Jak jste přestali kouřit aneb motivační příběhy pro mě

Nejsilnější motivace je buď chlap, kterému to vadí (můj případ), a nebo právě těhu. To první zdá se nemáš, takže možná, že se ti to podaří opravdu až uvidíš dvě čárky na testu. Což moc značka ideál není, ale nebudeš první ani poslední. Ještě jsem jednou kdysi měla jinou motivaci - peníze. Raději jsem si za ty prachy koupila každý měsíc něco na sebe, nebo prostě to investovala do něčeho smysluplnějšího, než jsou cigára.. (a nebo odkládala a šetřila a těšila se, co si za to koupím, když to ustojím). Ale to mi vydrželo možná rok. Jinak platí, kdo opravdu chce přestat, tak přestane. Kdo nechce, nepomůže nic.

Já věřím, že to zvládneš : kouříš velice málo, máš motivaci a jste na to dva - to je velice důležité, navzájem se budete podporovat. Zkus se zároveň vyhýbat i kávě, protože ta ti bude vyvolávat chuť na cigáro zcela stoprocentně. A zkus se sama před sebou nevymlouvat na stresující povolání, na tom jsem pokaždé skončila já - stačilo, aby mne někdo vytočil a předsevzetí bylo v tahu

Já si myslím, že nejúčinnější je přestat ze dne na den. Bez nějakých pomůcek. Sama jsem to takto udělala a zafungovalo. První týden byl nejhorší, ale ani ne tak v chuti na to cigáro jako v tom, že jsem byla zvyklá ráno vstát, dát si k tomu kafe, sednout si někam a dát si kafe...ve výsledku jsem si našla něco na žvýkání a zvýšila jsem sport. Nejdůležitější je ta vůle a prostě si říct, NE NEKOUŘÍM UŽ NIKDY, nekupovat si krabičky, omezit styk s kuřáky, .. jde to. Mě to ťuklo v jednom klubu. Najednou jsem si řekla, že jsou všichni vtipní, jak musí mít cigáro u pusy a že mi to vlastně nechutná a od druhého dne jsem si nezapálila. Nekouřím 6 let a jsem fakt šťastná. Nikde mě to neomezuje, peníze jdou jinam, život je lepší. Prostě až na tebe přijde ta chuť, tak se musíš něčím zaměstnat.

Takto to hodně komentují ti, co nevydrželi. Chce to opravdu změnit úplně myšlení a případné problémy a stresy místo nikotinu nahradit něčím jiným

Jinak se mnou taky přestala kamarádka a vydržela to týden. Dodnes kouří a snad ještě víc, než předtím a občas jí to řeknu, že před chvíli skončila a už si zase zapaluje. Fakt je to hrozný, když člověk smrdí jako vajgl a nebo vás dusí. Sice mám pro to pochopení, ale vyhýbám se těm situacím, jak to jde. Už bych asi nedokázala tolerovat přítele, který by kouřil.

Smrad z oblečení nebo ten, co pak jde z prohulených zanešených plic, je fakt nechutný, jenomže se přiznám, že i tak, když třeba na ulici někdo kouří a teď to ke mně zavane, tak mi to třeba "zavoní", a pak mám na cigáro chuť. Ano, sem tam se stane, že mám chuť. Ale prostě vím, že nesmím. Nesmím, tak prostě si nezapálím.

Nechoď do hospody, nepij kávu, načasuj si cestování tak, abys neměla dlouhé prostoje mezi spoji, obecně omez kontakt s kuřáky atd.
Přestávám a začínám skoro 15 let a toto jsou přesně ty rizika, u kterých se to ve mně zlomilo a já nevydržela.
I když si dáš jednu cigaretu, svět se nezboří. Neznamená to, že jsi zase kuřák a musí dokouřit celou krabičku

.. k nimž ale patří i následující blaf...

Já si nechci dát už ani jednu. Protože vím, že by u jedné nezůstalo a já bych musela dokouřit celou krabičku nebo si ji koupit v případě toho, že by mi cígo někdo nabídl.
Jinak v úterý jsem se byla posadit se sestřenkou na vínu a bylo to vlastně poprvé, kdy jsem seděla v nekuřácké části, pila víno a neměla jsem potřebu si zapálit. Včera jsem měla trochu chuť, ale překonala jsem to.
Neříkám, že si nikdy nezapálím, ale pokavaď chci dítě, chci, abych byla čistá. Jinak jsem sklidila od 2 lidí komplimenty, že mám hezčí pleť. To je taky strašně super motivace. Plus jsem si šla zaběhat a uběhla jsem 3 km bez zadýchání, pak jsem šla na půl minutky do chůze a 5,5km jsem uběhla nakonec jak nic

počkej, a jak že to dlouho nekouříš? Od víkendu? To má ta očista na tebe přímo zázračné účinky

Tak asi to byla jen shoda náhod. Jinak běhám rok.

Reaguji na vilima: To není blaf. To znamená, že když si dá jednu, může zase přestat a jít dál a ne že si řekne "kašlu na to, tak dokouřím krabičku, když už jsem si dala jednu".

to je učebnicový příklad balamucení sebe sama při odbourávání nějaké závislosti. "Když si dám jednu, nic se přece nestane..." Příště si dá zase jednu, pak si dá zrovna dvě - jedna nebo dvě, to je přece jedno... a jsme tam, kde jsme byli.

Reaguji na vilima: Souhlas! Já bych si nechtěla zapálit už ani jednu. Ale znám lidi, co si fakt dají jen cca jednou za 3 měsíce a OK.

Reaguji na VeronikaEma: Ok, tak oprava. Když si dáš jednu jedinou, tak si to celý podělala a můžeš začít zase kouřit naplno, protože to už nemá pak vůbec cenu .