Partner odmítá být u porodu

Reaguji na woman:
Tvé zklamání naprosto chápu. Chápu, že to asi není žádná krásná podívaná, ale podle mě to je epizoda kterou by měli partneři prožívat společně. Já osobně u porodu partnera chci, chci aby mi utíral pot a říkal mi, že to zvládnu, chci mít možnost si na něj zanadávat, chci ho držet za ruku a při bolestech mu jí svírat.. prostě chci mít pocit, že na to nejsem sama a že mám chlapa, který se neschová, když se mu něco nelíbí...
Možná bych pochopila, kdyby mi partner řekl- promiň, víš že krev nemám rád a bojim se, že bych to nezvládl. Uvidíme, ale 100% s tím nepočítej miláčku... byla bych nesvá, ale po nějaké době, bych si uvědomila, že tu malá šance je... Ale říct mi, že to je- hnusného, odpudivého, nedůstojného... jako jak nedůstojné.. jemu připadá nedůstojný dělat oporu ženě, která mu rodí dítě.. a příde mu vůbec důstojné být s tebou? Nemyslím to zle, ale to je 1. na co bych se ho zeptala já a co by mě vrtalo hlavou.
Také bych si s někým takovým neuměla představit plánovat rodinu.

[cituji=Erinka]Tak v tomto případě je to sobec. Jestli od tebe žádal, abys u něj byla v takové chvíli (i když pro většinu lidí je to samozřejmost) ale on sám pro tebe oporou být nechce... tak k tomu nemám slov.

Myslím si to samé.

Holky, mluvíte mi z duše

Reaguji na woman: bože vždyt ty jsi stastna žena....Já vím že někomu to nevadí a chce být u porodu a nic to s ním neudělá.Ale znám z meho okoli nekolik mužu,kteří to nejak nezvladli a trvalo měsice a měsice než jim jejich partnerka přisla zase přitažlivá,prostě když to viděli,tak si pamatovali jenom to že ta žena trpí a byla pro ně svata,nechteli jí ubližit a tudíž s ni ani spat..Jsou vyjímky,to chápu..ale z mé zkušenosti z okoli bych chlapa u porodu nechtela....a proč by te nechte?l..tim se prave braní tomu aby se nahodou nestalo,že te po porodu nebude chtit..

Tohle je přece strašně individuální jak u chlapa, tak u ženský - některá ženská tam chlapa chce, některá ne, některý chlap tam chce být, některý nechce ale jde, některý nechce a nejde. Každý ten přístup by se měl respektovat, pokud ženská chlapa nechce a chlap to chce vidět, tak by tam chodit neměl, pokud ho tam ženská chce, chlap nechce ale překousne to, tak ať tam jde. Sdílím názor, že dítě je společné dítě obou, objektivně vzato je ten proces upocený, krvavý, ne moc hezký, na druhou stranu si myslím, že ač je miminko celé umatlané a bílé, ten okamžik, kdy ho položí matce do náruče a otec tomu asistuje, už tomu otci nikdo nikdy nevezme. Podle mě je důležité, aby u toho byli oba - pokud to otec ustojí a pokud si to oba přejí. Pokud chlap nechce, je potřeba to respektovat, ale mně by to bylo líto.

Problém tady v té diskuzi vidím jinde, to, jak to řekl manžel zakladatelky. Někdo oponoval, že nemáme chlapům bránit, aby byli upřímní, ale ona je upřímnost a upřímnost.I chlapi mohou dělat pro někoho ošklivé produkty - třeba u sexu, nevím jak ostatním, ale mně se to třeba dost ekluje - ale prostě to k tomu patří a určitě kvůli tomu nepřestanu sex provozovat. A určitě to po každé akci necpu manželovi se slovy, že je to odporné, nechutné, hnusné, blé... oba to víme, že to tak beru, ale prostě se přes to přenášíme.

Já řeším opačný problém. Pro mě je porod nechutný a ošklivý, ale nebojím se ho. nekoukám na něj jako na nejkrásnější okamžik, kdy přivedu na svět díte.Až bude malé na světě, to teprv bude krása. Chtěla bych tam být sama (v době kdy pujde ven) a přítel tam chce být a ťuká si na čelo, když mu to popisuju jako "blééé"

Reaguji na venysek1: hele a už dítě máš?

Já se na porod jako takový taky nedívám jako na nejkrásnější zážitek - ale jakmile budou děti venku, tak si myslím, že v tu chvíli, kdy mi je poprvé dají, to prostě síla bude (a bude mi v tu chvíli jedno, jak vypadají).
Dítě ještě nemám. Myslím, že porod bude síla a nic pěkného, spíš humus. Ale sama píšeš

a já si právě myslím, že tu krásu poprvé pocítíš když ti dají dítě do ruky

A taky si myslím, že je prostě škoda, když u tohoto okamžiku chlap není. Na druhou stranu se svět nezboří, když u toho nebude

nemám, čekám první.
Až to malé poprvé uvidím, bude mi určitě všechno jedno,hlavně že už ho mám, ale přemýšlím nad tím dopředu, to okolo, žádná krása není. koukám se na to reálně. chlap ať pak hned přijde klidně zas, ale v ten okamžik,kdy mě bude asi nejhuř. chtěla bych si to "užít" sama Ale on tam být chce

