Smazat

Strach z rozchodu

Ahoj slečny,
chtěla bych Vám napsat můj problém, který mě již delší dobu trápí a nějak nevím co s tím..
Je mi 18let,můj přítel je o rok starší,jsme spolu něco přes rok a za celou dobu jsem s ním prožila krásné chvíle. Skvěle si rozumíme,jak názorově,pohledem na život,humorem atd.. Oba se moc milujeme a věřím že já ani on mě by nepodvedl. Před tímhle vztahem jsem měla již jeden delší dá se říct "vážnější" vztah-roční (mimochodem v tom předchozím vztahu jsem o "to"přišla..) ale celou dobu jsem cítila že to není ono,že to dlouho nevydrží. U nynějšího vztahu cítím něco naprosto jiného. Možná Vám to bude připadat najivní a dětinské ale troufám si říct že s touhle osobou chci strávit celý svůj život. Známe s navzájem s rodiči,jezdíme na hory,dovolenou, už mám tak nějak představu o tom co bude po škole, kde by jsme mohli začít společne bydlet atd. Jenže jak si tak maluju svojí budoucnost tak se čím dál tím více obávám toho že mě jednoho dne přítel opustí z toho důvodu že si chce ještě užívat..(!) (Byla jsem totiž jeho první-víte jak to myslim a tak se toho se nejvíc bojím..) Třeba moji rodiče jsou spolu od 15let a mě to vždycky fascinovalo, proto si myslím že nic není nemožné ale.. Co si o tom myslíte Vy? Máte nějaká s tímto zkušenost? Nepovažuju se za najivní malou romantičku co prožívá první velkou láásku, vím že za rok můžu mít někoho jiného a tomuhle článku se jen smát jenže si to nemyslím. Prosím ať se vyjádří jen ty které mají něco k tématu a nepříjde jim to jak banalita.




 
arrow
profile_image
Simonsi
od 11. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Ahoj, my jsme s přítelem spolu skoro 3 roky a to co jsme k němu cítila na začátku vztahu k němu cítím pořád. Mě je 19 a on je o rok starší. Na střední škole jsem byla na intru, takže jsme se vídali jen pátky a víkendy a nyní oba nastupujeme na VŠ ale do jiného města, takže to asi opět bude spíše jen o těch víkendech. Ale jsem šťastná. Sám mi říkal, že v tomto problém nevidí. Jsme si o něco vzácnější a více se na sebe těšíme. Ono když se chce, všechno jde. Jen pro to musí být dva. Musím souhlasit s holkama, že pokud jsi šťastná a ve vtahu není žádný problém, není co řešit. A pokud nějaký problém přijde, sama uvidíš jak moc je váš vztah pevný.

arrow
profile_image
DanielaM
od 10. 9. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Holky, nebuďte takové citlivky. Rozchody k životu patří a dokáží člověka kolikrát posunout někam dál Nepřemýšlejte nad tím a nechte tomu volný průběh. 17 nebo 18 let, to snad ještě není ani věk na to, aby člověk dokázal opravdu milovat a vědět, že chce s tím druhým strávit celý život. Na to už musí mít člověk nějakou životní zkušenost a zralost, aby tohle mohl vážně říct. Obecně si myslím, že není ani dobré, aby vztah hrál klíčovou roli v životě člověka. Je všechno hrozně pomíjivé a nejisté Nejdůležitější jste vy samy.
Reaguji na Martiinkaa:
Říkáš, že se bojíš toho, že jsi přítelova první a že si ještě bude chtít užívat... A já zase říkám - nebojíš se, že ty budeš chtít někoho, kdo to v posteli umí? Že ti nebudou stačit nezkušení panicové a budeš si to chctít užít s někým zkušenějším?

Cituji DanielaM: A já zase říkám - nebojíš se, že ty budeš chtít někoho, kdo to v posteli umí? Že ti nebudou stačit nezkušení panicové a budeš si to chctít užít s někým zkušenějším?

