Vztah bez lásky, může ještě přijít?

Četla jsem u pár lidí, že láska k jejich partnerovi přišla časem. Já osobně jsem toto nikdy nezažila, také jsem si začala pár vztahů bez lásky, měla jsem ty partnery ráda, ale nemilovala je. A nakonec jsme se dříve nebo později stejně rozešli :-/

Pokud se znáte pět let a tebe nikdy ani nenapado, že by mohl být něco víc, než kamarád - tak asi těžko lze očekávat, že se přes noc do něj vášnivě zamiluješ. Navíc jsi s ním víceméně "z trucu" , že tě tvůj "bývalý" ( nevím, jestli je to zcela přesné pojmenování ) nechce. Jestli je ti 20 nebo 50, to je v tomto případě asi jedno. A to, že si uvědomíš, že tě bývalý nejspíš používal jen jako dočasné řešení na sex, když nikoho neměl, ti asi taky nepomůže. Tobě by pomohlo potkat někoho, z koho by se ti podlomili kolena a na "bývalého" bys zapomněla. Takoví ovšem nerostou na stromech, hezkých chlapů je dneska spousta, ale charisma má málokdo ( dodávám, že o ženách to nejspíš platí taky, aby se do mne nějaký zdejší diskutér mužského rodu nenavezl ) . Tvé přirovnání s ohněm a vodou zcela přesně chápu. Ovšem pokud budeš se současným nemilovaným přítelem, trochu si blokuješ šance najít nový vztah. A moc si nedovedu představit, že bys mu řekla : "zlato, tak já si tě nechám do doby, než si najdu Toho pravého" Ale nejdřív bych doporučila přece jen se pokusit za pomocí rozumu vyhnat z hlavy tamtoho, protože nakonec to dopadne tak, že budeš střídat chlapy jako fusekle a u toho léta vzhlížet k někomu, kdo za to nejspíš absolutně nestojí a láká tě pouze svou nedostupností .... ( ale zato nabereš spoustu cenných zkušeností )

Souhlasím s dadabus a tedy říkám si, co to je za chlapa ten tvůj současný, když je s takovou, co mu vlastně narovinu říká, že ho nemiluje apod. jestli to ten chlap má zapotřebí.

Zase když se na to podíváme čistě pragmaticky, tvůj současný přítel ví, na čem je. Byla jsi upřímná a nic mu neslibuješ, nestavíš vzdušné zámky ani mu nemažeš med kolem huby. To, že on nemá koule na to tě poslat do háje, když do tebe několik měsíců investuje nergii a kdo ví co ještě bez toho, aby měl sebemenší důkaz, že se mu z toho něco vrátí ve společné budoucnosti, je vlastně jeho problém.

No a jinak, nečekej, že se do něj znenadání zamiluješ. Nepřitahoval tě jako kamarád, nebude tě přitahovat ani jako přítel. Jen by mě zajímalo, jeho doteky a tak, intimnosti s ním, to ti nevadí? Nedělá ti to zle? Tohle byl totiž vždy můj prvotní a základní problém, jakmile jsem si někdy začala s někým, "kde to tam prostě nebylo" (a to by pak bylo nad všechny přirozenosti světa, kdyby se do takového najednou člověk zamiloval)

A když se na to podíváme čistě pragmaticky, tak je spousta chlapů, kteří to zas tak neprožívají : má s kým spát, má si s kým popovídat, má mu kdo uvařit, má vedle sebe partnerku, za kterou se nemusí před kamarády stydět = myslí si, že má plně spokojený vztah a nějaké city sem, city tam neřeší. Takže současný přítel si asi myslí, že je vše v pořádku, jinak by jej ješitnost dávno hnala o dům dál

Podle mě je to jednoduchá rovnice, pokud tě to stále táhne k bývalému, tak potřebuješ ČAS aby ses od něj odprostila! V tom ti nový vztah za žádnou cenu nepomůže, kort když nejsi zamilovaná!! Naložila sis toho nějak moc...nejsi ztotožněná se vztahem s bývalým a řešíš a nutíš se do citů k současnému. Podle mě by ses měla zaměřit především sama na sebe a tu energii investovat do svého volného času, s kamarádkami, u koníčků...pokud už teď cítíš, že to se současným přítelem nemá budoucnost, tak ze dne na den se to nezmění, vážně
Řekni si trvdě v hlavě, že s bývalým je prostě KONEC s tak se k tomu postav. Já vím, že je to těžké, ale jakmile se podle toho začneš chovat, bude ti to jen ku prospěchu. Vytváříš si v hlavě iluze a scénáře co s bývalým, počítáš mu, jak dlouho je s přítelkyní a naprosto zapomínáš na sebe.
Mysli na to, že kdybyste s bývalým spolu měli být, tak asi budete, ale z nějakého důvodu to prostě zřejmě nejde, tak nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a jít dál...
tak hodně štěstí!

To je také fakt. Asi je rád, že někoho má.

K té lásce. Já se třeba zamilovala do svého ex po delší dobře. Když mě ten chlap zaujal hned na první schůzce, tak to většinou nevyšlo, ale souhlasím, že se člověk do toho nemůže nutit a když ho ten člověk nijak nepřitahuje a je mu šumák, tak to nemá smysl zkoušet.. Někdy jsou ale vztahy bez lásky méně komplikované a je lepší, když vás více miluje ten chlap, ale každá chce být zamilovaná

Reaguji na Frederique:
Podlě mě je dost rozdíl, jestli jde někdo do vztahu s čistým štítem i přestože ty city nemusí být nějak extra intenzivní, pořád se s tím dá do budoucna nějak pracovat, ale jakmile jde do vztahu někdo ještě s myšlenkami na bývalého a navíc s člověkem, který mu nic neříká --- tak je to zlý, to i kdyby se ten chlap stavěl na hlavu, tak s tou ženskou to nic neudělá, max. v ní vyvolá pocity viny a lítost...

No vždyť to říkám, že je to asi takový ten ňouma bez koulí

Reaguji na NEWTIME: Tak to určitě, proto já nejdu nikdy ze vztahu, do vztahu. Nedokážu to. V tu chvíli mě jiný chlap jako partner nepřipadá v úvahu. Musím být chvíli sama, někdy i déle

Reaguji na Frederique:

To já dělala dřív právě pořád, ze vztahu do vztahu, žádný čas pro sebe...ale na to si člověk musí sám přijít, že je lepší dát si protor sám pro sebe a projít celým tím procesem odloučení a tak

Jinak já se teď hodně scházím s kamarádem, s kterým se znám tak 4 roky a také jsme se viděli tak jednou za tři měsíce (oba jsme měli během té doby vztahy) a on mi poslední rok pořád naznačuje, že by se mnou chtěl být. Jak jsem jedinečná a že to s nikým neměl, ale že se mnou si představuje budoucnost a že má pocit, že našel tu správnou osobu.. Má fakt vytrvalost, nic jsme spolu neměli, dobře se mi s ním povídá, ale necítila jsem tam tu přitažlivost a teď jsem s ním byla na obědě a najednou jsem si všimla, jaké má krásné modré oči a ten jeho pohled mě začal neuvěřitelně přitahovat.. Jsem zvědavá, jak to mezi námi skončí, ale něco, co jsem si dříve nedokázala moc připustit, tak najednou vylezlo na povrch. Jen vím, že dříve bych s ním nemohla být, právě i kvůli těm dotekům apod. Já se nerada takto scházím s někým, kde nic není, ale teď už to mám obráceně...Jen mám v sobě takové zvláštní (A just mu nedám) nezná to někdo také?

Reaguji na NEWTIME: Jj akorát se tím věci komplikují

Reaguji na Frederique: Já ho na jednu stranu chápu, taky bych byla s někym kdo mě nemiluje, kdybych milovala já jeho, pro mě aspoň trochu je lepší než nic :/

Ale to, že by se na mě měl vykašlat, najít si jinou, která to bude opětovat, ale o tom slyšt nechce, prý má rád mě a nikam nepůjde, takže to musim ukončit jedině já, jenže to je mi líto. O mě mi nejde, já celkově vztahům moc nedám, tihle 2 jsou vlastně moje premiéra, nevadí mi být sama a tak se snažím, aby aspoň on byl trochu šťastný, a když je aspoň s tím málem co ode mě má, tak nemám to srdce mu to vzí..