Snažili jste se získat zpět expřítele

tak proč nám o tom tady píšeš?...fakt si dej pár dnů voraz...vyraž někam ven, provětrat si hlavu...opravdu to hodně potřebuješ...

hele je doufat a doufat...pokud si našel jinou a ještě ti to napálil do obiičej jako že nic..tak už opravdu nemá cenu něco podnikat...mi ti tu dobře radíme,ale vypadá to, že si stejnak děláš to svoje

tak já mám jisté pochopení pro dočasnou "nepříčetnost"..když jsou dva lidi spolu xy let a mají společný bydlení a rodinu atd. tak člověk odpustí...ale to tenhle případ není...

Rozešel se s tebou kvůli jiné? Ten ti za to nestojí, ani omylem!

cituji přímo Tebe : Ale aspon mi to otevřelo oči,nebudu po něm smutnit a trápit se!Hjzl..

Myslím,že Ti to oči neotevřelo,když tu řešíš něco takovýho .... Nechápu podstatu tvých témat,když si stejně děláš vše podle sebe

Takovými tématy se to tady poslední dobou jenom hemží. Kolikrát mám pocit, že se zde zakladatelky potřebují jenom vyvztekat a zanadávat si, ale nakonec se stejně vždy rozhodnou podle sebe, takže tady každá rada marná.

Tý jo, vždyť je to snad sotva týden, co jste se rozešli, ne? Chtěla jsi se mu pomstít, pak si psala, jak se Ti konečně otevřeli oči a teď ho chceš zpátky? Prosím Tě, dej si na nějakou dobu pohov, urovnej si svoje myšlenky a pocity a hlavně se srovnej sama se sebou. To jsou takový porozchodový nápady, který nemají s racionalitou nic společnýho. Počkej nějaký ten měsíc, a pak uvidíš, co vlastně chceš.

Podle tvých témat bych ze začátku soudila, že ti je sotva 15, ale po přečtení tématu s dovolenou, si myslím, že ti je 18 a víc a to už by jsi snad měla mít trochu rozum ...
Spíš mi přijde, že si všechno vymýšlíš a z nás děláš ....

Ne a nikdy sem toho nelitovala Když se rozešel on s tebou, tak seber všechnu hrdost a na nějaký získávání zpět zapomeň. Ani kamarádství by v tomto případě nefungovalo, protože ty k němu pořád cítíš víc. Takže snaž se ho vymazat, za čas už o něj ani nic společnýho stát nebudeš Tak to chodí, maximálně možná kdyby se on snažil tě získat zpátky, zvážila bych druhou šanci, ale ten impuls by musel přijít od něj. Ty ho teď ignoruj, jeho chyba a jednou možná budeš ráda, že to tak dopadlo a žes díky tomu mohla jít dál..

Reaguji na mishulkaa15:

tak nevím proč chtít zpět chlapa , který je zainteresovaný už někde jinde. . Trošku z tvých příspěvků vyznívá zhrzenost. Jo holt rozchod potkal každého z nás a každý se s tím musel vyrovnat , tak zkus to samé ..

Přesně tak :/.

Vem moudrou radu, která vzešla ze stejné situace, kterou prožíváš ty. Chápu tvoje pocity a chápu i tvoje změny nálad. Jeden den bys ho zabila, druhý den ho chceš zpět. Ano, chápu - zažila jsem si to v téměř podobném scénáři, ale prosím tě, velmi tě prosím, nedělej blbosti. Nikdy mu nepiš, nikdy mu nevolej, nikdy mu nedávej najevo, že tě zranil a že má nad tebou navrch. Dělej, jako by tě to vůbec nezasáhlo a nedopřávej mu ten luxus vědomím, že po něm někdo touží a že někomu schází. NEDĚLEJ TO. To nemá, nemělo a nebude mít efekt. Pokud mu budeš chybět, vrátí se sám... pokud se nevrátí, nestojí o tebe. Ale hlavně ho nijak "nekontaktuj". Dělej, že neexistuje a nikdy neexistoval.
Se mnou se přítel rozešel stejně. Odevšad jsem ho smazala. Přestala jsem se s ním vídat, psát, prostě jsem doslova zmizela z povrchu zemského. Týdny jsem chodila pařit, mezi kamarády, bavit se a totálně jsem se ho snažila vytěsnit z hlavy.... a on pak sám přišel, s prosíkem, slzavým údolím. Ale kdybych dělala to, co děláš ty, nikdy by se nevrátil. Protože proč chtít něco, co mám defakto pod nosem a co se samo nabízí.... Neblbni.... Bude líp.

Volala jsem psala,přesvědčovala,že jsem lepší,čekla ještě rok potom,že se vrátí, a bolelo to další,dnes je to asi 5 a něco let a děkuji že to tak dopadlo když ho ted vidím

Nikdy jsem se o nic takového nesnažila. Přijde mi dost ubohé, jak se některé holky snaží vtírat, i když o to nikdo nestojí! Navíc, dolezli vždycky oni

ne, nesnažila, proč bych měla?

Jo, jednou jedinkrát jsem se takhle snažila obnovit vztah, a už nikdy víc... Rozešli jsme se, ale protože jsme si rozuměli, vídali jsme se dál, jako kamarádi. Pro mě to bylo zbytečné utrpení, ale nedávala jsem to znát, a nakonec, po pár měsících, se to začalo posouvat tím vysněným směrem. Ale to jenom díky tomu, že jsem se snažila být prostě taková, jakou by on mě chtěl mít. A to je na houby, najednou mi došlo, že i když mám tak moc chyb, jsem to prostě já a taky taková už budu, a zasloužím si někoho, kdo mě bude milovat i s těma chybama. Takže jsem to odpískala a našla si kluka, který na mě právě tyhle mý chyby miloval, a já po bývalým už ani nevzdechla...