Kniha Tajemství - změnila vám taky život?

Můj přítel je od přírody pesimista a abych řekla pravdu, tak jsem se pokoušela ho tak nějak vždycky rozveselit nebo naladit na jinou notu. Není to možné, samozřejmě, když sám člověk nechce. Už u mě zahlédl také knížku Tajemství i Tajemství přitažlivosti srdce a říkal, že jsem teď jiná, taková veselejší a on sám, že si jednou knížku přečte, ale myslím si, že když mu prozdradím tajmsví, kterým já se řídím, tak on to bude blokovat, protože je to opravdu rozený pesimista. NO nevím, někdy s ním bojuju. Protože mu řeknu "Takhle to nesmíš říkat,nebo takhle o tom nesmíš přemýšlet" no a jak je vytočenej, tak mi prostě řekne, že na takový psychologický kecy nemá náladu. Vím, že se lidi k tomu tak staví a co s tím? Vím, že je nemůžu přesvědčovat o svojí pravdě, to je nemožný a bezvýsledný, ale já jsem docela pruďas tak mě vytočí ta jejich tvrdohlavost. Prostě obraz mého jáje to hrozný, ale je to tak.

tak jsem viděla ten film Tajemství a byla jsem z něj nadšená....ale.... jaksi to nedokážu aplikovat, jak donutit svojí mysl nebýt smůtná, když mě něco trápí, nemůžu přeci ovlivnit myšlenky, které se mi hrnou na mysl....

Já si toho všimla až teď

pokud opravdu takhle přemýšlíš, že nemůžeš ovlivnit svoje myšlenky, tak vysíláš do vsemíru přání, že nechceš ovlivnit svoje myšlenky a je to tu když si řekneš, mám dobrou náladu, jenom když na to pomyslím, tak jí budeš mít. Mě třeba v práci pomáhá to, že jsem si dala na pc plochu západu slunce u moře a když začínám mít pocit, že mě něco začíná tížit, tak se na ní zadívám a připomínám si moji krásnou objednávku do vesmíru a je mi hned zase krásně. Pomož si, nenech to osudu, ten ti přinese o co si řekneš, tak to ovlivni, je to jednoduché

Ahoj, dnes jsem si koupila Tajemsví. Moc se těším, až se začtu. Zítra se ozvu a napíši, jak jsem se o něm dozvěděla.

NO jako já jsem se u toho opravdu nasmála a myslím, že mi to zvedlo náladu, protože mě bolí zub, jako blázen a já dumám nad tím, čím to může být. Roste mi osmička, jestli to třeba nebude tím, že mi prostě jenom roste osmička?

Elle_Llea
Ale ano jde to změnit-prostě se v takovou chvíli pokus myšlenky zahnat myšlenkami na něco pěkného-můžeš si představit něco na co se těšíš, vzpomenout si an nějakou pěknou situaci, podívat se na něco co ti dodá a připomene sílu -prstýnek, knížka Tajemství schovaná v kabelce...

narry
Nemám kolem sebe asi vyloženě pesimistu, ale některé lidi co zažili něco nepříjemného nebo zažívají, chtěla bych jim pomoci, ale myslím že už jsou až moc uzavření všem novým vlivům, podnětům, podané pomocné ruce, že už rezignovali a nemají sílu zkuist jít dál, protože i kyž se jim třeba neděje nic úplně šíleného, tak se jim prostě děje něco nemilého až moc dlouho.

framboise
takových lidí mám taky kolem sebe docela dost a tak si říkám, že možná ti lidé jsou moje zrcadlo a ukazují mi můj strach a vlastně mojí tajnou část mé duše, kde je taky určitě schovaný nějaký ten smutek a já to prostě připustím, protože nevím kdo z nás, který čtre tuto literaturu, je zcela bez takovýchto myšlenek na to, že jsme zcela bez zloby a bez chmur. Jak jsem již říkala, jsem povahou docela někdy pruďas a tak někteří lidé ve mě vyvolávají ten pocit, že bych je nejraději poslala do .... ale teď vím, že si nepomůžu a hlavně nevím co s tím tedy, když mám takový pocit.

narry
Popravdě to mě ani nenapadlo, že by byli mým obrazem-hlavně mám kolem sebe různé typy lidí, rozmanité a po většinou milé (milé mému srdci i když jsou např. momentálně v těžké životní situaci/depresi/smutku/...), lidem kteří jsou mi nemilý se intuitivně již dlouho vyhýbám-nevyhledávám s nimi kontakt a jsem k nim spíše flegmatická (myslím že mi to neubírá pak energii jak kdybych se s nimi pokoušle bavit /pokud si s nimi mám najít společnou cestu tak se nějak najde/ nebo je řešila ve své mysli nebo je dokonce řešila s někým, třeba pomlouvala a tak).
Já myslím že ty naše zloby a chmury jsou jen o zvyku, protože jsme až moc dlouho mysleli a žili v určitém vzorci a teď ho musíme celý změnit.
Jinak já jsem kliďas . Teď mě vlastně napadlo jedno takové cvičení (myslím, že pochází z nějaké asijské kultury, ale nevím přesně jestli to byli Japonci nebo kdo)-je to vhodné hlavně pro výbušné povahy bych řekla-v případě kdy by jsi měla vybuchnout zatni pěst (hned v tu situaci ne až pak třeba doma), představ si že v ní držíš tu zlobu (ale to si jen představ, nepřehrávej si tu špatnou situaci znovu v hlavě), pomalu dlaň rozevři a představ si že z ní vylétají motýlci a s nimi se ta zloba rozpustila, uvolnila, opustila tvé tělo .

