Utracení pejska

Máme doma taky kokříka, je jí 16 a musim zaťukat (ťuk ťuk), že ačkoli už moc dobře nevidí a je hluchá, tak je ve výborné kondici jasně, klasický stáří nás taky trápí, zlobí ji klouby, dělají se jí bradavičky, ale myslím, že na svůj věk je na tom hodně dobře Jak už tu psalo spousto lidí, jakmile vidí žrádlo, to začne trojčit jako štěňátko, v papání má neuvěřitelnou vášeň - to má po mě pan veterinář vždycky nevěřícně kouká na její tlaminu a nemůže uvěřit tomu, že má pořád všechny svoje zoubky a ještě k tomu tak pěkný musim říct, že je to nejhodnější pes kterýho jsme kdy měli, nikdy na mě ani nikoho jinýho ani omylem nezavrčela, od malička je učená, že všichni z rodiny ji můžou libovolně šáhnout do misky, a že nesmí být protestovat - kvůli dětem je to zlatíčko, hrozně se bojím chvíle, kdy přijde nějaká nemoc nebo prostě konec.. miluju jí jako člena rodiny, žije s náma 16 let, to se pak těžce loučí ..

Janis, pokud pejskovi chutná, může chodit, dýchat a vylučovat, evidentně jej nic netrápí, nemá bolesti....dej mu ještě čas být s vámi.....

Ta psí motlitba mě právě dostala také.......krásně napsané......

To jo mě ta modlitba taky dostala.brečím tady.Hodně se mi stejská po mým kokříkovi Danečkovi.Máme ho pohřbenýho na zahradě aspon je snámi.

Janice28

tohle je stáří.... Věř mi, že poznáš, pokud by tvůj pejsek začal trpět a bylo by dobré mu pomoci uspáním.
Když pes vážně onemocní má oči matné, jakoby rozostřené bolestí, je apatický a bez energie, sotva se vleče a především nemá chuť k jídlu.

Mojí fenečce (nevím kolik jí přesně je, určitě přes 13 let) byla před 14 dny diagnostikována rakovina prsní žlázy. Před 10 dny byla na operaci. Vyšetření neprokázalo matestázy. Nasadila jsem Sanicell, Wobenzym, Acerolu a pupalkovej olej. Začala dostávat injekce Zylexisu, který by mohl zastavit rakovinné bujení a další (zatím nelokalizovaná) ložiska zapouzdřit.
Nejdřív jsem se sesypala a pak se zase probrala. Když to nevzdává ona, já taky ne a nebudu deptat svý pejsy tím, že budu ubrečená...
Samozřejmě, pokud by nastala recidiva a začaly by bolesti, nenechám jí trápit.

Zatím je ale tady a já se rozhodla, že s oběma pejsma (druhému je skoro 15) si budu užívat každou chvíli, kdy jsme spolu a nebudu myslet na to až tu nebudou. To budu řešit, až ta chvíle nastane...

Dej za mě pusu svýmu veteránovi

Varování : je to šíleně patetický a srdcervoucí, kostrbatě přeložený........ ale pro mne pravdivý...

TŘI DNY
Martin Scott Kosins

Pokud jsi někdy měl rád nějaké zvíře, pak máš ve svém životě tři dny, na které nikdy nezapomeneš.

Ten první je šťastný a blažený den, kdy sis přinesl domů nového kamaráda. Mohls strávit spoustu týdnů volbou druhu. Mohl ses vyptávat na názory mnoha veterinářů a dlouze pátrat po chovateli. A nebo, možná, ses v jediné letmé chvilce mohl rozhodnout pro nějakého bláznivku z útulku, protože cosi v jeho očích ti dosáhlo až do srdce. Ale když sis vyvolené zvířátko přinesl domů a koukal se jak všechno zkoumá a vyžaduje své místečko v tvém obýváku nebo v předsíni, a když přitom poprvé cítíš jak o tebe třeba zavadí, vštípí ti to, že sis přinesl tvora s čistou láskou pro spoustu let.

Druhý den přijde o osm, devět, nebo deset let později. Je to den jako kterýkoliv jiný. Obyčejný a ničím výjimečný. Ale přijde překvapující okamžik, kdy se koukneš na svého dlouholetého kamaráda a spatříš věky, tam kde jsi dřív viděl mládí. Spatříš pomalý a uvážlivý krok, tam kde jsi dřív vídal energičnost. Spánek tam, kde dřív byla aktivita. Takže začneš svému kamarádovi přizpůsobovat jídelníček, můžeš mu přidat prášek nebo dva do jídla. A narůstá v tobě strach z blížící se prázdnoty. Tyto nepříjemné pocity budeš mít, dokud konečně nepřijde Třetí den.

