Chování mainského kocoura

Reaguji na Eva29:
No tak to je zlatíčko, jen takové vychytralé a osobité, no
Kamarádka má chovnou stanici mainek na Slovensku a má také o zábavu postaráno. Maini jsou podle mě úžasní, pohodoví a přitom takoví osobití, jak popisuješ.

Reaguji na Silvie OK:

Nevím jak u kamarádky, ale v našem případě vůbec nepomohlo mít druhou čičinu, oba jsou silně fixováni na mě, čímž to situaci dost komplikuje. Myslela jsem si, že si vzájemně dobře vyhoví - společná péče o srst, společné pochrupkávání, společné hry, ale výsledkem je, že mám kolem sebe dva závisláky .. a střídavě si ke mně chodí pro trošku "něhy" .. kocour nyní leží přímo pode mnou (pod sedačkou) a čičina spokojeně o patro níž v chodbě, kde si hřeje o podlahové topení zádíčka .. za chvilku bude střídání stráží .. kocour se přesune o patrno níž do koupelny, kde si bude také hřát hrbík a kočí se na mě něžně nalípne s vlhkým pohledem a jemně mi začne okusovat vše v jejím dosahu, abych jí chvilku šišmala ..

Máme maiňáka a 90% toho, co jsi psala, máme doma taky, takže klid A s tim pitím packou..mamka se ho vždycky, když mu dává jídlo, ptá, jestli nechce příbor

Reaguji na lasešůůůp:

Mno .. myslím, že by to autoři knížek a článků o mainkách měli do textů doplnit Jsou to zásadní informační nedostatky

Já se ho také ptávám A také dodávám, že si ho ale po sobě pak musí umýt

Reaguji na Eva29:

Já jsem tak nějak tušila, co budu mít doma...ale TOHLE fakt ne
Nikdo nechápe, jak můžu říct, že se se mnou kocour hádá, odmlouvá apod. Ale to tak prostě je!

Reaguji na lasešůůůp:

No tak to jsme dvě .. jak jsem psala výše, kamarádka, co má chovnou stanici britek, nechápala, když jsem jí popisovala kátrošovo chování .. Prý co to máte doma proboboha? To není kocour, to je převtělený puberťák

A co ten váš kocourek nejčastěji vyvádí za lumpárny? Já se přiznám, že ho mám nejradši přežraného a když chrní .. jako třeba teď .. No tak teď zrovna ne, teď zrovna tu pode mnou kýchá .. a ohazuje soplíkama všechno kolem ..

Aha, už vím, to jsem do toho seznamu nedala .. také milerád dělá to, že si stoupne před čistě umytá okna a asi že ho ten Clin dráždí, tak začne kýchat .. zřejmě má dojem, že nejsou DOST umytá .. tak paničko pěkně znovu znovu a tentorkáte žádné šmouhy - to bych si vyprošoval

Náš má nejradši, když vypadá, jakoby ho člověk vytáhl z popelnice..umeju ho a tradá ven vyválet se v blátě a co nejvíc smrdět...juchůůů...kdykoli ho vykoupu, 2 dny se mnou nepromluví ani slovo a když jsem mu poprvé čistila zuby, nejedl tu samou dobu- to je pro mě největší trest, protože pořád vypadá jako z kozy duch a chci, aby přibral- to on dobře ví a tak nejí.
S tim stáním za "zadkem" máš pravdu..mně taky moc rád pomáhá..nejlépe když žehlim..vytáhnu prkno a on se na něj hned rozvalí s pohledem "zatim si páruj ponožky".
A nejlepší jsou návštěvy...to někam zaleze, aby ho nikdo neviděl..chvíli čeká a když se po něm nikdo neshání, tak jen tak "mimochodem" projde se vztyčenou hlavou okolo..aby ho každej mohl obdivovat

tak to je přesný popis našeho maiňáka a to máme teprve mlaďocha-8měsíců. Což je ale hrůza, že k němu máme i velkého papouška a ten než aby se naučil mluvit, tak se naučil od J.D. ty jeho neustálé okecávky všeho, takže nám papouch mňouká v několika různých tóninách atd. Návštěva nepozná, že to není kočka

Reaguji na sašetka12:
Naše andulka taky umí mňoukat

Jsem se tak dlouho nenasmála

No pod to se podepisuju....
a váš kocour mě podle popisu fascinuje, i když věřím, že to musí bejt někdy na budku
Nemám maiňáka, ten náš je obyč a zlatíčko, ale stejně mě nikdy nepřestane kočičí povaha a osobnost bavit...vždy jsem chtěla i pejska, ale nevím, jestli v budoucnu nezůstanu jen u koček, protože je mi jejich nátura strašně blízká a sympatická....

