Spaní se psem v posteli

A v posteli teda spí občas také...

To je krásný. Vejdete se??? A chrápe? Náš pes normálně chrápal!! To bylo děsně legrační. A cukal sebou ze spaní, podotýkám - nasučili jsme ho spát na zádech... A pak když si šel zdřímnout, jink si nelehl ani odpoledne. Byl to legrační pohled. Hlavně pro návštěvy....co nechápaly, že PES je člen rodiny. A šéf. Tedy u nás.

Jasně. Ale když je to štěňátko roztomilé, tak si přímo říká o to, aby "bylo uloženo"...My původně mysleli, že pes bude venku. Byl 2 noci na verandě - a pak jsme jej vykoupali. No a to by začátek "konce". Vyústilo to až o té postele.... Ale nikoho neodsuzuji za to, že pes spí v pelíšku s lidmi. Co jsme nikdy nedovolili, bylo lézt na stůl k jídlu. To by zase vadilo nám. Ono je to možná jedno, ale to prostě ne. Tedy - on žebrat nemusel, stejně dostal, co chtěl. Je mi po něm pořád tak smutno....A jiného už nechceme. Prostě byla by o náhražka. Takže raději s originálem ve vzpomínkách.

Goldie
tak člověk si zvykne..ale přece..ale když to vyhovuje,proč ne,ale důležité je,buď nikdy nebo napořád ..ikdyž zastánce nejsem,tohle by měla být zásada

tak já bych psovi nikdy neustoupila,ikdyby pak měl být naštvaný a "neměl mě rád" .. nikdy bych psovi nedovolila,aby se dostal na vrchol "smečky",protože to je teprv začátek konce... nejhorší na tom je,že lidi si ani neuvědomí,že pes s nimi manipuluje..a je to vidět dnes a denně,především u těch malých
můj pes se mnou nespí,"pojeb" dostal taky nesčetněkrát,členem rodiny je taktéž..ale miluje mě jak nikoho... vztah mezi psem a člověkem pdole mě není o tom kolik mu toho člověk dovolí.. pes to vidí trošku jinak

No právě...My povolili uzdu a pes s námi manipuloval, jak chtěl, ale bylo to příjemné, protože s ním byla dost legrace. Takže my psovi dělali pomyšlení. Není to správné, jasně. Ale u nás to tak bylo. A s tím nic nenaděláme už. Ráda bych byla manipulována, ale chudák - dožil se 15 let, a nyní je po něm prázdno. Smutno.

Goldie
Přesně takto se směje i moje fenka Yorka hlavně ráno když na nás skočí a raduje se že jsme vzhůru směje se od ucha k uchu cení zoubky a vyplazuje jazíček.Je hrozně srandovní a veselá.

jinak k tomu spání.Moje Kessie má 4 pejíšky v bytě a stejně se snaží každý večer proplížit do postele je jak přisavka musí stále někoho zahřívat a být na něm přilepená.Nejraději spí na zádech a tlapky má rovně natažené.vložím fotečku,Někdy spí uplně jak člověk berunka malinká.A když trucuje taj jde spát pod postel.Jinak přes den s ní spíme na gauči,ale večer jsme jí naučili,aby zůstala u sebe sice číhá jestli si to nerozmyslíme,ale pak to vzdá.Prospí tak 15-18 hodin je to úplný medvěd někdy mi usne i v náručí.Snažím se jí brát všude s sebou do krámu,do auta,na poštu na návštěvy.....ale nejlépe se cítí doma ve svém území

KESSIE

jojo to ta naše taky je strašně šťastná, když se probudíme olizuje nás a pak si mezi nás lehne na záda a chce škrábat na bříšku a hlavičce hihi mazec

Televize12
15 je nádherný věk ten mů bude mít letos už 11,což na na velkého psa dost,tak se děsím chvíle,kdy to začne jít z kopce... a v podstatě se už stalo,má na víčku malinký,nejspíš,nádorek..ale to už staří mívají..ale přesto
ale zas je jiné když manipuluje velký a malý ... a vzhledem k tomu že mám slabost pro velké a obří,tak i přístup musím mít,že je to fakt PES

No můžu ti povědět, že ta chvíle je strašná. Kdo to neprožil, tak neví...To se nedá popsat.
To máš ale kásný věk na velkého psa. To se má u tebe krásně. Tak si ho užívej s radostí a nemysli zatím na to smutné. Ono to nejde, jasně. Ale užívej si s ním a raduj se, že je ještě v pohodě. Já jen vzpomínám. Ale i přitom se nasměju, protože ty lotroviny, co jsme vyváděli, byly bezva.
Držím palce Tobě i pejskovi

muj pejsek umřel v říjnu bylo mu 12let je mi po něm furt smutno a dost brečím.byl to kokr zlatej.tedka mám novyho pejska a je mi uz trochu lip.,ale furt vzpominam.

