Jak pomoci člověku v depresi

[quote=minney][/quote]
Ahoj, moje mamka na to bývala podobně, to bylo furt do práce z práce a do postele ke knížce, případně se s taťkou ještě mezitím pohádali. Taky mě to vůbec nebavilo, bylo to celé takové pesimistické a když jsem měla dobrou náladu, tak mi ji hned uměli zkazit. U nás se teda situace zlepšila - teda mamka se zlepšila - po tom, co jsem si nechali dát do compu internet, začala si chatovat a chatovat a našla si tam spoustu kamarádů, kterými se nechala ovlivnit - takže ji příjemně nakopli, a hned se chtěla účastnit různých výletů, začala se zdravěji stravovat atd. Nevím jestli ti to moc pomůže, ale u nás to takhle fungovalo

a u psychiatra už byla? nezlob se, ale je to nemoc, která neničí jen její okoli, ale taky ji samotnou... pokud na ni už žádné rozptýlení nezabírá, pak je to asi nejlepší řešení... ale nevím, možná jste už tohle řešili...

No jako úplně chápu, že jsi z toho zoufalá, s takovými lidmi prostě nic nehne. Osobně si teda myslím, že žádný psychiatr či psycholog nepomůže, pokud to sama nebude chtít. Možná by trochu pomohlo, kdyby ses i ty změnila v chování k ní a vyzařovala tou NAKAŽLIVOU energií a optimismem, nebo kdyby ty sama jsi třeba zařídila nějaký výlet a tak....

minney
Změňte psychiatra.
Prášky by měly v první fázi pomoct. Pokud jde o periodicky se opakující depresi (vždy ve stejnou dobu), pak už to víte dopředu a může začít brát léky s předstihem, protože to asi dva týdny trvá, než zaberou.
pokud psychiatr nejeví zájem o její zdravotní stav, bude potřeba ho vyměnit.

Pokud jde o endogenní depresi-tedy nepodmíněnou ničím z vnějšku (úmrtí blízké osoby apod), tak jde skutečně o nemoc a nikdo takovému člověku pomoct nemůže žádnou radou ani pomocí, ani rozptýlením. V první fázi jedině léky, ve druhé fázi, když už se jí uleví, tak psychoterapie by měla být podpůrným prostředkem.

Vyléčit se to nedá, alespoň ne u psychiatra, ale může se díky lékům ulevit. Aspoň to...

Venuše
2 týdny je málo, spíš měsic, ať je to fakt ok a myslím, že ty léky by měla brát delší dobu, než jen chvilku.

Deprese je zákeřná nemoc - můj psychiatr je už i můj kamarád, pomalu. I když teĎ jsem tam dlouho nebyla. Je mi lip.

Holky díky. Co se týče internetu, tak ten samozřejmě máme, ale ona nejeví ani zájem o televizi, ani o žádný seriál, jen o víkendu si pustila Mamma Mia... Psychiatra má, myslím si, dobrého, ona bere nějaké léky po celý rok, nevím přesně jak to má. Vzala bych ji tam znovu, ale ona by se o tom s ním stejně nebavila. Já prostě přemýšlím, jestli je lepší jí otravovat, říkat jí že ji buďto potřebujeme a nebo že je dobrej film v telce a zkusit vyvolat u ní nějaký zájem o něco a nebo naopak jí nechat a čekat. Nevím, jestli je lepší to vzít po dobrém a nebo to vzít léčbou šokem, připravit jí nějaký problém, který bude muset vyřešit pouze ona. Co myslíte, co byste dělali na mém místě?

Nene, když je člověk v depresi, tak ho fakt ničím nezaujmeš, všechno mu přijde banální a tak... mno, zdravý člověk to těžko pochopí. Tam asi fakt nic nezabere... A s těmi léky, ne vždy sednou, nebo po čase přestanou účinkovat tak, jak na začátku. Chtělo by to novou konzultaci s lékařem a zvážit výměnů léků, nebo snad docházet i na nějakou terapii, k psychologovi. (podle mě teda)

Antidepresiva určitě doporučuju brát dlouhhodobě. Z vlastní zkušenosti vím, že jsem v depresi od sebe všechny odháněla, ale přitom jsem toužila po blízkosti někoho dalšího a když se mi povedlo od sebe někoho odehnat a zůstala jsem v tom zase sama, bylo mi mnohem hůř. Tak s tím člověkem prosím zůstaňte, povídejte si, i kdyby to měl být jen monolog a zkuste ho obejmout nebo aspoň chytit za ruku, to má hrozně velkou cenu nebo aspoň pro mě mělo.

Pajulka

No Páji, to si mi napísala úplne z duše...

Já si myslím, že léky mohou dočasně pomoci. ALe antidepresiva zaberou až po čase, já bych doporučila, aby maminka zašla do Riapsu v Praze nebo do jiného krizového centra v krajském městě poblíž vašeho bydliště.
Nejsem příznivec léků, netvrdím, že nepomáhají, ale nic neřeší. Tady se sešla partička příznivců antidepresiv atd, nic proti tomu, ale maminka pravděpodobně hlavně není spokojená se svým životem, sama se sebou a potřebuje se poradit a najít cestu, jak z toho ven. Tady si může pomoci hlavně ona sama a ty jsi moc hodná, že ji chceš stát po boku.
To se stává v každém věku a není to nic divného. ALe spíš je divné, že nechodí do práce, vzala si dovolenou nebo má neschopenku? To by měla taky řešit, abyste nezůstaly bez peněz a maminka bez místa, to by depresi ještě prohloubilo.
Já doporučuji psychoterapii, nejlépe nějaké skupinové sezení, známá chodila asi tři měsíce, byla přitom v neschopence a dala se dohromady.
Drž se a mamince vzkazuji, ať se jde poradit do krizového centra, tam ji nasměrují - a neboj, je to na pokladnu. Někdy pomůže jen návštěva krizového centra, člověka to nastartuje a začně znovu fungovat. Ať to dobře dopadne!

člověku trpícímu depresí pomůže jenom lékař, psycholog, nebo psychoterapeut. Samozřejmě antidepresiva.ty ale účinkují průměrně po dvou týdnech, do té doby by měl člověk brát benzodiazepiny, které mají účinek hned v daný okamžik.
Každopádně, člověku trpícímu depresí se nevyhýbejte, snažte se s ním bavit o tom, co ho trápí a hlavně ho podporujte v léčbě.Působí na ně vlídný úsměv a laskavé slovo

aschelon
Jeden gestalt terapeut nám říkal:
"Když se depresivní člověk začne zlobit a vztekat, radujme se. Tose mu vrací životní síla..."
minney
Jak je to s mamkou teď, v zimě?

Určitě by si měla zajít k lékaři, ten jí předepíše nějaká antidepresiva a to jí pomůže. V současné době to již není nic zvláštního - má známá lékařka mi říkala, že to předepisuje častěji než kdysi léky na mor chce to hlavně optimismus, vše se v dobré obrátí. Držím palečky ať to zvládnete