Ahoj, promin ale tohle se mi zdá dost mimo téma.. Naopak mě můj přítle nepříjde ani trochu jak říkáš "nezkušený". Myslim že si oba naprosto vyhovujem. Můj ex byl taky panic a tak si dovoluju trochu sronávat.. Že neni panic jako panic. Ale tohle mě stejně vážně netrápí. Nemam potřebu za život prostřídat víc partnerů.
Jo a jinak na svůj věk si přijdu poměrně vyzrálá nebo takhle: nejsem z těch mladejch co žijou víkendovejma kalbama, hulenim a zatahováním školy. A i přesto že mi je "jen" 18,myslím že to co znamená milovat, vím.

Cituji DanielaM: Holky, nebuďte takové citlivky. Rozchody k životu patří a dokáží člověka kolikrát posunout někam dál

Fakt jo? mě nikdy žádnej nikam dál neposunul, jen se prořvala spousty nocí a snědla tuny čokolády

Cituji DanielaM: 17 nebo 18 let, to snad ještě není ani věk na to, aby člověk dokázal opravdu milovat a vědět, že chce s tím druhým strávit celý život.

a třeba ve 30ti to člověk ví? Vždyť nikdy nikdo neví, co bude Ale nemyslím si, že by to bylo o věku, dva si mohou skvěle sednout i v 18ti To je všechno náhoda, stěstí na lidi...

arrow
profile_image
kayuschka
od 5. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já bych se bála jen toho,že kluk v tomhle věku není jak stejně stará holka,ale o dost méně vyzrálý. Nech to na osudu,nemá cenu se trápit.

arrow
profile_image
Arabella mojeid
od 15. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na DanielaM:
Souhlasím na 100%. Nikdy nevíš co bude zítra, všechno se může změnit v mžiku. Mojí kamarádku opustil přítel po 6 letech, byly spolu od 14. Svět se ji rozpadl na kusy a i po dvou letech se nemůže z toho vzpamatovat.
Žij svůj život, radší se moc neupínej na partnera, dělej to co tě zajímá. Ale to určitě neznamená že ho musíš méně milovat

V 18ti končí dětství a začíná dospělost a když se ve 30 ohlédneš, jaká jsi byla, usměješ se a řekneš si, že jsi opravdu byla ještě trochu dítě a že to bylo krásné období.
Dospělost každého změní, někoho víc, někoho míň, budeš se muset rozhodovat sama za sebe, zjišťovat a zkoušet, co tě baví a čím se chceš živit.
Takové změny se udějí s váma oběma a teprv pak uvidíte, jestli si opravdu vyhovujete - pokud ne, není to konec světa, to se prostě stává.
Ale už to, že se o svou lásku bojíš, znamená, že je opravdová

Reaguji na anniette: Děkuju za názor a souhlasím s tebou. Znám spousty svých vrstevníků kteří jsou zadaní a rozdíly jsou poznat.. Můj

Cituji anniette: mají svoje zásady, hodnoty, svůj vlastní názor, cíle, pracují na sobě,

Takhle bych přesně vystihla přítele.. Taky ho občas pošťuchujuže se řiká že kluci jsou věkově opožděnější než holky.. Že holky dospívají dřív ale v jeho případě to vůbec nepociťuju

Reaguji na Martiinkaa:
Zaprvé, můžu říct, že se svým prvním přítelem jsem byla tři roky (15-18let) a skutečně jsem si dokázala představit, že bych s ním mohla strávit "celý život". A právě to mě pak nějak vyděsilo, že bych za celý život měla pouze jednoho partnera (i sexuálního) a rozešli jsme se. Myslím, že jsem na něm začala hledat chyby právě kvůli tomu, že mě znepokojovala představa, že bych s ním opravdu mohla být celý život a nevyzkoušela bych už nikdy nikoho jiného...:-/