Já si myslím, že je každého věc jestli pes spí v posteli nebo ne. Já mám malou čivavu a do postele nesmí. Z jednoho důvodu - zalehla bych jí Navíc nepotřebuju další "osobu" v posteli když s mladým "děláme lásku" ale je fakt, že ráno jak se probudí a chce se jí čůrat, skočí do postele. A když se mi nechce hned vstát, tak jí tam třeba půlhodinku nechám. Mám pocit, že mrška skáče ráno do postele už jen proto, že ví, že jí tam občas chvilku nechám Usíná nám u postele, ale stejně většinou za hodinu odcupitá do předsíně kde má plyšovou boudičku a tam se zavrtá. K ránu se zase přesouvá do ložnice. Přes den spí na gauči a nebo v dalším pelíšku co je v obýváku. Aspoň trochu autority musí být když nás má jinak v hrsti

Televize12
zatím se snažím no,ale bohužel,nedá se to nevidět,že pejsek stárne děkujeme

ahojky mi si pořídili štěně RR. teď má Arbonek 5 měsíců a už nám trochu víc povyrostl. Do teď s námi spí v posteli i když jsem se opravdu snažila ho učit aby spal vedle v pelíšku. Jenže on se vždycky v noci přestěhoval k nám do postele. A v polo spánku mi to nějak bylo jedno, že je tam s náma. Manžel jezdí kamionem a jsem často sama doma a tak jsem s Arbonkem pomalu začala usínat každý den v posteli. Bylo mi příjemné, že v ložnici nejsem sama (do doby než jsme si pořídili Arbonka jsem spávala jen v obyváku u televize), ale jak jsem už psala Arbonek povyrost, začal se roztahovat, pořád v noci cestuje po lůžku a navíc kope Jediný vyspaný ráno je on Teď už vím že jsem udělala chybu a chtěla bych ho pomalu učit aby spával ve svém políšku. Jenže jak tu už někdo psal, mám strach že mu tím udělám v hlavě zmatek a tak nevím co teď. Poradí mi někdo? Vím že je to moje blbost, ale je to náš první velký pejsek a tak nemám zkušenosti. Mám to nechat být nebo ho ještě zkusit naučit na pelíšek?

Já mám roční fenku Dalmatina, která s náma žije doma a s tím sme počítali už při pořizování, protože dalmatini jsou trošku víc náchylné plemeno, mají rádi teplo a neměli by prochladnout či ležet na studené zemi (klouby), takových psů je určitě více. Doma má své křeslo, pelíšek u topení aby se měla kde zahřát když přijdeme z běhání (a nejen tehdy, tráví tam nejvíc času) a pak pelíšek na noční spaní, který má v klídku, pže nemá ráda, když jí v noci někdo ruší. A to souvisí i s tím spaním v posteli, do postele jí ráda pustím a může ke mě, ale jen když jí řeknu, jinak moc dobře ví že nesmí a neopováží se tam vyskočit. Leží tam se mnou chvíli, zahřeje mi pod peřinou nohy ale na noc vždy odejde do svého pelíšku. Nevím jestli by měla v hlavě zmatek, kdybych jí to teď zakázala, ale např. když vytírám taky jí vyženu z místnosti za práh a ona za ním panáčkuje a dělá blbosti - che jít za mnou ale moc dobře ví že nesmí a myslím, že to i velice dobře chápe a žádný zmatek v hlavě nemá. Stejně tak jako v létě jí pouštíme dovnitř verandou, v zimě nebo když je bláto chodí dveřmi přes prádelnu, vždy jí řeknu "oběhni to" a ona ví, o co jde. Takových situací je spousta, někdy jsem na ní dost přísná a je mi to někdy až líto, ale ona mě i přes to (a možná i pro to) má nejradši na světě. Moje kamarádka má velmi rozmazleného Jorkšíra, který sice do postele může taky pouze na povel, ale když ho tam nechce pustit, tak štěká (stejně tak u stolu když se jí atp.) - to by si můj pes nikdy nedovolil, bereme ho jako člena rodiny a myslím že ho svým způsobem rozmazlujeme a má se u nás velmi dobře, ale poslouchat prostě musí - stejně jako pro nás lidi tak i pro našeho psa musí platit určitá pravidla!!!