17. 6. 2009

Perlicka

Perlicka

Perlicka

Další deníčky tohoto autora

Lež v rodině

Ahoj holky. Mám s našima ne moc dobrej vztah, hlavně kvůli tomu, že si ještě nevšimli, že mi není deset a chovají se ke mě od tý doby pořád stejně. Vydělávám a dávám jim peníze, protože u práce dělám i školu, tak zatím nezbývá na vlastní bydlení. Naši se mě pořád na něco vyptávaj, chtějí, abych se jim svěřovala, ale ať jim řeknu cokoli, je z toho hodinová přednáška, jak všechno dělám a řeším špatně. proto se těmto rozhovorům snažím vyhnout. Občas jim proto zalžu, nebo věci zjednodušuju, popřípadě radši nic neřeknu, No a zrovna dneska, když jsem přijela utahaná z práce, abych se mohla učit na zítřejší zkoušku, ptal se mě táta, kdo mě přivezl. No a já řekla, že přítel (doopravdy mě vezl nový spolupracovník, který mi nadbíhá, kudy chodí). Jenže před chvilkou tady byl přítel a tatka se ho mezi řečí zeptal na něco, co se týkalo toho, jak mě ,,vezl domů". Naštěstí jsem u toho byla a tátu zarazila. Přítel věděl, s kým jsem jela, takže u něj všechno v pořádku. Tátovi jsem to šla pak vysvětlit a on je teď uraženej, že mu lžu. Připadám si hrozně, chápu, že ho asi bolí, že mu neřeknu ani takovou banalitu, ale na druhou stranu jsem si jistá, že říct mu rovnou pravdu, vyslechla bych si o tom, jak se chovám jako nějaká coura a jestli o tom ví ten můj a podobný řeči... před tou zkouškou na tohle nemám pomyšlení. přesto mě hodně trápí svědomí. Máte to někdo taky tak?

Nejčtenější deníčky

5245 17. 6. 2009 19:46

Na tohle pomůže jen jedno, vypadnout z domu a osamostatnit se. To vztahy v rodině trochu "zresetuje", přestane ponorka, vymaníte se z bludného kruhu a budete mít čas na sobě zapracovat. "Naši mě mají za desetiletou holku, dávají mi přednášky" - jako bych slyšela šestnáctileté děvče, prostě to u vás opravdu zamrzlo někde v pubertě.

Perlicka 17. 6. 2009 20:10

Jo, vím, že tohle by bylo ideální řešení. Přítel teď nedávno přišel o práci, takže musíme počkat, až najde něco novýho, ale nejdýl v září chceme jít do svýho. Jde mi teď o to, že mě mrzí ta lež (nebo spíš to, že se to provalilo a tátovi to ublížilo).

Maika 17. 6. 2009 20:57

Milá Perličko, rodiče toho musí vydržet poněkud víc než takovéhle drobnosti ... Fakt ...
Patřím na tu druhou stranu - rodičovskou a kdyby mě mělo u dětí štvát jen tohle (smajlík neprošel). Jsi moc hodná holka ...

qalexandros 17. 6. 2009 23:59

Perlicka
ale no tak...o žádnou lež se nejednalo...přítel=kamarád..
zbavíš se toho jedině až se přestěhuješ..moji rodiče jsou hodně podobní..teď když s nimi už nežiji, tak mi to vážně skoro nevadí a nemám s tím skoro problém (hlavně se většinou neřeší takové banality)...zkus to přetrpět a netrap se tím.

lucinkaf 18. 6. 2009 7:47

Perlicka
Jak už bylo řečeno, vše se vyreší přestěhováním, když jsem bydlela u našich - horor, nikomu jsem se teda vyzvídat nemusela a moje problémy byly jen moje, ale přesto o mně naši měli přehled, hádali jsme se, katastrofa. Dnes, kdy už tam nebydlím, je vše mnohem lepší, ale i přesto si rodina pořád nějak nemůže uvědomit, že mi není -náct a že mám svůj život, byli by nejraději, kdybych k nim každý den chodila na návštěvu, ale aspoň spolu normálně komunikujeme...

Padlý Anděl 23. 12. 2011 20:28

Tak tohle znám zatraceně dobře.Já abych něco mohla udělat,nebo někam jít nebo si něco koupit,tak jsem doma musela lhát neustále.Naši mi odjakživa nechtěli nic dovolit co třeba moji vrstevníci měli schváleno,nechtěli mě nikam pouštět,zábavy,diskotéky no a já už pak toho měla dost,tak jsem začala lhát skoro denně.Řekla jsem jim jen to co chtěli slyšet a byl svatej klid.Dnes už jsem naštěstí z domu pryč a mám klid.

Téma Lež v rodině je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.