A v tento den, když se tvůj kamarád a Bůh nerozhodli pro tebe, budeš ty kvůli svému životnímu kamarádovi vystaven svému vlastnímu rozhodnutí, povede tě přitom tvoje duše. Nejhlubší. Ale ať už zvolíš jakoukoliv cestu, tvůj kamarád tě nakonec opustí a budeš se cítit sám jako jediná hvězda v temné noci.

Jsi li moudrý, necháš slzy volně téct, tak často a tak hojně jak budeš muset. A obyčejně zjištíš, že málokdo z kruhu tvé rodiny či přátel bude schopen pochopit tvůj zármutek, nebo tě utěšit. Ale jestli jsi své zvířátko opravdu miloval, staral se o něj v té spoustě radostných let, najdeš jeho dušičku, menší než je třeba tvoje, bude se zdát, že tě doprovází v osamělých dnech, které přijdou. A ve chvíli, kdy to nejméně čekáš, ucítíš jak o tvou nohu něco lehounce zavadí. Pohlédneš na místo, kde tvůj drahý, možná nejdražší kamarád lehával - a rozpomeneš se na Tři významné dny. Vzpomínky budou možná bolestné a přinesou ti bolest do srdce.

Jak jde čas, bolest přichází a odchází, žije vlastním životem - odvrhneš ji nebo přijmeš, může tě to pak splést. když totiž bolest odvrhuješ, skličuje tě. Když ji přijmeš, prohlubuje tvou duši. Tak jako tak pořád je to bolest.

Ale přijde, ujišťuji tě, den čtvrtý. Láska tvých přátel s tebou totiž zůstává, to nemůže nic změnit. Láska, kterou sis zasloužil. Odkaz lásky přátel, kteří nás opustili. Je jenom tvoje. Je to láska, která umožní, abyste se znovu setkali. Láska, která přemůže všechno. Ta láska je totiž Duhový most.

Ahoj, myslím, že se tvůj pejsek nijak netrápí. Prostě je jenom starý. Dobře baští, tak se nic zvláštního s ním neděje. Jestli ho máš ráda, dopřej mu za ty společné roky, kdy ti dělal radost, možnost s tebou v klidu dožít a v klidu a míru odejít. I staří lidé mívají problémy s inkontinencí a nikdo neuvažuje o jejich utracení. Sama jsem to zažila, vím, jak ti je. Měj s ním prosím trpělivost. Je to tvor, který tě bezmezně miluje.

jansa
toni

tak teď jste mě holky dostaly

taky mám pejska kterému je 16 let teda vlastně je to jezevčí seniorka a taky tak se chová. Je už hluchá a asi dost slepá ale když se jedná o něco v kuchyni co by se dalo sníst tak samozřejmě je okažitě na místě činu . Je dost nemocná má nějaké nádorky na bříšku a dost špatně se jí vyprazdňuje ale pořád běhá (za žrádlem samozřejmě) a je prostě se mnou. Nezdá se že by jí něco bolelo. Protože už byla víckrát nemocná a dost vážně, tak se s ní vlastně několik let vnitřně loučím ale stejně na její opravdový odchod nejsem připravená. Pokud však uvidím že opravdu chce odejít, umožním ji to, přes všechnu mou veškerou bolest z její ztráty. Jen si na to vzpomenu už mi tečou slzy jak hrachy ale to poslení co pro ni budu moct udělat až příjde čas bude bezbolestný odchod do psího nebe.

Děvčata jestli vám to nebude vadit ráda bych oba vaše příspěvky použila na svým webu. Tak snad se nebudete zlobit. Chci to tam dát aby i moje Daisy měla něco svého na mém webu protože je momentálně tím největším "člověkem" který je v mém životě a i kdyby byla "jen" psem vím že je mojí a já její a to napořád ...

NikitaPha

Ahoj, ten text mi kdysi poslala kamarádka, které to[url=http://cs.wikipedia.org/wiki/Duhov%C3%BD_mo st_(pov%C4%9Bst)] poslala její kamarádka .... A už jsem ho také viděla někde na netu. Takže pokud někdo má copyright, já to určitě nejsem ... Jsem moc ráda, že je ti můj příspěvek k užitku ...

Tady je víc k legendě o Duhovém mostu:

URL

Hmm, ve wikipedii se mi otvírá na předchozí link jiný odkaz Je třeba v adrese na konci doplnit zavorku, pak se ukáže celý článek...

Tak toto je můj Beníček.

tak ještě jedna fotka, snad z toho našeho kokřího dědu více uvidíte:

jansa

...bobíšek...

jansa
Beníček je úžasnejPřeji mu,aby se mu ještě mnoho let dařilo.Kokříci jsou úžasný(já vím,že i jiní chlupáčci jsou úžasný),ale náš první pejsánek byl kokřík a pak ještě další dva a taky kokříciTak hodně štěstí!

Ach jo,já jsem děsná,zase tu bulim,jsem si zavzpomínala na ty naše dva broučky,co už tu nejsou