A pak jsem taky měla kluka, pro kterého jsem já byla jeho první a on byl zas takový typ, u kterého prostě věřím, že by mu nedělalo problém být za celý život jen s jednou partnerkou. Myslím ale, že on byl dost výjimka, bylo to dáno i výchovou v jejich rodině a tak. Nikdo nemůžeme vědět, jaký je Tvůj partner, Marti

A ještě z jiné strany - moje kamarádka se taky bojí rozchodu, protože se bojí být šťastná! Nevěří, že by ji opravdu potkalo to štěstí, že si se svým přítelem tak rozumí a sedí si a že by jim to fakt vyšlo! A oni si fakt rozumí a sedí si a právě to jí přijde podezřelý

A taky souhlasím s

Cituji Janinkaa: být tebou bych se snažila ať na něm nejsi tak moc upnutá

Cituji DanielaM: Rozchody k životu patří a dokáží člověka kolikrát posunout někam dál

Cituji DanielaM: není ani dobré, aby vztah hrál klíčovou roli v životě člověka

Cituji AdaZBrna: Takové změny se udějí s váma oběma a teprv pak uvidíte, jestli si opravdu vyhovujete

arrow
profile_image
Ennynka
od 19. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Je mi 17 a s přítelem slavíme půl roku. Sice se často hádáme, ale přesto také věřím, že spolu budeme.
Nepřijde mi to dětinské ani trapné, každý někdy zažívá první lásku. A každý-když najde tu opravdovou-jí chce už navěky... já taky
Vždyť láska je to nejčistší na tomhle světě. Učí nás, dojímá, nutí k obavám... ale především láska nám dává možnost být šťastné.
Jsem velká romantička a věřím na souzenost-a je jedno v kolika spolu začnete chodit hodně štěstí!

arrow
profile_image
kobitka
od 8. 2. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Je zbytečné lámat si hlavu předem. Až za nějkou dobu poznáš jestli je to ten pan pravý nebo ne. Rok je přece jen krátká doba. A navíc jestli se bojíš, že se s tebou rozejde tak to taky tak bude. Většinou toho čeho se nejvíc bojíme se nakonec i stane. Takže nepřemýšlej nad hloupostmi a užívej si váš vztah jak nejvíc to jde. Jen toho partnera moc neomezuj. Omezování nemá rád nikdo.

arrow
profile_image
DanielaM
od 10. 9. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Martiinkaa: Ahoj, promin ale tohle se mi zdá dost mimo téma.. Naopak mě můj přítle nepříjde ani trochu jak říkáš "nezkušený". Myslim že si oba naprosto vyhovujem. Můj ex byl taky panic a tak si dovoluju trochu sronávat.. Že neni panic jako panic. Ale tohle mě stejně vážně netrápí. Nemam potřebu za život prostřídat víc partnerů.

Chtěla jsem tím jen naznačit, že stejně tak jako pochybuješ ty o něm, že tě opustí proto, že si bude chtít užít, tak úplně stejně může pochybovat on o tobě, že si jednou najdeš můžeš najít někoho, kdo už měl víc žen a prostě to s nima umí. A že nemáš za život potřebu prostřídat víc partnerů? To jsem si taky myslela. Taky jsem byla tak zamilovaná a říkala si, že už v životě žádného jiného chlapa nepotřebuji a nechci, byla jsem ochotná pro něj i dýchat a dnes jsem ráda, že v mém životě nebyl jen jeden. Ostatně když toho dotyčného dneska potkám, tak si říkám, jak jsem s ním vůbec mohla chodit

Cituji Martiinkaa: Jo a jinak na svůj věk si přijdu poměrně vyzrálá nebo takhle: nejsem z těch mladejch co žijou víkendovejma kalbama, hulenim a zatahováním školy. A i přesto že mi je "jen" 18,myslím že to co znamená milovat, vím.