framboise
Hmmm zajímavé, tak nad tím se budu muset zamyslet a určitě si teď přeji, že chci pokaždé v takové situaci, kdy se mi přihodí, že bych nejraději někoho praštila, tak si vzpomenu na tuto metodu a ta mi určitě pomůže myslím, že už tak jsem na sobě dalece zapracovala, ale opravdu jsou takové situace, že rychle vyjedu a pak mě to mrzí. Vím, že to zvládnu, teď už vím, že když na to fuguje nějaká metoda, tak někdo musel být taky takový rapl jako já aby jí vymyslel a teď mě opravdu rozesmála představa, že bych tuto metodu doporučila mému přteli, je to opravdu pesimista a cholerik jak se patří a motýlci, kteří mu létají z dlaní, tak to je opravdu veselé. Myslím, že by jich za chvíli vyprodukoval celý les
Co se týče toho zrcadla tak o tom se píše v knížce Tajemství přitažlivosti srdce a tam je jedna kapitola věnovaná právě tomu, že lidé a jejich příběhy si k sobě přitahujeme, jsou naším zrcadlem a my si přitáhneme právě takové lidi, kteří představují naši slabinu, naši radost, naše chmury a taky naše negativní myšlenky, kterých se neumíme zbavit. Zajíma, když se nad tím vždycky zamslím, tak je to až šokující a člověka to trochu zamrazí a ochromí. Jenom se nad tím zamysli, zamysli nad tím s kým jsi v denním kontaktu nebo s kým jsi se v poslední době poznala a potkala, hmmm....

Tu si zatím jen přeji přečíst. Mám přečtené zatím jen Tajemství a zhlídnutý ten film. Asi an tom něco bude, ale zatím to nedokážu rozpoznat co mi lidé kolem mě ukazují-přijdou mi tak rozmanití...nevím...asi časem.

já jsem taky bejval hodně velkem pesimista, ale řikal jsem že jsem realista někdy je to snad ještě horší, protože si člověk umí svůj pesimismus krásně logicky odvodit a zdůvodnit, a tam jsou pak rady a pomoc hodně složitý a povedlo se mi hodně se změnit, ale chtělo to čas... sama už víš, že nemůžeš nikoho změnit, když on nechce... je super, že už připustil tu myšlenku, že si něco přečte na tom stav, ukazuj mu reálně, jak ty aplikuješ to co víš, jak ty žiješ, jak ty řešíš situace, který řeší on... ukazuj mu cestu po který jdeš ty, a když se ti to bude dařit, tak v něm vzbudíš chuť jít tu cestu s tebou

tohle je docela častá situace, taky jsem chtěl pomáhat u některých lidí se mi to docela povedlo, až mě to překvapilo, ale většinou člověk skončí sám vyčerpanej, protože "páchá dobro a nikdo to ani neocení" když u někoho vidim, že bych mu mohl pomoct, ale on neni naladěnej na tu pomoc ode mě, tak řeknu něco ve smyslu "až budeš chtít pomoct, poradit, tak mi dej vědět"... spoustu lidí zaujme právě to, že je člověk nepřesvedčuje za každou cenu, a ti lidé, kteří jsou připraveni, ti přijdou sami, když budou chtít... už se nechci vyčerpávat tim, že budu za každou cenu někomu "pomáhat" tim, že ho budu chtít změnit, předělat, že se budu vyčerpávat, a nakonec budeme naštvaní oba... já proto, že on to nechápe a neocení, a on proto, že po něm chci nějaký nesmysly...

jirik
Já nechci někoho nutit, vykládat o tom každému na potkání, přesvědčovat někoho, ... O knížce a filmu jsem řekla 2 osobám, nejsou v nejlepší životní situaci tak jsem myslela že to potřebují (+ mám kolem sebe další osobu která to úplnou shodou náhod čte také) a jedna z nich že si sežene tu knihu mi napsala, takže jak to dopadne nevím a druhá mě šokovala tím, že knížky nečte a film jí nejde stáhnout . Myslím, že 2 další osoby mi tak nějak naznačily že by chtěli poradit, jít dál a tak, ale nechám tomu čas, nejsem si jistá, vážně si myslím, že je to něco dobrého co by mělo vědět více lidí, ale zároveň něco co by se nemělo vykládat na potkání, tak to toho člověka asi ani nechytne, myslím že když to má hlubší smysl tak by tak s tím mělo i být zacházeno...Spoustu z těch teorií z Tajemství znám, ale všude to byly takové příručky něco si přečteš a jdeš od toho pryč, co tě nenakopne, nechytne, nenabije energií/štěstím/láskou/... a jen ti to říká co máš dělat, ale ne třeba už proč. Pak bych to chtěla ještě někdy říct mým rodičům, ale rozhodně to nechci uspěchat, chci počkat až tomu budou otevření. Ale Tajemství mě inspirovala ke koupi vánočních dárků rodině-knížky které byly v Tajmeství zmíněny, že je napslai ti co se na Tajemstí podíleli-myslím, že v nich bude dobrá energie (ta´tkovi od Jacka Canfielda Pravidla úspěchu, sestře od Johna Graye Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a zbytku různé Slepičí polévky ). Doufám, že jsem napsala srozumitelně to co jsem chtěla napsat.