Přestěhování - samota

Holky s tím řidičákem....Můžete být "neřidiči", takových žen je celkem dost, protože se bojí jezdit...Ale překonat to, vám dodá odvahu, svobodu a budete se cítit "silnější"

Tak to si myslím, že je jen otázka času. Časem se prostě chtě nechtě s někým seznámíš, stačí jen chodit do obchodu /zda tam nějaký je/ nakupovat, do restaurace občas na véču, se psama někdy na procházku...Někoho určitě potkáš, seznámíš se a bude to ok....Když budeš přátelská a "zapovídáš" se třeba na téma zvířata, tak nebude problém toho člověka pozvat na kafe a pak už to půjde samo...Začátek je těžkej, kor ted v zimě, když všichni sedí doma, ale je to jen otázka času...

Reaguji na tyweee: Nemyslela jsem to tak, že se vymlouváš, ale zvaž, jestli nestojí za to překonat ten strach.. U mě máš docela obdiv, já bych si zatím nedovázala "hodit" na krk takové zvířectvo, možná až s rodinou Držím palce, ať tam někoho najdeš, jinak aspoň skypuj s mamkou a tak

Prosimtě, tak to přece nejsi v žádné díře po granátu, ale v poměrně dost velké vesnici. Já pocházím z vesnice, která má těch obyvatel asi 200 a i tam vždycky fungovala hospoda a obchod. Napřed bych se zeptala v tom obchodě, to je přece vždycky centrum všeho a prodavačky někdy podezřívám, že pracují pro FBI. Poptala bych se tam po tom cvičení a taky po tom, kde se tak scházejí místní mladí, mi neříkej, že tam všichni sedí v pátky a soboty doma, to je přece proti české povaze. Navíc při 1400 obyvatelích tam těch hospod musí být víc než jedna... Taky bych se zašla zeptat na obecní úřad, že ses nedávno přistěhovala a ráda bys věděla, co jejich obec nabízí pro volný čas, třeba na tebe budou koukat jak na blázna a třeba ne... ze zeptání nic nedáš.
Jestli to máš do města blízko, tak bych rozhodně začala chodit no nějakého jazykového kurzu, navštěvují je zejména mladí lidé a seznámíš se v tomto prostředí tak nějak automaticky. A řidičák bych začala dělat taky....vím, co je to strach z řízení... sama ho mám spoustu let a dost panický, ale věř mi, že když to překonáš, tak ten pocit za to prostě stojí. To, že jsi měla blbý pocit, když jsi do auta sedla na zahradě je zcela normální. Chce to dobrého a trpělivého učitele v autoškole, na kterého se můžeš spolehnout a pomalu získávat jistotu....
A taky se můžeš věnovat zabydlování domu... vymalovat, přestavět, rekonstruovat nábytek. Šít polštářky, závěsy... dokoupit nějaké doplňky, zkoušet to naaranžovat.... Nebo si kup k Vánocům foťák a začni fotit... když tě to chytne, tak ti focení a následná úprava fotek času vezme opravu dost.

Reaguji na manolla: To v noci je to dobrý. Spím u TV a mam tu docela ostrý psy. A hned vedle je taky barák. Ono tohle bylo dřív jako sedlácké stavení a postupem času se to rozdělilo na dvě půlky.
A s tím zvykánim - jojo, když tu přítel byl, tak jsem se furt těšila, až bude pryč, že si odpočinem. Měl odlétat 20.11. Jenže předtím ještě musel pro víza do Bratislavy a pak se sem už nevracel a jel do Prahy.
Chvíli tu semnou byla pak máma, která odjela v ponděli.
Ale spíš jde o to, že to, že odjede místo v sobotu ráno, tak už dva dny před a já se to dozveděla vlastně jeden den před jeho odjezdem, tak jsem byla taková přešla, divná, smutná.
Furt jsem vyhledavala blízkost mámi. Přišla jsem si jak malá, i když příští rok budu mít 30 let. Ale bylo mi divně po duši.
A když odjela máma, tak to padlo.

Teď si taky říkám, že je mi hodně smutno, že nevím, kdy bude na signálu. Prostě se jakoby nerozloučil třeba tou sms. Něco v tom stylu, že jde mimo signál a zpátky na něm bude za cca týden. Nebo něco takového.
Ono by bylo i líp, kdybych měla možnost mu napsat.
Kdybych tu byla dýl, anebo bydlela tam, kde předtím, tak mi bude hej...

Napišu do dohromady.
Taky pocházím z vesnice, která měla 200 obyvatel, teď je jich trošku vic, je to kousek od Prahy a tak je to zajimává oblast.
Ano je tu více hospod. Ve dvouch jsem byla ještě s přítelem a jeho bratrancem, či s mámou.
Většinou jsem tam potkala opravdu stařší pány.
Dneska tu byl byvalý majitel a ptala jsem se ho, jak to tady je s mládeží. Chodí do hospody,ale jsou to většinou lidi ode mě tak o 10 let mladší. To by ani nevadilo - ale řekněte mi, co byste dělali? Šli byste k nim, ci jak navázat kontakt?
NEjsem ten typ, co to umí. V Praglu jsem pár takových kamarádek měla, že jim tohle nedělalo problém,ale já na tohle nejsem, neumim k němu, někam přijit a jen se tak začit bavit. Asi jsem fakt divná na svůj věk((
Moje máma je můj opak, vlastně všichni v mý rodině. Jen já jsem takový exot, či jak to napsat.
Jinak s tím zvelebováním - to chci postupně vymalovat. Už mám wc. Jen to chce penízky. Čekám na první výplatu přítele. Zatím nechci utrácet za nic, co nepotřebuji.
Už jsem si našla nějaký kurz v Moravské T. na korálky.

Ahoj,myslím si že to zvládneš.Časem si najdeš i tu kamarádku.To přijde.Ja taky bydlím na vesnici.2000-obyvatel.Pracuji jako poštačka ,takže su pořad s lidmi Stačí se nejak zabavit a den hned uteče.Vydržet....

Reaguji na alarka:
Našla jsem nějakou holčinu na FB. Ale i tak jsme se domluvili s mámou, že by bylo lepší pak se vrátit. Už jen kvůli babičce.
Jinak já se přes den zabavím,ale kolem páty to na mě padne.

tyweee
téda, máš můj obdiv... Já byla doma dva měsíce na neschopence a šílela jsem i přesto, že jsem kolem sebe měla rodiče a manžela..

ták třeba už bude jenom líp
Moc ti držím palce i pěsti

Tyweee
Přes FB s holkou přímo z vesnice, kde teď bydlíš?

Tobě by stačilo si hoďku denně popovídat s živou bytostí tváří v tvář, co? Net, skype, fon apod. ti zcela fyzickou přítomnost někoho nenahradí. Takže sama bych někam šla (cvičení apod.), ale s cílem seznámení.
Škoda, že nemáš mimi, teď je babyboom, to by se Ti seznamovalo jedna radost, vidím to u nás na vesnici.
Pejskaři se taky mohou seznámit, ale to už bude těžší.

Reaguji na Diplomka: Kunčina, je to u Moravské Třebové.

S tou holčinou přes FB - to je začátek. Už jsem začala vtíraci manévr.
Asi takhle, nejsem přímo ten typ, co musí mít kolem furt lidi,ale bez nich to taky neumím. Dneska to na mě docela padlo, jak jsem vyrazila na procházku a fakt nikoho jsem nepotkala. Mimo aut.Takže teď se někdě s někým seznámit venku - beznadějné.
Tady se asi moc s hafanama ven nechodí, asi jako u mámi na vesnici. Prostě mají zahradu a tak proč chodit s nima někde venku.

Reaguji na Miasofia: děkuju moc. Dala jsem si cíl, že pokud si nezvyknu, tak se holt vrátím blíž ke kamaradům a rodině.
V pátek přijede už máma a tak budeme spolu péct a tak. To bude taky hned líp.

Hele a co najít si nějakou aktivitu v té Třebové? Píšeš, že je to hned za, tak autobusem tam, najdi si tam třeba cvičení a jezdi tam - však to nemusí být přímo v té tvé vesnici

Ale doporučuju řidičák. Já ho mám, bydlíme také na vesnici hned za velkým městem a bez řidičáku bych byla ztracená.

tak to je super, to se zabavíš a aspoň na pár dní zapomeneš
Já mám tchány ve Svitavách, jezdíme tam zhruba jednou do měsíce, kdyby to někdy vyšlo, mohli jsme se stavit a trochu tě poveselit

Reaguji na Miasofia:
To by bylo fajn

Jojo, rozveselí
Včera navečer jsem s ní právě volala a říkala, že je na trzích v Praze. A já jsem ji to normálně zaviděla. Nechápu se.
A pak mi narovinu řekla, že bych to měla brát teď tak, že to není konečná. Prostě pokud si nezvyknu, tak co tu sama. Najde se něco blíže a jeto. Přeci jen přítel přiletí v květnu, bude tu měsíc a pak zase poletí pryč.

Jinak mi ta holčina přes FB poradila, že tu je jednou týdně cvičeni kalanetiky. V pátek se rozsvicí strom a bude i horký čaj a taky jsme se domluvili, že po Novém roce si dame srazek. Ona pracuje do půl šesté a pak peče dorty na objednávku,takže není ted čas.

Tak jsem rada i za to

holky, přítele jsem se dopatrála - sice to blo pár telefonátu. Ale nakonec jsem dostala angolsky čislo na jeho kolegu. Super Hned je lip a i ten sníh venku, co furt padá, se zda takový min studený

tyweee
tak to je fajn
Aspoň nějaké zprávy máš, drž se