no tak co tvrdí náš učitel psychologie- tak přítomnost chlapa u porodu může vylepšit vztah mezi ním a dítětem..přece jen je to velmi silný zážitek a otec dítěte k němu může ještě víc přilnout..no a nebo sebou říznout..to je věc druhá..
já si teda nedokážu představit, že by tam semnou byl přítel..možná máma..ale ne..nechci, aby viděl jak u toho trpím..
jenže přítel zakladatelky to řekl hnusně..někdo tvrdí, že upřímně..ale kdyby mi to přítel oznámil takhle tak z toho taky nadšená nebudu..navíc podle ostatních příspěvků jde vidět, že on nechutný být může(viz. ta otrava) ale ona ne..

Holky a přemýšlely jste nad tím, že by tam ten partner mohl být i užitečný? Já si myslím, že si k vám pak doktoři s sestry dovolí mnohem méně, než když tam jste samy. Přeci jenom je tam svědek a české zdravotnictví je někdy pěkná divočina. Prostě je tam někdo kdo na to dohlídne, protože většina žen má co dělat sama se sebou, natož ještě sledovat a bít se za své práva. Já vím o případu, kdy doktoři skoro experimentovali a pak jim maminka málem zůstala na stole, tak to možná vidím zkresleně, ale zkrátka mě napadlo i tohle...

Reaguji na Barbecue: já se tedy spoléhám na to, že mi bude užitečný. Prostě budu mít na koho řvát, na kom si vylévat zlost, když budu něco potřebovat, půjde sehnat asistentku, pomůže mi z postele, pomůže mi narovnat se, podá mi pití, podá mi jídlo, půjde se mnou do sprchy, bude mě uklidňovat... já ho tam nebudu mít proto, aby viděl porod, ale proto, aby mi pomohl.

Já jen holky nechápu, proč nemůže vidět, jak u porodu trpíte, proč nemůže vidět, jak u toho vypadáte. Já nikomu jeho názor neberu, ale tohle nepobírám... copak vás partner neviděl nikdy v krušných životních situacích - ubrečené, upocené, s mastnými vlasy, nenamalované, unavené či zoufalé? Co je špatného na tom, že vás tak uvidí a proč by to vidět neměl? Je v tom stud, nebo nechuť, aby viděl, že nejsme dokonalé? Nerozumím tomu

V tom vidím jediné plus.

O tom to není. Mě už viděl v mnoha nehezkých situacích. Ať vidí jak trpím, ty hodiny, nebo chvíle před samotným porodem. Já ho tam nechci v okamžik, kdy budu ležet s nohama od sebe a dítě se podere ven, to fak ne, děkuji. To ať jde pro kafe, nebo za plentu, nebo někam jinam prostě. A ať mi nikdo neříká, že tam nic neuvidí, tomu nevěřím! Pokud stojí za vámi nebo vedle vás, tak to vidět prostě musí a to je to, co odmítám! A proč? protože ani já bych to vidět nechtěla, tak proč to cpát jemu, je to nechutné. A ukamenujte mě za to navíc nejsem zvědavá až tam sebou při tom sekne
ale ať se o mě stará, do sprchy, pomáhat mi z postele a na postel atd, to jo. ale ten akt samotný. ne e e. Ani za zlaté prasátko

Tak to je přesně to, co dělat nechci a doufám, že ani nebudu

Reaguji na venysek1: A to já s klidem ano. Oba si uvědomujeme, že to může nastat a všichni budeme vědět, že to není tak myšleno. Lepší je mít tam oporu a využít ji - ať tak či onak - než něco dusit v sobě, nemít to komu říct, být tam s cizími lidmi, ke kterým si nemůžeš nic dovolit. Ale říkám - jak kdo chce, někdo se může cítit lépe mezi cizími.

Osobně si myslím, že v tu chvíli, kdy budeme ležet s roztaženýma nohama od sebe, nám bude úplně jedno kdo tam vidí a co konkrétně tam vidí, ať už manžel, doktor, asistentka nebo ty či já sama. V tu chvíli budeme myslet jen na to, aby to skončilo Já se tedy nehodlám trápit tím, jestli to manželovi nějak ublíží, jestli to bude vypadat blbě, jestli se mu to bude eklovat, jestli tam se sebou sekne. Chce tam být - jeho rozhodnutí. Nechce tam být - jeho rozhodnutí. Jak se u toho bude cítit je už jen jeho věc a jeho starost, ne moje. Je dospělý. Chci říct, že je rozdíl, pokud tam nechci manžela proto, že se MNĚ ekluje pohled mezi moje nohy (pak ten důvod ale nechápu), nebo pokud tam nechci manžela proto, že se JEMU MŮŽE eklovat pohled mezi moje nohy (pak ale rozhoduju o tom, co se jemu ekluje nebo ne) Pokud tam být chce, tak to asi neřeší.... Suma sumárum, jde tedy o stud...a o strach, co by tam mohl vidět.

on to tak třeba nebere - že je to nechutné a že mu to cpeš