Kamarád - milenec

holka takhle teoreticky napsané to zní docela pěkně, má to svoji logiku atd., ale prakticky si myslim, že to fungovat nebude a bude to cesta do pekla, která by Ti nakonec mohla ublížit ještě víc, než normální zamilování se a vztah, i kdyby ten normální vztah nakonec neměl vyjít... ne všecko, co funguje teoreticky se dá převést do praxe... Já měla kamarádsko - milenecký vztah 6 let, ale měla jsem u toho přítele. Ten můj milenec byl pro mě uplně nejdůležitější, myslela sem jen na něj a ze začátku sem myslela přesně to, co píšeš Ty - občas sex, nezávazná schůzka, pokec atd... Ale dopadlo to nakonec dobře a jsme spolu nedokážu si ale představit, co by se mnou spravilo, kdyby jednou přišel s tím, že si zařídil život jinak a pro mě v něm už není místo. To bych se asi zbláznila. Takže tak no, já bych po zkušenosti už do toho nešla a vztahu se vším všudy si hrozně vážím.

no jen právě, jestli to budou oba umět vzít rozumem.. já tomu nevěřím. Podle mě to tak prostě nefunguje. Zvlášť ze strany nás , žen

Jde to,ale musíš mít fakt jasno a nic od toho nechtít a nečekat.Je to možná smutný,ale může takový vztah krásně fungovat a konec zvládnout úplně s přehledem(maličko to musí zamrzet),ale nesloží Tě to a život jde dál...vždyť do toho člověk šel s tím,že to takhle dopadne

O něco podobného jsem se pokoušela dvakrát, ale vždycky to po relativně krátké době dopadlo blbě, tedy citově blbě. Takže mi to k psychické stabilitě po špatném vztahu zrovna moc nepomohlo Ale třeba budeš jiný případ.

Holky tak uvidíme .. vždycky se to dá ukončit .. uvidím jestli to půjde - já jsem si jistá, že se nezamiluju (zvlášť proto, že hluboko v srdíčku mám ještě toho bývalého přítele, se kterým to však nadobro skončilo) a jak jsem psala, tohle není muž který by mi imponoval pro vztah - na to mám jinak nastavené hodnoty..
Včas mu vyložím karty a uvidím, jak se s tím srovná .. děkuju všem za názory, jsou hodně poučné a do budoucna Vám některým třeba dám za pravdu ..

Něco podobného jsem měla taky,nebo spíš se s někým stýkám nezávazně,ale řeknu Ti,že kolikrát jsem psych.úplně na dně a to jsem počítala s tím,že do něčeho takového jdu..ach jo.Myslím,že ze začátku se do toho jde jednoduše,ale pak peklo,nějak to nejde zvládat..a to mě předtím ten kluk vůbec nepřitahoval ...

A z pozvání do kina už usuzuješ na sex? Nebo máš těch signálů víc?

Jinak nevím, jestli na rozhozenou psychiku (vím, že autorka psala, že už je srovnaná ) pomůže zrovna tento typ vztahu.

Myslím, že v praxi vždycky bude ,,šupa" když kamarád-milenec přijde s tím ,,Mám vztah, tebe odsouvám na jinou kolej" Přece jenom, pokud budete chodit ven, povídat si atd., tak se ten vztah mezi váma stane bližším i kdyby to ani jedna ze zúčastněných stran nechtěla...
Za mě - 100% fungování podle plánu to nebude.. možná ani 90%

Reaguji na BlackCoffee: rozhodně si myslím,že na rozhozenou psychiku to není to nejlepší,tady musí být asi člověk pěkná mrcha,nic neřešit a brát to spíš jako hru,podle mě

Tak to mě dostalonení to tak,proč jako?
Víš co,je prostě třeba období,kdy prostě vážný vztah opravdu nechceš a takový kamarád se hodí,vždyť mu vědomě neubližuješ ničím a on Tobě také ne.Hlavně asi nebudu hledat někoho z koho si sednu na zadek,že?To by pak nešlo.Prostě někoho s kým bych vztah nechtěla z X důvodů a on to musí mít stejně a pak to může fungovat.

Ale je fakt,že to o čem jsem psala na začátku,se nepovedlo právě proto,že jsem chtěla "milencem-kamarádem" zalepit tu díru a bolest v srdíčku po rozchodu a pak mě "vztah s kamarádem"složil a daleko víc,než ten vztah předtím.

Ovšem už jsem si tím prošla,ví co smím a co ne a pokud chci jen "kamaráda" mám čistou hlavu,on taky a jde to a nemusím být mrcha,která si s někým chce hrát

nevím,já si to teda myslím,že v tomle člověk musí být určitým způsobem mrcha,většina lidí si myslím,že na tenhle vztah určitě povahu nemá..

No já teda hrubě nesouhlasím,ale je to Tvůj názor a asi to bereš podle sebe.-to neber jako urážku,ale psala si,že si takových vztahů byla na dně ,což si mě trošku protiřečí,ale jen mrchy do takového vztahu podle tebe jdou( a mrzáci mužský teda )

Za sebe můžu napsat, že to funguje. Věděla jsem na čem jsem hned od začátku. A i když je to s člověkem, se kterým bych si budoucnost představit dokázala, tak vím, že on se mnou ne, takže to respektuji a nedávám do toho nic víc než on. A i když jsem z toho někdy smutná, tak i přesto mi to za to stojí.

právě,že jsem tím chtěla napsat,že do takového vztahu jsem šla,ale jsem slabá povaha na to...nedokázala jsem na toho člověka nemyslet a brát to jakoby nic...Myslím si,že je to těžké,ale kdo na to povahu má ať do toho jde,nic proti tomu nemám...jen,aby pak nebyla zklamaná