Život bez druhé polovičky

Daisy01 nezakládala jsi před časem téma, co koupit přítelovi na Vánoce, se kterým jsem 4 měsíce?

Reaguji na Diplomka:

A jo, tohle téma založila (to ale víš). Ještě nějaké otázky ?

Takže si to pamatuji dobře.

Daisy01, aby jsi neměla pocit, že všichni schopní chlaspi jsou zadaní, tak si s takovými vůbec nezačínej, i když Ti budou tvrdit, že jim to doma neklape, manželka jim nerozumí, budou se rozvádět...

Škola je také OK na seznámení, ale hlavní je tam vzdělávání, to uznávám.

jj,tohle téma jsem zakládala,byl to ten poslední právě nevydařený vztah-nevztah

Tak já už jsem bez nějakého plnohodnotného dlouhodobéhu vztahu cca 6 let. Jasně že v tý době jsem měla nějaký známosti, většinou tak půl rok, i rok tam byl - ale nebylo to zkrátka to co bych si představovala, takže to jako vážný vztah neberu. No já jsem v zásadě spokojená, nestěžuju si, ale asi je to hlavně tim, že už jsem si na tu svojí samotu strašně zvykla a teď si prostě neumim představit, že mi do mýho života a soukromí vtrhne nějakej vetřelec v podobě chlapa
Jasně že to na mě občas padne, je mi smutno a chybí mi to, ale to je hlavně tehdy, když vidím, že všichni okolo mě někoho mají, vdávají se/žení se, mají děti apod. Nebo mi to hodně vadí, když jsem v partě, a jsou tam samý páry a já jsem tam většinou jediná nezadaná Ale taky už jsem si na to tak nějak zvykla a nepřijde mi to tak hrozný.

Reaguji na Boubinda: myslíš,že se dá na to zvyknout jako??být člověk sám bez lásky?

Jasně, že se na to dá zvyknout. Člověk si zvykne na mnohem horší věci než být pár let sama. Můj kamarád byl bez přítelkyně 5 let a ani jednou si nestěžoval, že by mu nějaká ta slečna chyběla( žádné krátké románky během těch 5 let neměl). A navíc láska má mnoho podob a není jen mezi chlapem a ženksou, takže sám doopravdy člověk není nikdy. Rodina a kamarádi se přece taky počítají do okruhu lidí, kteří tě mají rádi a záleží jim na tobě

Reaguji na daisy01: Tak na život bez lásky se asi zvyknout nedá, ale zase máš tu lásku třeba odjinud, rodina, přátelé, jak píše kobitka a prostě jsem třeba už v tý fázi, kdy mi ten chlap ani nechybí. Jasněže podvědomě čekam, kdy se konečně někdo objeví, ale prostě to zatim nepřichází, takže si žiju tak jak já chci a nenecham se nikym omezovat. Pak kdyby mi do života vpadnul nějakej chlap a já se do něj zamilovala, tak bych se asi přizpůsobila, ale teď jsem prostě zvyklá dělat si všechno po svym, užívat si svýho volnýho času atd atd. Být nějakou dobu bez chlapa nevidim jako nějakou hroznou katastrofu, naopak se z toho dá taky vytěžit spoustu pozitiv

čauky, taky sama.. vím, že jsem mladá a přijde to. teda doufám ale člověku prostě občas některé věci chybí, když už je přes rok sám. Nemluvím jen o sexu.. tak celkově. Před tím jsem měla vztah cca 5 let. Jinak, taky vstávám ve čtyři, doma ve tři-čtyři a co druhý týden volný víkend. Taky mám pejska, občas zajdu na squash nebo spinning a teď jsem se rozhodla, že půjdu dálkově na výšku, aspoň nějak zůročím ten svůj volný čas pokud se tam dostanu teda

Tož podniknem nějaký výlet nezadaných ne?

Reaguji na Market86: jj,to by bylo fajn,podniknem něco ))

Reaguji na daisy01: že by?