys mu byla dobrá...Já bych odešla, ale samo si to dělej jak chceš. Slibovat někomu dva roky svatbu a pak to ještě slovně vyřešit takovým způsobem bych se sbalila a čau.