Taky jsem byla slušná holka, nechodila jsem do hospod, nechlastala, nehulila, nekouřila, sexuálně jsem začala žít až od 18 let... a přesto jsem ještě od té doby na mnoho věcí v životě změnila názor. Holka, jsi mladá, nemáš za sebou snad ještě ani maturitu - to je taky důležitý mezník pro vztah, spousta lidí jde na výšku a začne jim nový život a to ukáže, jak je vaše láska pevná.

Cituji Patty: Fakt jo? mě nikdy žádnej nikam dál neposunul, jen se prořvala spousty nocí a snědla tuny čokolády

Tak to je vážně škoda. Mě posunul každý rozchod někam dál. Taky jsem prořvala spoustu nocí, ale pak jsem si uvědomila, že musím jít dál. Naučila jsem se své problémy řešit sama a ne hned běhat za přítelem, začala jsem se věnovat víc sama sobě - cvičila jsem, chodila jsem s kamarádkami ven, dělala jsem, co mě baví a poučila jsem se pro příští vztah z předešlých chyb

arrow
profile_image
evulikkk
od 2. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Ahoj, myslím si, že vím přesně o čem píšeš a jak se cítíš. Já jsem se svým teď už manželem chodila od svých 15 let (vlastně poprvé už v 13 letech). Manželovi v té době bylo 18 let. On byl můj první, já jeho "druhá". Kamarádky mi po čase začaly klást na srdce rady že jsem si nic neužila, co když mě bude jednou podvádět, protože si taky pořádně neužil a tak podobně. Musím říct, že jednu dobu mě to opravdu hodně trápilo. A v té době to hodně otřáslo i naším vztahem. Neustále za mě někdo řešil, že v 18 letech si musím užívat a ne už 3 roky chodit s jedním. Ovšem po nějaké době, jsem si uvědomila, že u nás je to prostě jinak, stále doufám a věřím že to tak bude i když samozřejmě náš vztah nebyl vždycky růžový a stát se může cokoliv... Několikrát jsme stáli před rozchodem, ale to už je doba takových 5 let zpátky. Nyní je mi 25 let, minulý rok jsme se po 9 letech chození vzali, za pár dní budeme slavit roční výročí svatby a já jsem strašně šťastná, že jsem nedala na všechny ty řeči. Většina kamarádek co mi tehdy tak dobře radila je teď sama, některé litují vztahů kterých se vzdaly a to právě kvůli tomu, že si chtěly tolik užívat. A nakonec myslím že jsem si užila víc než dost i přesto, že jsem měla stálého partnera, neseděla jsem rozhodně doma snad ani jeden víkend a to trvá stále. Má rada tedy zní netrap se takovýma myšlenkama, buď šťastná, že jsi našla partnera s kterým ti je krásně a užívej si to!

arrow
profile_image
evulikkk
od 2. 6. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Jenom bych ještě ráda reagovala jak píše DanielaM o užívání si, je fakt že já jsem si tohohle všeho co jsi vyčetla (někdy až moc užívala a užívám. Do teď chodím pařit jenom s kamoškama, jezdíme na dámský víkendy, sportujeme, o víkendu večer doma většinou vůbec nejsme, ať už někam vyrazíme spolu nebo každej se svýma kamarádama, to je taky asi důležitý.

arrow
profile_image
DekadentniMisa
od 6. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Osobně si myslím, že by si oba partneři měli vyzkoušet víc partnerů než jednoho, respektive dva. Nicméně tobě, aby vztah vydržel dokud o to budeš stát, radím buď optimistická a věř tomu, že vám to vydrží, protože "chtěla bych" neznamená vůbec nic, podstatné je "chci". Snaž se být nápaditá v intimním životě, ať nemusí hledat jinde a dopřej mu dostatek svobody na jeho koníčky, bez toho, že by se cítil provinile, že tě nechává samotnou. Z čehož vyplývá, že ty by ses zase měla věnovat svým koníčkům a kamarádům. Pokud žádné nemáš, tak si je najdi a neupínej se jen na svůj vzath.

 

Téma Strach z rozchodu je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené