Komu jste řekli o augmentaci?

Reaguji na Mišenka123: Jj, i já už si připadám jako blázen - bojím se zklamání z výsledků operace, z pooperačních komplikací a zkrátka ze všeho, co jsem se dočetla, že se může stát. Také se mi to příšerně vleče, ale přes veškerý strach pevně doufám, že budu spokojená a nemůžu se dočkat, až to budu mít za sebou

Reaguji na haabanera: Buď ráda, mě se ten měsíc a půl od konzultace vleče hrozně pomalu. Byla bych radši, kdyby to bylo více narychlo, abych o tom neměla čas tolik přemýšlet. Každopádně držím pěstičky, ať to máš úspěšně za sebou a jsi maximálně spokojená s výsledkem

Reaguji na Sara09:
Kam jdeš Ty na opku?

Reaguji na Mišenka123: Hradec Sanus,do Phy bych to měla komplikovaný co se týče kontrol,dojíždění a tak vůbec.a ty?

Taky jsem měla operaci brzo po konzultaci a byla jsem ten týden do opky úplně mimo, nedokazala se soustředit. Bála jsem se a těšila zároveň. Hlavně jsem byla tak šťastná,že jsem se rozhoupala, že jsem měla co dělat abych to každému nevykecala. Věděla to jen rodina, ale po nástupu do práce po týdnu to poznal každý. Dělám mezi lidma a obrys bradavek pod tou jejich podprdou a trikem mě prozradil že se nejedná o extra push-up bylo všem jasné

Reaguji na Mišenka123: Já jdu do MedicomVIP v Praze.

Reaguji na Tamara79: Pořád pevně doufám, že mě nikdo "neodhalí"

Když se oblíkneš mazaně před lidma, který nechceš, aby to věděli, tak se to dá skrýt teď v zimě Svému outfitu řikám trojitá kazajka - stahovačka, tílko, oversized triko a někdy ještě přehoz či koženku. Nejhorší je ten stahovací pás, ten se hodně rýsuje pod oblečením. Já se jen bojim reakce mámy - pokud si toho všimne. Teď už jen lituju, že jsem se k tomu odhodlala za celkem dlouhou dobu a chlácholila se, že je to zbytečnost a zbytečnost to rozhodně nebyla.

taky pořád doufám že ty lidi nějak očůrám...jinak mamka už to ví...ale její první reakce byla že to bude stát dost peněz.Jinak reakce jakou jsem čekala....nepochopila mě ale je ráda že jsem jí to řekla a že je to prý moje věc.Nebrání mi v tom,dokonce pomůže s malým ale já vím že to ve skutečnosti moc nechápe

Vidět to určitě půjde, ale myslím si, že nikdo soudný se narovinu nezeptá Já to řekla jen nejbližším přátelům. Je to soukromá, privátní záležitost. Na domovní nástěnku to psát nebudu Jinak hodně štěstí čekatelkám

díky za vaše názory,je tu ještě někdo kdo podstoupil operaci?Komu jste to řekly a jaká byla reakce?třeba i reakce lidí kterým jste to původně říct nechtěly ale přišli na to a zeptali se vás.

Ahoj, před 3 týdny jsem podstoupila augmentaci a nevěděl to kromě manžela vůbec nikdo. Jelikož jsem před operací nosila hodně, ale opravdu hodně vyztužené podprsenky, tak si toho z mého okolí nikdo nevšiml a to mám vloženy spíše větší implantáty. V práci jsem měla 14 dní dovču, kterou jsem zdůvodnila tím, že děláme rekonstrukci. Že se bude týkat prsou jsem pochopitelně neříkala. Prsa ještě trošku pobolívají, ale rozhodnutí podstoupit augmentaci vůbec nelituji, jsou krásná. Bez těch příšerných vycpaných podprsenek je to úplně o něčem jiném a v létě to ocením určitě mnohonásobně.

Doma to ví jen přítel a ten to profláknul jeho dceři ačkoliv jsem si to nepřála a ví to moje dvě nejlepší kamarádky.Rodičům to říkat nechci, jsou dost konzervativní,Okolí to zatím nekomentovalo ale jsem teď zabalená ve svetrech, uvidíme v létě.

Tak už mám po opce,375 pod sval.Chtěla jsem plně c,malé d.Bála jsem se že budou obrovské ale myslím že to v pohodě pod oblečení skryju pro lidi které nechci aby to hned věděli...

Ahoj, tohle mi taky dost vrtá hlavou.Čeká mě terpve konzultace a operace přichází v uvahu nejdříc na podzim, no do té doby se nervama zblázním.Už ted se bojím těch hororových příběhů co jsem zde nebo i jinde četla.
Z reakce okolí se nejvíc bojím drbů u nás na vesnici, tady každý ví o každém vše a nechci aby si na mě ukazovali, v tomto je malá vesnice fakt na houby.
Mám po zhubnutí nulky, ale nosím ty příšerné vycpané podprdy co mi vubec nedrží, ale udělají to menší B. Po operaci bych chtěla menší C, rozhodně nic většího. No nevím jestli je šance to utajit. Sice nenosím uplé trika nebo vystřihy (co bych do nich taky dala), ale stejně. Budu se to snažit tajit i před rodinou, snažili by se mi to rozmluvit a to hlavně otec.Máma to časem pochopí, ví jak moc se celý život trápím, ale řeknu jí to asi až po.