Mám křížence mainské, holku...pořád šmejdí v koupelně a já jí musím vžydcky aspoň na chvíli pustit vodu z kohoutku , záchod to je klasika. Sežere na co příjde, vánočku , cukroví a taky krade křečkům suchej chleba z avárka. Může spát jak dřevo ale jak se hnu k ledničce ještě než ji otevřu (nevím jak to pozná) tak už ji vidím u dvěří , když jdu do koupelny musím ji tam pustit taky jinak snad vyhrabe díru pod dveřma .A říkáme jí někdy kuňkalová místo Persi , protože ona nemňouká ale tak zvláštně kuňká.

Jo je to 2 dny co jsem ji sundávala z vánočního stromu, nevím jak tam vylezla ale byla uprostřed.
Takže hodně zdaru s kočičkou,nejsi v tom sama.

Reaguji na lasešůůůp:

ježiš to jsem se nasmála ..

Reaguji na sašetka12:

Reaguji na sašetka12:

no to je naprostá nádhera .. a co na to kocour?

Reaguji na zlaholka:

tak to ráda slyším .. jestlipak i jiná plemínka mají tolik specifického? Naše "zíba" (sibiřka) je doslovný prototyp domácí kóči - celý den chrní, když se probere z "narkózy", tak hned přijde vyžadovat "žvanec", když se nají, tak se dlouze očistí a pak chvilku blbnout (ovšem to umí velmi intenzivně - viz. fotka v galerce) a pak zase dočepovat energii spánkem .. kosour ne ee, je skutečně jako pejsek .. všechno ho interesuje, někdy mi připadá, že se bojí spát, aby mu něco neuteklo a cokoliv typicky kočičího se mu ekluje a staví se spíše do role těžkého anglického lorda nebo intelektuála .. proto jsem v tom měla zmatek .. měla jsem od mala hodně čičin (ty první pochopitelně venkovní, bydlela jsem v RD), ale žádná se tomu našemu kosourovi nepodobala ..

.. a když už mluvíme o choutkách, tak Vilouš nejradši olivy, je po nich jako divý, div by mi nesežral i prsty, ze kterých tu jejich "vůni" cítí a následně se v místě, kde se kousek té olivy dotkl země, s rozkoší vyválí .. a má rád melouna, ovšem samozřejmě stylem "klaď mi na jazyk, já budu polykat" ..

ježiš, takhle jsem se už dlouho nesmála, jako tady nad vašimi příspěvky ty mainky jsou opravdu osobnosti, moje Sofinka, ačkoliv kříženec mainky a ragdolla, má v sobě z té mainky hodně a v některých bodech, co tu padly jí úplně vidím. jezení pacičkou - já jsem si vždycky myslela, že ta naše kóča je tak trochu "retard" , ale jak koukam, je to celkem běžný, tak to mam radost. a pak jak tu padlo to, že jim nesmí nic uniknout, u všeho musí být, tak pod to se taky podepisuju, Sofča navíc taky ještě přizvukuje. Ale ono je to super, já jsem ráda, že je taková akční a aktivní, aspoň si spolu popovídáme, když přítel není doma, takže se nenudim. jo a ještě jedna věc mě napadá - jak jsou na tom vaše kočky s mazlením? Sofince jsou tři roky a první dva se skoro vůbec nemazlila. maximálně tak přišla a sedla si vedle nás a předla. vrchol byl, když si někomu vlezla na klín, ale běda, kdyby jí chtěl hladit. to neexistovalo...no a poslední rok najednou obrat o 180° - pořád za náma chodí a mazlí se, můžeme s ní dělat skoro všechno a jí se to líbí...tak mi teda vysvětlete, co se to s ní stalo?

Reaguji na marilyn:

já jsem z ostatních příspěvků také nadšená My si také mysleli, že náš kosour je tak trošku "mimo" a jsem šťastná, že jsem byla ujištěna, že je vlastně "intoš" mainka

Tak mazlení .. Vilík byl od začátku milouš, pro pomazlení si velmi rád přišel, hlavně miluje drbkání mezi oušky - tzv. "hnízdění" a šišmání oušek .. ale průšvih byl, když jsme ho chtěli nosit .. to nesnáší doteď .. začne se kroutit jako housenka a máme co dělat, abychom ho postavili zpátky na zem bez jeho úrazu, přeci jen neřízený dopad z výšky deseti kil by byl myslím tragický .. Navíc jaksi neumí dopadnout na všechny čtyři (ani lézt po stromě - zkoušeli jsme ho vysadit, protože Kukie před ním machrovala, že by se mohl "přidat" a on začal sjíždět a řval u toho "na lesy" o pomoc - takže tragédie a ostuda a radši jsme se smířili s tím, že tohle nebude jeho silnou stránkou), takže na úkor doškrabání ho "pokládáme" zpět na zem