Hlášky našich dětí

Už jsem to, myslím, psala vedle do "Hlášek". Moje sestřenice říkala kečupu kepuč
My dospělí to používáme dodnes

u nás brácha coby pětiletý říkal špagetám škabety a taky nám to zůstalo dodnes...A když druhému bráchovi byly čtyři roky a nastoupil do školky, kde samozřejmě chytal rozumy, překvapil mě při společném koupání, kdy jsme byli ve vaně a on pořád na mě koukal, načež mě uzemnil konstatováním "Luci, víš že taky budeš mít jednou dítě?" Zeptala jsem se ho, kde je vezmu a on: "No to už máš v břiše, každá holka má v břiše dítě". Já na to kde to dítě je, když žádné břicho nemám. On: "No ono je strašně malinký, ale až se budete mít hodně moc rádi (měl na mysli přítele), naroste ti to břicho, udělá se ti špatně, on tě odveze do nemocnice a tam ti ho z toho břicha vyndají". No co na to říct

10ti letý syn jedné mojí známé jednou prohlásil, když šli po ulici - byla tam spousta lidí. Prej "mami, běž napřed, já tě pak vyhonim"

a nebo jsem jednou já řekla svojí ségře, která byla na balkoně a já ji nemohla hlídat, tak jsem chtěla, aby šla pryč od tamtud. A řekla jsem jí "vypadni z toho balkónu"

Včera byl tatík s malým nakupovat v Tescu...a povídá "Tak Matýsku ještě vezmeme pizzu" a dával ji do košíku a malej piču, piču

Jééé takových hlášek by bylo!!
Ale teď si vzpomínám jen na slovíčka:

kutulámec, čaposis, apačinky, vysovač, luskovat...

Brácha místo akvárko říkal kindarko a nebo to je nespravidelny

Ještě jsem si vzpomněla, že kamarádky syn říkával místo doktor - ***** a doktorka byla jasně *****ka

aha...takže to byl doktor -- k.o.k.o.t a doktorka - k.o.k.o.t.k.a

My měli doma čopítač a oblíkali jsme si punchočáče, ven jsme chodili strejdou Tomášou a strejdou Vaškou.

jo a když se sedí na nočníku říká: dělám bogo. Včera k tomu dodal au..nejdeto

Já jsem říkala jako mallinká, když jsem kakala na nočníku, že "hovím"

Já joko malá jsem místo Fovorit(tehdy naše auto) říkala Fagorit

Moje ségry zas když byly malinké říkali trolejbubus nebo autobubus, bylo těžké je to odnaučit